Rohan: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 31 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q220110) |
rozšíření, +literatura, citace, obrázky |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=fiktivním království ve [[Středozem]]i|druhý=významném šlechtickém rodu|stránka=Rohanové}}
{{Různé významy}}
[[Soubor:Cavallo bianco in campo verde.jpg|thumb|Symbol Rohanu - bílý kůň na zeleném poli]]
'''Rohan''' nazývaný též '''Jízdmarka''' nebo jen '''Marka''' je království [[Lidé (Středozem)|lidí]] z fiktivního světa [[John Ronald Reuel Tolkien|J. R. R. Tolkiena]].
Tato nížinatá země tvořená především [[Louka|lukami]] a [[pastvina|pastvinami]] leží severně od svého spojence [[Gondor]]ského království a severozápadně od nepřátelské země [[Mordor]]. Obyvateli Rohanu byl ve [[Třetí věk|třetím věku]] původně severský národ '''Rohirů''' - ''Pánů koní'', kteří jsou ve [[Středozem]]i proslulí především jako výborní [[jezdec|jezdci]] a chovatelé [[kůň|koní]].<ref name="Tolkien Společenstvo prstenu (2002), 247">[[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkien, John Ronald Reuel]]. ''Společenstvo prstenu'' Praha: 2002. [dále jen Tolkien (2002) Společenstvo prstenu]. Str. 247.</ref>
Země Rohan, která byla za vlády gondorských králů známá jako '''Calenardhon''', tvořila od pradávna strategickou severní výspu bránící hranici Jižního království proti útokům ze západu a severovýchodu. Po [[Bitva na Poli Celebrantu|bitvě na Poli Celebrantu]] daroval gondorský [[Seznam vládnoucích správců Gondoru|správce]] [[Cirion (správce)|Cirion]] zemi za prokázanou pomoc [[Eorl Mladý|Eorlu Mladému]] a jeho lidu, který zde od těch dob sídlil.
Na konci třetího věku se Rohirové vyznamenali ve válce proti [[Saruman]]ovým vojskům a rohanský král [[Théoden]] posléze odvedl své vojsko na pomoc Gondoru, čímž velkou měrou přispěl k vítězství v [[Bitva na Pelennorských polích|bitvě na Pelennorských polích]]. Jeho synovec [[Éomer]] poté bojoval ve službách nového krále [[Obnovené království|Obnoveného království]] [[Elessar]]a.
Země Rohan je Tolkienem nejpodrobněji popisována v [[Dvě věže|druhém]] a [[Návrat krále|třetím]] dílu jeho trilogie ''[[Pán prstenů]]'' a v knize ''[[Nedokončené příběhy]]''. Zmínky o něm najdeme také ve ''[[Společenstvo prstenu|Společenstvu prstenu]]'' a ''[[Silmarillion]]u''.
== Název a symboly ==
[[File:Caballo en verde.gif|thumb|right|200px|Pomyslná vlajka [[Eorl]]ova rodu vládnoucího v Rohanském království zobrazující symbol země, tedy běžícího bílého koně na zeleném poli]]
Původně se území mezi řekami [[Anduina|Anduinou]] a [[Želíz]]í označovalo jako '''Calenardhon''' tedy ''Zelená země'' a bylo součástí království [[Gondor]]. Po vítězství v [[Bitva na Poli Celebrantu|bitvě]] na Poli Celebrantu se zde se svolením gondorského správce [[Cirion (správce)|Ciriona]] usadil [[Éothéd]] - jeden ze severských kmenů. Gondorští nazvali tyto Seveřany '''Rohiry''' totiž ''Pány koní'' a Calenardhon překřtili na Rochand a později '''Rohan''' čili ''Koňskou zemi''. Rohirové sami se označovali jako '''Eorlovci''' a své zemi říkali '''Marka Jezdců''', '''Jízdmarka''' nebo pouze '''Marka'''.