Karel Guth: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Atila M. Rof (diskuse | příspěvky)
m typo
Řádek 55:
|poznámky =
}}
'''Karel Guth''' (* [[21. září]] [[1883]] [[Praha]] – † [[30. říjen|30. října]] [[1943]]) [[Praha]], byl český archeolog, historik umění, muzejník a pedagog.
 
'''Karel Guth''' (* [[21. září]] [[1883]], [[Praha]] – [[30. říjen|30. října]] [[1943]]), [[Praha]],) byl český archeolog, historik umění, muzejník a pedagog.
==Životopis==
 
== Životopis ==
 
Narodil se v Praze na Starém Městě vedle Klementina. Vystudoval gymnasium v Žitné ulici. Dále v letech 1902–1907 studoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Před závěrečnými zkouškami začal studovat dějiny umění a obecný dějepis na filozofické fakultě téže univerzity, kde byl žákem profesorů [[Karel Chytil|Karla Chytila]], [[Gustav Friedrich|Gustava Friedricha]], [[Josef Pekař|Josefa Pekaře]] a [[Josef Šusta|Josefa Šusty]]. Zejména pod jejich vlivem převzal medievalistickou orientaci a přísně kritickou metodu svého bádání. Doktorát získal roku [[1910]].
 
Již během studia od roku 1907 a dále do roku 1913 pracoval jako konzervátor na archeologické a stavebně historické dokumentaci bouraných objektů při asanaci staré Prahy, například při úpravách gotického kostela sv. Václava Na Zderaze a jeho hřbitova v Resslově ulici. V letech 1913 - 1915 byl zaměstnancem zemského konservatoria.
 
Roku 1915 nastoupil do Zemského památkovho úřadu v Praze.
 
=== Národní muzeum ===
 
Po odchodu prof. [[Jan Koula|Jana Kouly]] byl Guth v roce 1917 přijat na jeho místo do historicko-archeologického oddělení [[Národní muzeum|Národního muzea]], jehož se roku [[1921]] stal přednostou a působil ve vedoucí pozici až do svého penzionování. Pod Guthovým vedením, a také díky jeho spolupracovníku [[Jan Květ|Janu Květovi]], se sbírky tohoto oddělení rozrostly z někdejších 10. 000 sbírkových předmětů na dvojnásobek inventarizovaných. Roku 1923 Guth navrhl nové uspořádání sbírek podle hledisek vývojového a chronologického. Kdyý bylo muzeum roku 1930 zestátněno, tak byla dosud jednotná sbírka historické archeologie rozčleněna na část umělecko-historickou, archeologickou, Lapidarium, Hollareum s grafickou sbírkou a umělecká řemesla podle materiálů. Dále Guth společně s Janem Květem zavedl systematickou trojí inventarizaci (číselnou, jmennou a topografickou). Další četné přírůstky, jako byl soubor zlomků z Guthova archeologického výzkumu [[Ostrovský klášter|Ostrovského kláštera]], žel ještě musely počkat na svou inventarizaci do 70. let 20. století.
V muzeu Guth organizoval tři výstavy: o Janu Žižkovi (1924), o Albrechtovi z Valdštejna (1934) a o padělcích starožitností (1938).
 
Řádek 73 ⟶ 79:
Specializoval se jednak na dějiny české předrománské a románské architektury od 10. do 12. století, dále na archeologii středověku (resp. historickou archeologii), která až do jeho nástupu nebyla samostatným oborem, a konečně také na dějiny uměleckého řemesla.
 
Samostatně vedl archeologický výzkum [[Ostrovský klášter|Ostrovského kláštera]] v letech 1933 - 1934 a kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Významně se podílel na výzkumu rotundy sv. Víta a architektonického vývoje Pražského hradu, na němž vedl archeologický průzkum od roku 1925 do roku 1942. Jako přední odborník byl zvolen členem Archeologické komise při České královské akademii věd a umění, jejímž byl dlouholetým jednatelem, a vědeckým pracovníkem Archeologického ústavu.
 
Již jako památkář se věnoval dějinám Nového Města nad Metují a stavebním dějinám paláce hrabat Příchovských v Praze Na Příkopech (1913). Dále byl první, kdo provedl průzkum a hypotetickou rekonstrukci Betlémské kaple (1916 a 1922), podílel se na výzkumu nejvýznamnějších lokalit z počátků českých dějin: Řípu, Vyšehradu, Budče, Libušína či Staré Boleslavi.
 
Od roku 1913 výsledky svých výzkumů publikoval. Začal drobnými umělecko-historickými články do Časopisu Společnosti přátel starožitností, Uměleckých pokladů Čech (1915-1916), do Věstníku Klubu Za starou Prahu, Krásy našeho domova, do Zpráv Komise pro Soupis památek hl. města Prahy, do Ročenky Kruhu pro pěstování dějin umění nebo Českého časopisu historického. Později své zásadní stati uveřejňoval v časopisu Památky archeologické, dva roky byl redaktorem Muzejního obzoru.
Aktivně působil také v dalších oborových sdruženích své profese, byl členem Klubu Za starou Prahu, Památkového sboru hl. m. Prahy, členem Komise pro obnovu Karolina, členem výboru hradu Karlštejna a členem výboru Svatováclavské výstavy.
 
== Publikace ==
Řádek 84 ⟶ 90:
* Palác hrabat Příchovských na Příkopě v Praze (spolu s Václavem Vojtíškem), 1913
* Kaple betlémská, 1917
* České rotundy, v: ''Památky archeologické'' 34, 1925, s. 113 - 188.
* Musejní obzor, 1925 - 1926
* Počátky Prahy, v: sborník ''Českou minulostí'', 1929
* Žižkův hrob v Čáslavi, 1930
* Koruna sv. Václava, v:''Český časopis historický'' 39, 1931, s. 30 - 41.
* Vyšehrad, v: ''Památky archeologické'', 1931
* Praha a Libušín, příspěvek k diskusi o jejich stáří, v: ''ČSPSČ'' 1931,
* Praha, Budeč a Boleslav, in: ''Svatováclavský sborník'' I. (1929, doplněné vydání 1934)
* Praha středověká, v: Jak rostla Praha (cyklus přednášek, kolektiv autorů), 1936
* Zpráva stát. musejního inspektora pro zemi českou r. 1937, v:''Zprávy památkové péče'', 2, 1938, s. 66 - 67.
* ''Svatováclavský sborník'' II. (redakce) 1939
* Výstava falešných památek, v: ''Časopis Národního musea'', 113, 1939, s. 145-154
Řádek 101 ⟶ 107:
== Literatura ==
* Nekrolog, v: ''Naše věda'' 23, 1943, s. 69-70
* Jan KVĚT: Karel Guth - nekrolog, v: ''Památky archeologické'' 42, 1946, s. 141 - 143.
* Vladimír DENKSTEIN: Karel Guth, v:''Časopis Národního muzea'' 115, 1946, s. 85 - 86.
* Bořivoj NECHVÁTAL, Vzpomínka na Karla Gutha (1883 - 1943), v: ''Archeologické rozhledy'' 25, 1973, č. 5, s. 552 - 553.
 
== Pozůstalost ==