Verze z 6. 5. 2013, 01:52 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 675 editací m napřímení odkazu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 7. 2013, 22:43 editovat zrušit editaci G3robot (diskuse \| příspěvky) 138 738 editací m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB Přejít na další porovnání →
Řádek 6: Na molekulární úrovni může být antigen charakterizován jeho schopností být "vázán" do antigen - vazebného místa protilátky. Protilátky mají schopnost rozlišovat specifické [[epitop\|molekulární struktury]] na povrchu antigenu. Antigeny jsou obvykle [[bílkovina\|proteiny]] nebo [[polysacharidy]]. Mezi nejběžnější antigeny patří virové částice, buněčné stěny, bičíky, fimbrie a toxiny [[bakterie\|bakterií]] a jiné [[mikroorganismus\|mikroorganismy]]. [[Lipidy]] a [[nukleová kyselina\|nukleové kyseliny]] jsou antigenní pouze v kombinaci s proteiny a polysacharidy. Nemikrobiální exogenní antigeny mohou zahrnovat pyl, vaječný bílek, bílkoviny z transplantovaných tkání a orgánů nebo z povrchu krevních buněk. Příkladem imunogenních antigenů podávaných úmyslně k vyvolání získané imunity jsou [[vakcína\|vakcíny]]. Buňky prezentují antigeny imunitnímu systému přes MHC molekuly. V závislosti na prezentovaném antigenu a na typu MHC molekuly může být aktivováno několik typů imunitních buněk. ==Související pojmy== Řádek 16 ⟶ 15: '''[[Imunoglobulin]] vazebný protein''' - Tyto proteiny jsou schopné vazby na protilátky v místech mimo vazebné místo pro antigen. To znamená, že zatímco antigeny jsou cílem protilátek, imunoglobulin-vazebné proteiny atakují protilátky. Protein A, protein G nebo protein L jsou příklady proteinů, které se silně váží na různé izotypy protilátek. '''T - dependentní antigen''' – T - dependentní antigen vyžaduje k indukci tvorby specifických protilátek T buňky. T - dependentními antigeny bývá většina proteinů. '''T - independentní antigen''' – T - independentní antigen stimuluje B buňky přímo. Jde většinou o polysacharidy. <ref> Hořejší V., Bartůňková J.: ''Základy imunologie''. Triton, Praha, 2002.</ref></blockquote> ==Původ pojmu antigen== V roce 1899 Ladislas Deutsch (Laszlo Detre) (1874–1939) pojmenoval hypotetické substance, které podle něj měly být prekurzory protilátek, stejně jako je [[proenzym\|zymogen]] prekurzorem enzymu. V roce 1903 ale pochopil, že antigen naopak indukuje tvorbu imunitních protilátek a ne, že je jejich prekurzorem. Zavedl slovo antigen, jako zkracování slova "antisomatogen ". Anglický Oxfordský slovník uvádí, že logická výstavba tohoto slova by měla být "anti (tělo)-gen".<ref name="Lindenmann">{{cite journal \|author=Lindenmann, Jean \|url=http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/fulltext/119531625/PDFSTART \|title=Origin of the Terms 'Antibody' and 'Antigen' \|journal=Scand. J. Immunol.\|volume=19 \|pages=281–5 \|year=1984\|accessdate=2008-10-31 \|pmid=6374880 \|issue=4 \|doi=10.1111/j.1365-3083.1984.tb00931.x }}</ref> ==Původ antigenů== Řádek 43 ⟶ 42: ==Související články== [[Neutralizing antibody\|Neutralizační protilátky]] * [[Antitoxin~~\|Antitoxiny~~]]y * [[Paul Ehrlich\|Paul Ehrlich: Magic Bullet]]

Antigen: Porovnání verzí