<ref name="Tolkien (2009), 308">[[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkien, John Ronald Reuel]]. ''Nedokončené příběhy.'' Praha: 2009. [dále jen Tolkien (2009)]. Str. 308.</ref><ref name="Tolkien (2002), 314 - 315">[[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkien, John Ronald Reuel]]. ''Návrat krále'' Praha: 2002. [dále jen Tolkien Návrat krále (2002)]. Str. 314 - 315.</ref>
Symbolem rohanského království byl znak vládnoucího Eorlova rodu, na němž byl zobrazen bílý běžící kůň na zeleném poli.<ref name="Tolkien (2002), 112">[[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkien, John Ronald Reuel]]. ''Dvě věže'' Praha: 2002. [dále jen Tolkien Dvě věže (2002)]. Str. 112.</ref>
[[File:Poolburn-res.jpg|thumb|250px|left|Rovinatá krajina v centrálním [[Otago|Otagu]] na jihu [[Nový Zéland|Nového Zélandu]] představující pláně Rohanu ve [[Pán prstenů (filmová trilogie)|filmové adaptaci]] [[Peter Jackson]]a]]
== Geografie ==
Převážně nížinná a travnatá země Rohan se nachází na území přibližně v centru známé oblasti západního cípu Středozemě. Rovinnatým a příjemným Rohanem protéká řeka [[Entva]], která se v [[bažina]]té [[Říční delta|deltě]] rozprostírající se jižně od [[Rauroské vodopády|Rauroských vodopádů]], vlévá do největší řeky v oblasti, [[Anduina|Anduiny]].<ref name="Tolkien Společenstvo prstenu (2002), 357">Tolkien Společenstvo prstenu (2002), Str. 357.</ref> Řeka Entva rozděluje zemi Rohan na dvě přibližně stejné části zvané Západní a Východní Polonina. Kromě hraničních hor [[Ered Nimrais]] a [[Hithaeglir]] je jedinou významnou vyvýšenou oblastí Rohanu Vysočina nacházející se jižně od hraniční řeky [[Lipava|Lipavy]] a východně od tzv. [[Nehlubiny|Nehlubin]].
=== Hranice ===
Přirozenou jižní hranici Rohanu tvoří pohoří [[Ered Nimrais]], které odděluje království Rohan od jižněji položeného Gondoru. Na jihovýchodě tvoří hranici mezi oběma zeměmi [[Hraniční potok (Středozem)|Hraniční potok]] a rozvětvené ústí řeky Entvy. Na východě hraničí Rohan s neprostupnou pahorkatinou [[Emyn Muil]] a jeho hranice se táhne podél řeky [[Anduina|Anduiny]]. Severní hranici země tvoří řeka [[Lipava]] vlévající se do Anduiny severně od Vysočiny, okraj [[Fangorn (les)|Fangornského lesa]] a jižní cípy [[Mlžné hory|Mlžných hor]]. V těchto místech stála věž [[Orthank]], z níž na konci třetího věku vytvořil Saruman [[Železný pas]]. Jediným snadným přístupem do země je rovinaté území mezi Mlžnými a [[Ered Nimrais|Bílými horami]] zvané '''Rohanská brána'''. Zde tvořila přirozenou západní hranici Rohanu pouze mělká a lehce překročitelná řeka [[Želíz]] tekoucí z Mlžných hor na jih.
=== Města a pevnosti ===
==== Aglarond ====
{{Viz též|Helmův žleb}}
'''Aglarond''' čili ''Třpytivé jeskyně'' byl původní název pevnosti vybudované [[Dúnadan]]y v severozápadní části Ered Nimrais ještě ve [[Druhý věk|druhém věku]]. Společně s pevností [[Angrenost]] bránil Aglarond vstup do gondorského Calenardhonu ze západu.
