Paul Ariste: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
další kousek
Řádek 26:
V květnu 1945 byl Ariste zatčen [[Sovětský svaz|sovětskými]] okupačními úřady a obviněn z [[Nacionalismus|nacionalistické]] a [[Sovět|protisovětské činnosti]]. Po roce věznění byl nakonec díky úsilí přátel osvobozen a propuštěn a mohl se navrátit k vědecké činnosti.<ref>http://www.suri.ee/hs/ago.html</ref>
 
Roku 1946 mu bylo svěřeno vedení Katedry ugrofinských jazyků na Tarbatské univerzitě, 1949 pak i [[profesura]]. Roku 1954 získalbyl hodnostpřijat do [[akademikAkademie věd]]a [[Estonská SSR|Estonské SSR]]. V letech 1957–1960 v Akademii vedl oddělení ugrofinských jazyků v Institutu jazyka a literatury. Od roku 1955 řídil redakci ročenky Společnosti pro mateřský jazyk (''Emakeele Selts''). V roce 1965 pak inicioval založení fennougristického časopisu ''Советское финно-угроведение'' (''Sovětskoje finno-ugrověděnije'') a stal se jeho vedoucím redaktorem.<ref name="virumaa" />
 
{{pahýl část}}
Řádek 34:
{{pahýl část}}
 
Roku 1970 Paul Ariste předsedal 3. mezinárodnímu fennougristickému kongresu. Roku 1971 byl zvolen předsedou Výboru sovětských fennougristů a roku 1980 předsedou Mezinárodního výboru pro fennougristiku.<ref name="virumaa" />
V roce 1965 Ariste inicioval založení fennougristického časopisu ''Советское финно-угроведение'' (''Sovětskoje finno-ugrověděnije''), který jako základní periodikum oboru (od roku 1990 pod názvem ''Linguistica Uralica'') vychází dodnes.<ref>http://entsyklopeedia.ee/artikkel/ariste_paul</ref>
 
VPaulem roceAristem 1965 Ariste inicioval založení fennougristickéhozaložený časopisu ''Советское финно-угроведение'' (''Sovětskojese finno-ugrověděnije''),stal kterývelmi jakorychle základnízákladním periodikumperiodikem oboru a jako takové vychází dodnes (od roku 1990 pod názvem ''Linguistica Uralica'') vychází dodnes.<ref>http://entsyklopeedia.ee/artikkel/ariste_paul</ref>
 
Od 40. let se Paul Ariste zabýval též esperantem a postupně se na ně stal vyhlášeným expertem. V letech 1967–1976 byl členem mezinárodní Akademie Esperanta, a esperantským magazínem ''La Ondo de Esperanto'' byl roku 2000 zařazen mezi 100 nejvýznamnějších esperantistů.<ref>http://esperanto.org/Ondo/H-100.htm</ref><ref>http://www.akademio-de-esperanto.org/aktoj/aktoj1/akademio.html</ref>