Kyselina mléčná: Porovnání verzí

V rozporu s velmi rozšířenou domněnkou nezpůsobuje tento nárůst přímo [[acidóza|acidózu]] ani není odpovědný za pozdější svalovou bolest.<ref name="Robergs">{{cite journal | url = http://ajpregu.physiology.org/cgi/reprint/287/3/R502.pdf | last1 = Robergs | first1 = RA | last2 = Ghiasvand | first2 = F | last3 = Parker | first3 = D | title = Biochemistry of exercise-induced metabolic acidosis | journal = Am J Physiol Regul Integr Comp Physiol | year = 2004 | pages = R502–R516 | issue = 3 | volume = 287 | pmid = 15308499 | doi = 10.1152/ajpregu.00114.2004}}</ref> To proto, že laktát není sám schopen odštěpovat [[proton]]<ref name="Robergs" /> a navíc [[Kyselina|kyselá]] forma laktátu (tedy kyselina mléčná) ve skutečnosti ani ve svalech nevzniká.<ref name="lindinger">{{cite journal | last1 = Lindinger | doi = 10.1152/ajpregu.00225.2005 | first1 = M. I. | title = Applying physicochemical principles to skeletal muscle acid-base status | journal = Am J Physiol Regul Integr Comp Physiol | year = 2004 | volume = 289 | issue = 3 | pages = R890–94}}</ref> Analýza [[Glykolýza|glykolytické]] dráhy člověka ukazuje, že v meziproduktech glykolýzy není k dispozici dost [[vodík]]ových [[Ion|iontůion]]tů, aby vznikala mléčná či jakákoli jiná [[kyselina]].

Odpovědnost laktátu za vznik acidózy byla a je předmětem mnoha konferencí na poli [[sportovní fyziologie]]. Robergs ''et al''. přesně sledovali pohyb protonů během glykolýzy. Při tom však došli k hypotéze, že [H⁺] je nezávislá proměnná, která určuje vlastní koncentraci. Čerstvá revize od Lindingera ''et al''.<ref name="lindinger" /> vyvrací [[stechiometrie|stechiometrický]] přístup používaný Robergsovou skupinou.<ref name="Robergs" /> Použitím tohoto stechiometrického procesu byly ignorovány kauzativní faktory (nezávislé proměnné) koncentrace vodíkových iontů ([H⁺]). Těmito faktory jsou [[diference silných iontů]] [SID], [[Parciální tlak|PCO₂]] a [[pufr]]y slabých kyselin. Laktát je silný aniont a způsobuje redukci [SID], což má za následek zvýšení [H⁺], aby se udržela [[elektroneutralita]]. Také PCO₂ způsobuje zvýšení [H⁺]. Během tělesné zátěže koncentrace laktátu a PCO₂ stoupají, tím narůstá i [H⁺] a klesá [[Kyselina|pH]].<ref>{{cite journal|last=Robergs, RA; Ghiasvand, F; Parker, D|title=Biochemistry of exercise-induced metabolic acidosis|journal=Am J Physiol Regul Integr Comp Physiol|date=2004|volume=287|issue=3|pages=R502-R516|doi=10.1152/ajpregu.00114.2004|pmid=15308499}}</ref>. (Viz [[Le Chatelierův princip]].)