Po založení Rohanu v roce 2510 T.v. gondorští kameníci chátrající pevnost opravili a Aglarond byl svěřen Rohirům. Ti nazývali pevnost '''Súthburg''' a od dob krále [[Helm Kladivo|Helma]] bývala tamní pevnost známa jako '''Hláska''' a údolí jako [[Helmův žleb]].<ref name="Tolkien (2009), 359 - 360">Tolkien (2009), Str. 359 - 360.</ref>
Tato pevnost zachránila Rohiry dvakrát před naprostou zkázou. Poprvé za [[Dlouhá zima|Dlouhé zimy]] na přelomu let 2758 a 2759, kdy ochránila obyvatele Rohanu před invazí [[Vrchovci (Středozem)|Vrchovců ]] a [[Umbarští korzáři|korzárů]] vedených Vrchovcem [[Wulf (Středozem)|Wulfem]]. Při tomto obléhání umrznul také nejslavnější rohanský král mezi Eorlem a Théodenem Helm zvaný Kladivo.<ref name="Tolkien Návrat krále (2002), 316 - 317">Tolkien Návrat krále (2002), Str. 316 - 317.</ref> Podruhé pak na jaře roku 3019, kdy se král [[Théoden]] ubránil invazi [[Skřeti (Středozem)|skřetů]] a zlých lidí vyslaných čarodějem Sarumanem ze Železného pasu, načež Sarumanova vojska porazil v [[Bitva u Hlásky|bitvě u Hlásky]].
Po konečném vítězství nad [[Temný pán|Temným pánem]] se ve Třpytivých jeskyních usídlil [[Trpaslíci (Středozem)|trpaslík]] [[Gimli]], který sem přivedl část svého lidu z [[Erebor]]u. Se svým lidem vykonal velká díla, vytvořil mimo jiné i nové brány pro [[Minas Tirith (Gondor)|Minas Tirith]] ukované z [[mithril]]u a oceli.<ref name="Tolkien Návrat krále (2002), 332">Tolkien Návrat krále (2002), Str. 332.</ref>
==== Aldburg ====
'''Aldburg''', nacházející v kraji Úvalu rozprostírajícím se jižně od řeky Sněžné, byl jedním z vůbec nejstarších sídel Rohirů v zemi. Toto hradisko bylo sídelním městem prvního rohanského krále [[Eorl Mladý|Eorla Mladého]], jenž usednul na trůn v roce 2510 [[Třetí věk|třetího věku]]. Po smrti Eorla se jeho syn [[Brego]] po dokončení Zlaté síně [[Meduseld]]u v roce 2569 přesunul do [[Edoras]]u. Poté se Aldburg, který sloužil jako základna pro svolávání hotovosti celé Východní marky, stal sídelním městem třetího Bregova syna [[Eofor]]a, z něhož svůj původ odvozovali rovněž maršálové Jízdmarky [[Éomund]] a jeho syn [[Éomer]].<ref name="Tolkien (2009), 356">Tolkien (2009), Str. 356.</ref>
==== Edoras ====
'''Edoras''', hlavní a největší město Rohanu a od roku 2569 sídlo rohanských vládců, se nacházel v jižní části Východní Poloniny. Město bylo vystavěno severně od hory Roháč na zeleném pahorku, který obtékala řeka Sněžná pramenící v Bílých horách. Pahorek, na němž byly vystavěny dřevěné domy obyvatel Edorasu, byl obehnán příkopem a širokým valem. Na vrcholku kopce se nacházela zelená terasa, kde nechal král [[Brego]] vystavět svůj Zlatý palác, '''Meduseld'''. Tento palác měl střechu a veřeje dveří pobité zlatem, takže odrážel světlo daleko do kraje. Před branou do města byly navršeny [[mohyla|mohyly]], v nichž byla uložena těla zemřelých rohanských králů. Mohyly byly porostlé bílými stáličkami, ''simbelmynë'', které kvetly po celý rok.<ref name="Tolkien Dvě věže (2002), 97 - 98">Tolkien Dvě věže (2002), Str. 97 - 98.</ref>
