Andělín Grobelný: Porovnání verzí

Od května 1945 tam učil na národní škole, tři měsíce pak působil v Ostravě na Ústředním národním výboru. Na podzim 1945 konečně realizoval své přání studovat češtinu a dějepis na [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofické fakultě MU]] v Brně. Zejména vliv univerzitního profesora [[Josef Macůrek|Josefa Macůrka]] orientoval Antonína Grobelného na problematiku česko-polskou a usměrnil jeho vědeckou kariéru. V letech 1947–48 studoval na [[Jagellonská univerzita|Jagellonské univerzitě]] v [[Krakov]]ě. Po krátkém působení na střední škole v Suché nastoupil 1952 ve Slezském studijním ústavu v Opavě. Od roku 1953 se stal vědeckým pracovníkem ČSAV, a to ve Slovanském ústavu, pobočce Brno. V roce 1958 se vrátil do Opavy do Slezského ústavu ČSAV. V roce 1958 se stal kandidátem historických věd. V roce 1963 se habilitoval prací ''Slezsko v období národních táborův letech 1868–71'' a 1991 získal hodnost [[Doktor věd|doktora věd]] po předložení monografie ''Národní politika nacistů a český průmysl 1938–45.''

 

 

Grobelný organizoval řadu vědeckých konferencí s mezinárodní účastí, sám se aktivně zúčastnil mnoha sympozií a mezinárodních akcí. Byl členem vědecké rady PF v Ostravě a několika celostátních vědeckých komisí. Za husákovské normalizace byl postupně zbaven všech řídících funkcí včetně vedoucího redaktora Slezského sborníku. Na vrcholu svých tvůrčích možností byl 1984 přinucen odejít do důchodu, ale věnoval se dále vědecké práci. Po listopadu 1989 nastoupil na doporučení rehabilitační komise Slezského ústavu ČSAV zpět jako vědecký pracovník oddělení dějin Slezska. Rozsáhlé vědecké dílo Grobelného o velikém počtu publikovaných položek se soustředilo na Slezsko a Ostravsko v 16.–20. století.