Klasický liberalismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 5:
'''Klasický liberalismus''' je první moderní liberální filosofický směr, který klade důraz na osobní svobodu jednotlivce zajištěnou především minimálními státními zásahy. K jeho největšímu rozvoji dochází v průběhu 19. století ve Velké Británii, kde na filosofické práce [[John Locke|Johna Lockeho]] a ekonomické práce zakladatele ekonomie [[Adam Smith|Adama Smitha]] navázali [[David Ricardo|David Ricardo]], [[Jean-Baptiste Say|Jean-Baptiste Say]] či [[John Stuart Mill|John Stuart Mill]], a ve Francii, ve které patřil mezi hlavní představitele tohoto směru [[Frédéric Bastiat|Frédéric Bastiat]]. Heslem klasického liberalismus se stalo francouzské "[[laissez faire|laissez faire]]", což v překladu znamená "nechte nás konat".
 
Nejdůležitějším znakem klasického liberalismu je víra v negativnínegativně vymezenou svobodu, která tvrdí, že jedinec je natolik svobodný, nakolik ostatní nezasahují do jeho života. Klasický liberalismus hovoří o potřebě minimálního státu, ve kterém je úloha státu omezena pouze na ochranu jedince před ostatními. Všechny ostatní činnosti, které státy vykonávají, mají náležet do rukou každého jedince. Klasický liberalismus charakterizuje citát [[John Locke|Johna Locka]] „Svoboda tvé pěsti končí na špičce mého nosu“.
 
== Přirozená práva ==