Moravská vlajka: Porovnání verzí

Přidáno 264 bajtů ,  před 8 lety
ilustrační obrázek vrácen do úvodu, jak bylo dohodnuto zde: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Moravsk%C3%A1_vlajka&diff=next&oldid=9519114
(ilustrační obrázek vrácen do úvodu, jak bylo dohodnuto zde: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Moravsk%C3%A1_vlajka&diff=next&oldid=9519114)
| jazyk = česky
}}</ref>]]
[[Soubor:Flag of Moravia.svg|thumb|Žluto-červená bikolóra používaná od 19. století<ref name="havlik31"/><ref name="hlinomaz168"/>, v současnosti považovaná některými organizacemi za moravskou vlajku<ref name="Štarha165" />. Tato varianta je předmětem kritiky některých odborníků.<ref name="motýl2011"/><ref name="motýl2011_2"/><ref name="štěpán2012"/><ref name="parllisty2012"/>]]
 
Oficiální podoba '''moravské vlajky''', na rozdíl od [[znak Moravy|moravského znaku]], neexistuje, neboť vlajka [[Morava|Moravě]] nikdy udělena nebyla. Existuje však několik doložených variant moravské vlajky užívaných v historii. První dochovaná varianta pochází z poloviny 13. století.<ref name="Hlinomaz163">{{Citace periodika | příjmení = Hlinomaz | jméno = Milan | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918 | periodikum = Paginae historiae. Sborník Národního archivu| odkaz na periodikum = | rok = 1995| měsíc = | ročník = | číslo = 3 | strany = 152-194:163 | url = http://www.nacr.cz/E-publ/paginae/fulltext/3_1995/ph_03_06.pdf | issn = 1211-9768}}Dále jen ''Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918''.</ref>
 
== Žluto-červená bikolóra ==
[[Soubor:Flag of Moravia.svg|thumb|Prapor považovaný v současnosti některými organizacemi za moravskou vlajku<ref name="Štarha165" />]]
Podle [[Lubomír Emil Havlík|Lubomíra E. Havlíka]] tvořily moravskou trikoloru barvy zlatá (žlutá), červená a modrá, na praporech se nicméně používaly jen první dvě barvy
(žlutá s červenou).<ref name="havlik31" /> Podle historika [[Milan Hlinomaz|Milana Hlinomaze]] z různých variant moravského praporu, které byly od 19. století užívané, to byla právě žluto-červená bikolóra, která byla posvěcena úřady<ref name="hlinomaz168" /> a která byla podle jeho názoru nejužívanější barevnou kombinací na praporech.<ref name="Hlinomaz173">''Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918'', s. 173.</ref> Na druhou stranu ale Hlinomaz připomíná, že na Moravě existoval v této věci po celé 19. století velký nelad a užívaly se "''libovolně...prapory, vlajky a stužky v různých zemských barvách'' <ref name="hlinomaz167" />, a to včetně bílo-červeno-modré a zlato-červeno-modré trikolóry.<ref name="Hlinomaz169">''Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918'', s. 169.</ref> Také I. Štarha informuje, že moravské zemské orgány v 19. století považovaly za barvy země žluto-červenou, a to včetně barevnosti praporů.<ref name="Štarha169"></ref><ref name="Štarha169">''Moravské barvy a moravská zemská vlajka'', s. 169.</ref> Nicméně také připomíná, že prapor nebyl Moravě nikdy udělen.<ref name="Štarha170"></ref> S ohledem na právní uznání barevnosti moravského znaku Štarha považuje za oficiální moravské barvy bílo-červeno-modrou pro dobu do roku 1915 a žluto-červeno-bílou pro roky 1915-1918.<ref name="Štarha170"></ref> M. Hlinomaz potom připomíná, že žluto-červená bikolóra se těšila oblibě především mezi německy mluvícími Moravany.<ref name="hlinomaz168" /> Žluto-červené bikolóry se nicméně v roce 1918 objevily také na některých soukromých českých domech v Brně vedle bílo-červených praporů národních.<ref name="pernes">{{Citace monografie | příjmení = Pernes | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Pernes | titul = Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství | url = | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Brno | rok = 1996 | počet stran = 285 | kapitola = Československý stát prohlášen | strany = 75 | isbn = 80-85947-12-9}}</ref> Historik V. Vojtíšek považoval potom příklon k červenožluté varientě moravské orlice (a zemských barev) za projev moravského separatismu podporovaného Vídní v rámci její centralizační politiky.<ref name="vojtisek68_9">{{Citace monografie