V roce 2758 byl Rohan napaden z východu [[Vrchovci (Středozem)|Vrchovci]] a [[Umbarští korzáři|korzáry]] vedenými Vrchovcem [[Wulf (Středozem)|Wulfem]]. Král [[Helm Kladivo]] byl poražen u brodů Želíze a zatlačen do pevnosti [[Aglarond]]. Wulf se mezitím zmocnil Edorasu, při jehož obraně byl zabit také Helmův syn Haleth, a prohlásil se králem. Za [[Dlouhá zima|Dlouhé zimy]] na přelomu let 2758 a 2759 utrpěli Rohirové i útočníci velké ztráty hladem i zimou. Na jaře se pak [[Fréaláf]]ovi, synu Helmovy sestry Hildy, podařilo překvapit a usmrtit v Meduseldu Wulfa a znovu obsadit Edoras. Poté byli Vrchovci i s pomocí Gondorských vyhnáni z Rohanu.<ref name="Tolkien Návrat krále (2002), 316 - 317">Tolkien Návrat krále (2002), Str. 316 - 317.</ref>
Edoras navšívili také [[Gandalf]], [[Aragorn]], [[Legolas]] a [[Gimli]], přičemž [[Istari|čarodějovi]] se podařilo vyléčit Sarumanem zakletého krále Théodena a pohnout jej k útoku proti [[Železný pas|Železnému pasu]]. Po konečném vítězství nad [[Sauron]]em bylo do Edorasu v srpnu 3019 přivezeno tělo zemřelého krále Théodena, který zde byl 10. srpna slavnostně pohřben.<ref name="Tolkien Návrat krále (2002), 348">Tolkien Návrat krále (2002), Str. 348.</ref> V Edorasu navštívili krále Éomera před jeho smrtí v roce 63 [[Čtvrtý věk|čtvrtého věku]] [[Hobit|půlčíci]] [[Smělmír Brandorád]] a [[Peregrin Bral]].<ref name="Tolkien Návrat krále (2002), 351">Tolkien Návrat krále (2002), Str. 351.</ref>
==== Šerá brázda ====
'''Šerá brázda''' byla označení pro starobylé opevněné hradiště nacházející se v pohoří Ered Nimras jižně od hlavního města Edorasu. Toto hradisko bylo zbudováno neznámými lidmi na plošině '''Firienfeld''' nad Brázdnou dolinou dávno před příchodem [[Númenorejci|Númenorejců]] do Středozemě. Jediný přístup k Šeré brázdě byl možný pouze po úzké, stoupavé a dobře bránitelné silnici, která se vinula k náhorní plošině až od hluboko vymletého koryta říčky Sněžné. Firienfeld zarostlý trávou a vřesem byl sevřen mezi tří štíty Ered Nimrais - Roháč z jihu, Pilici ze severu a hrůzostrašný Dwimorberg z východu. Právě Dwimorberg bylo místo kudy se přes hvozd [[Černobor]] dalo vstoupit na [[Stezky mrtvých]].<ref name="Tolkien Návrat krále (2002), 57">Tolkien Návrat krále (2002), Str. 57.</ref>
Do téměř nedobytné Šeré brázdy se rohanští králové uchylovali v časech nouze. Za Dlouhé zimy se zde se svými muži skryl synovec krále Helma, Fréaláf, kterému se na jaře 2759 podařilo dík nečekanému útoku obsadit Edoras a vyhnat Vrchovce se země.<ref name="Tolkien Návrat krále (2002), 317">Tolkien Návrat krále (2002), Str. 317.</ref> Po porážce Sarumana shromáždil před odjezdem do bitvy na Pelennorských polích v Šeré brázdě své vojsko i král Théoden. Přivítal jej zde pán lidu z Brázdné doliny [[Dúnhere]]. Z Šeré brázdy se na cestu po Stezkách mrtvých vypravil také [[Isildur]]ův dědic Aragorn.
