Paul Ariste: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m citační šablona |
další kousek |
||
Řádek 18:
| isbn =
| jazyk = estonsky
}}</ref><ref name="maakaart" >{{Citace periodika
| příjmení = Erelt
| jméno = Pekka
Řádek 42:
Ve letech 1931–33 pobýval Paul Ariste na [[stipendiát]] Tarbatské univerzity na univerzitách v [[Helsinki|Helsinkách]], [[Uppsala|Uppsale]] a [[Hamburg|Hamburku]]. Roku 1933 pak začal přednášet fonetiku na domácí Tarbatské univerzitě, kde také 1939 obhájil [[Disertace|disertaci]] na téma „Hlásky hiijských nářečí“ ({{cizojazyčně|et|''Hiiu murrete häälikud''}}) a získal titul doktora filologie. V letech 1934–1938 souběžně pracoval jako odborný asistent v Archivu estonského jazyka ({{cizojazyčně|et|''Eesti keele archiiv''}}).<ref name="eblt" /><ref name="virumaa" />
Když na podzim 1944 obnovila Tarbatská univerzita svou činnost, přerušenou válečnými událostmi, bylo Paulu Aristovi svěřeno vedení Katedry ugrofinských jazyků, protože byl jediným odborníkem z oboru, který z Tartu neuprchl před postupujícími sověty. V květnu 1945
Roku 1946 mu bylo svěřeno vedení Katedry ugrofinských jazyků na Tarbatské univerzitě, 1949 pak i [[profesura]]. Roku 1954 byl přijat do [[Akademie věd]] [[Estonská SSR|Estonské SSR]]. V letech 1957–1960 v Akademii vedl oddělení ugrofinských jazyků v Institutu jazyka a literatury. Od roku 1955 řídil redakci ročenky Společnosti pro mateřský jazyk ({{cizojazyčně|et|''Emakeele Selts''}}). V roce 1965 pak inicioval založení fennougristického časopisu {{cizojazyčně|ru|''Советское финно-угроведение''}} (''Sovětskoje finno-ugrověděnije'') a stal se jeho vedoucím redaktorem.<ref name="virumaa" />
| |||