Předměstí: Porovnání verzí

{{Různé významy|tento=definici předměstí}}

{{Wikifikovat}}

[[Soubor:Cincinnati-suburbs-tract-housing.jpg|thumb|Předměstí v [[Cincinnati]]]]

'''Předměstí''' (též '''suburbium''') dnes bývá součástí města a nachází se okolo jeho historického jádra. Původně byla předměstí zakládána nebo živelně vznikala před hradbami města, které ohraničovaly samotné město. To co bylo uprostřed města se nazývalo náměstí (na městě), to co bylo uvnitř hradeb (za hradbami) bylo město a co bylo před nimi se nacházelo před městem, tedy předměstí. V prvotních dobách leckdy nebyli obyvatelé předměstí počítáni mezi obyvatele města a měšťané na ně hleděli poněkud nadřazeně. Často neměli ani stejná práva. Mnohá předměstí dostala název přímo po názvu městské brány, která jej s městem spojovala. V Trutnově např. Horní, Dolní a Střední, v Pardubicích Zelené a Bílé, v Hradci Králové jsou Moravské, Slezské a Pražské apod. Největší rozvoj předměstí začal s nástupem průmyslového věku, kdy začala mít předměstí více obyvatel než samotné město uvnitř hradeb. Později už se stala některá předměstí natolik rozvinutá, že byla na historickém jádru poměrem služeb zcela nezávislá a se vznikem železnice začala mít navrch. V naprosté většině byla předměstí sloučena s městem a patřila pod jeho správu. Avšak jsou i případy, kdy předměstí získala nezávislost a zůstala po jistou dobu samostatnou obcí. Pražská předměstí dokonce přímo měla císařský zákaz připojovat se k Praze a proto okolo hradeb vznikla města jako např. Smíchov, Královské Vinohrady apod. Důvodem byla obava, aby počet obyvatel Prahy nepřesáhl obyvatelstvo Vídně, v té době hlavního města rakouské říše. Jsou však města, ke kterým nebyla předměstí připojena doposud, např. Paříž.