== Dějiny ==
=== Osídlení ===
{{Viz též|Bitva na polích Celebrantu}}
Území Rohanu bylo osídleno mořeplavci z [[Númenor]]u ještě před jeho pádem v roce 3319 [[Druhý věk|druhého věku]]. Muži ze Západu v zemi postavili pevnost Aglarond a nedobytnou věž [[Orthank]]. Po založení Gondoru byla do Jižního království začleněna celá země, tehdy nazývaná Calenardhon. Králové Gondoru ve 13. století [[Třetí věk|Třetího věku]] navázali kontakt a spojenectví s lidem žijícím v [[Rhovanion]]u. Ve 21. století se [[Éothéod]], jeden ze seveřanských kmenů, přesunul z údolí Anduiny na sever na území mezi Mlžnými a [[Šedé hory|Šedými horami]]. Obrana Gondoru však nadále ochabovala a tak v roce 2510 gondorský vládnoucí správce [[Cirion]] požádal lid ze severu o pomoc. Toho roku totiž došlo k mohutnému útoku [[Skřeti (Středozem)|skřetů]] a divokých lidí z východu. Útočníci překročili Anduinu a zatlačili severní gondorskou armádu do svízelné situace. Vůdce Éothéodu [[Eorl Mladý]] tehdy nečekaně zareagoval na Cirionovu výzvu a v nejvyšší čas dorazil do Calenardhonu, načež v [[Bitva na polích Celebrantu|bitvě na polích Celebrantu]] nad nájezdníky slavně zvítězil. Za tuto nezištnou pomoc obdržel Eorl od Ciriona jako dar pláně Calenardhonu a založil zde svou Marku Jezdců, kterou Gondorští nazývali královstvím Rohan. Tehdy zavázal Eorl sebe i své potomky věčným slibem pomoci a přátelství ke svým jižním sousedům.<ref name="Tolkien (2009), 289 - 295">Tolkien (2009), Str. 289 - 295.</ref>
=== Období prosperity ===
Po smrti prvního krále Eorla Mladého, který padnul na Vysočině v boji s Východňany, nastoupil na trůn v roce 2545 jeho syn Brego. Ten vyhnal zbývající nepřátele z Rohanu a nechal zbudovat své královské sídlo Meduseld v Edorasu. Za panování jeho syna [[Aldor Starý|Aldora Starého]] byli ze země vyhnáni poslední Vrchovci a Rohirové osídlili mnoho horských údolí v Bílých horách. Země pod vládou jeho potomků zažívala období míru a prosperity až do vlády sedmého rohanského krále [[Déor]]a, za jehož vlády znovu povstali Vrchovci, kteří přepadali Západní úvaly a obsadili špatně bráněný Železný pas.<ref name="Tolkien Návrat krále (2002), 319">Tolkien Návrat krále (2002), Str. 319.</ref>
=== Dlouhá zima ===
===
Rohanských zbylo po krutých bojích a Dlouhé zimě velice málo a delší čas trvalo než se z těchto těžkých ran alespoň částečně zotavili. Proto nový král Fréaláf přivítal [[Istari|čaroděje]] [[Saruman]]a, kterému spolu s gondorským správcem [[Beren (správce)|Berenem]] dovolili usadit se v Železném pasu. Čaroděj Saruman Rohirům z počátku pomáhal, avšak kvůli užívání [[palantír]]u, kde se jeho mysl střetla se samotným [[Sauron]]em, brzy propadnul zlu.<ref name="Tolkien Návrat krále (2002), 318">Tolkien Návrat krále (2002), Str. 318.</ref> Tehdy začal potají pátrat po [[Vládnoucí prsten|Vládnoucím prstenu]] a s pomocí [[Gríma Červivec|Grími Červivce]] oslaboval stárnoucího krále Théodena, který byl zanedlouho spoután čarodějovou vůlí.
===
{{Viz též|Válka o Prsten}}
V roce 3019 vpadli Sarumanovi skřeti a divocí lidé z Vrchoviny do Rohanu. Rohirové byli poražení v [[Bitvy na brodech Želíze|bitvách na brodech Želíze]] a skřeti usmrtili králova syna [[Théodred]]a. Díky síle vzkříšeného Gandalfa byl však uzdraven král Théoden, který prozřel a konečně vyhnal svého rádce Grímu Červivce, načež vyšel do války proti útočícímu Sarumanovi. Čarodějova vojska byla nakonec poražena v [[Bitva u Helmova žlebu|bitvě u Helmova žlebu]] a díky [[Enti|entům]] a [[huorn]]ům [[Zničení Železného pasu|byl zničen i Železný pas]]. Po těchto vítězstvích a porážce Sarumana vedl král Théoden svou jízdu na pomoc ohroženému Gondoru. Před obleženou [[Minas Tirith (Gondor)|Minas Tirith]] došlo k [[Bitva na Pelennorských polích|bitvě na Pelennorských polích]]. Théoden v této vítězné bitvě zemřel, jeho [[neteř]]i [[Éowyn]] se však podařilo jeho smrti pomstít, když v souboji usmrtila samotného [[Pán nazgûlů|Pána nazgûlů]]. Théodenův [[synovec]] [[Éomér]] převzal po smrti svého strýce královský titul a vyjel s Isildurovým dědicem [[Aragorn]]em do [[Bitva u Morannonu|bitvy u Černé brány]].<ref name="Tolkien Návrat krále (2002), 320">Tolkien Návrat krále (2002), Str. 320.</ref>
=== Po zničení Vládnoucího prstenu ===
Po pádu Saurona zavládnul v Rohanu mír. Král [[Elessar]] obnovil pro Éoméra Cirionův dar a Éomér znovu složil Eorlovu přísahu. Rohanský král, který si za manželku vzal [[Lothíriel]] dceru knížete [[Imrahil]]a z [[Dol Amroth]]u, často doprovázel se svými jezdci krále [[Obnovené království|Obnoveného království]] do bojů v dalekých zemích za jezerem [[Rhûn]]. Po Éomérově smrti nastoupil na Rohanský trůn jeho syn [[Elfwine Sličný]].<ref name="Tolkien Návrat krále (2002), 321">Tolkien Návrat krále (2002), Str. 321.</ref>
== Společnost ==
[[File:Casco de Rohirrim.jpg|thumb|250px|Rohirská [[jezdec]]ká [[Přilba (vojenská výstroj)|přilba]] a [[šupinová zbroj]] z filmové adaptace Petera Jacksona]]
Rohirové byli potomky Severského národa Éothédu, který do jejich nového domova přivedl na počátku 25. století zakladatel Rohanu Eorl zvaný ''Mladý''. Rohirové, kteří byli pokrevně spřízněni s třetím domem [[Edain]], měli typicky nordické rysy. Obvykle byli vysocí, bledí, měli dlouhé končetiny, světlé vlasy a modré oči.<ref name="Tolkien Dvě věže (2002), 27">Tolkien Dvě věže (2002), Str. 27.</ref> Bývali tvrdí a v boji divocí.
Pro Rohiry byl charakteristický chov koní a jejich typickým způsobem obživy bylo pastevectví. Tomu odpovídaly přírodní podmínky rovinatého a travnatého Rohanu. Jediná větší městská sídla jako Edoras či Aldburg vystavěli Rohirové na jihu své země pod lesnatými úbočími Bílých hor. Oblast Východní Poloniny byla podobně jako zbytek země až do války o Prsten užívána jako pastevecká oblast. Nacházely se zde chovné ohrady místních stád, stanové tábory kočujících pastevců a roztroušené vesnice rohanských rolníků.<ref name="Tolkien Dvě věže (2002), 23 - 24">Tolkien Dvě věže (2002), Str. 23 - 24.</ref>
Hlavní vojenskou silou Rohirů byla jejich početná jízda. Rohanští jezdci využívali sílu svých velkých a ušlechtilých koní. Do boje nosili drátěné košile, kulaté, malované štíty a dlouhá kopí.<ref name="Tolkien Dvě věže (2002), 27">Tolkien Dvě věže (2002), Str. 27.</ref> Kromě kopí užívali také mečů, seker a luků.
== Politika ==
=== Spojenectví s Gondorem ===
Ve válce o prsten byli Rohani jedinými, kteří účinně podporovali slábnoucí Gondor v jejich obraně Anduiny proti Sauronovým vojskům.<ref name="Tolkien Společenstvo prstenu (2002), 232">Tolkien Společenstvo prstenu (2002), Str. 232.</ref> Žádné spojenectví rozdílných národů nebylo ve Středozemi z obou stran dodržováno tak věrně jako to mezi Rohanem a Gondorem.<ref name="Tolkien (2009), 359">Tolkien (2009), Str. 359.</ref>
Hlavní spojnicí Rohanu s Gondorem byla ve třetím věku tzv. Velká západní cesta táhnoucí se z Edorasu do hlavního města Jižního království - [[Minas Tirith (Gondor)|Minas Tirith]]. Tato silnice kopírovala severní úbočí Bílých hor. Na vrcholcích Ered Nimras pak gondorští správci zřídili strážní majáky, s jejichž pomocí informovali Rohanské o blížícím se nebezpečí.
=== Nepřátelství s Vrchovci ===
Vrchovci byli pozůstatkem národů, jež žili mezi Bílými a Mlžnými horami ještě před příchodem Númenorejců. Tento divoký a barbarský lid
obývající hraniční oblast za řekou Želíz nenáviděl království Gondor a využíval každé příležitosti k jeho napadení. Po založení Rohanu se Vrchovci stali největšími rohanskými nepřáteli.<ref name="Tolkien Návrat krále (2002), 383">Tolkien Návrat krále (2002), Str. 383.</ref> Rohanští králové si trvalou nenávist Vrchovců získali vyháněním těchto divochů za řeku Želíz. Vrchovci se tuto bráněnou hranici pokusili opakovaně překročit, pokaždé však byli poraženi.<ref name="Tolkien (2009), 359">Tolkien (2009), Str. 359.</ref> Jejich nejznámějším útokem byl vpád v roce Dlouhé zimy, kdy se horalům podpořeným korzáry vedeným Wulfem podařilo dokonce dobýt Edoras a na krátko obsadit větsinu Rohanu.<ref name="Tolkien Návrat krále (2002), 316 - 317">Tolkien Návrat krále (2002), Str. 316 - 317.</ref>
Za války o Prsten se Vrchovci opět postavili proti Rohanu, přičemž jejich vojenských služeb při útoku na rohanské království využíval čarodej Saruman.
== Významní Rohirové ==
{{Viz též|Seznam králů Rohanu}}
{|
| valign="top" |
* [[Eorl Mladý]]
* [[Helm Kladivo]]
| valign="top" |
* [[Brego]]
* [[Fréaláf]]
| valign="top" |
* [[Théoden]]
* [[Éomer]]
| valign="top" |
* [[Elfwine]]
* [[Éowyn]]
| valign="top" |
* [[Théodred]]
* [[Gríma Červivec]]
|}
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Tolkien
| jméno = John Ronald Reuel
| odkaz na autora = John Ronald Reuel Tolkien
| titul = Silmarillion
| odkaz na titul = Silmarillion
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| rok = 2003
| isbn = 80-204-0999-8
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Tolkien
| jméno = John Ronald Reuel
| odkaz na autora = John Ronald Reuel Tolkien
| titul = Pán Prstenů - Společenstvo prstenu
| odkaz na titul = Společenstvo prstenu
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-204-0362-0
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Tolkien
| jméno = John Ronald Reuel
| odkaz na autora = John Ronald Reuel Tolkien
| titul = Pán Prstenů - Dvě věže
| odkaz na titul = Dvě věže
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-204-0372-8
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Tolkien
| jméno = John Ronald Reuel
| odkaz na autora = John Ronald Reuel Tolkien
| titul = Pán Prstenů - Návrat krále
| odkaz na titul = Návrat krále
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-204-0373-6
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Tolkien
| jméno = John Ronald Reuel
| odkaz na autora = John Ronald Reuel Tolkien
| překladatelé = Stanislava Pošustová-Menšíková
| editoři = Christopher Tolkien
| titul = Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě
| odkaz na titul = Nedokončené příběhy
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| rok = 2009
| isbn = 978-80-257-0193-5
| ref = Ref-Nedokončené příběhy
}}
=== Související články ===
* [[Válka o Prsten]]
* [[Seznam králů Rohanu]]
* [[Bitva na Poli Celebrantu]]
* [[Éothéod]]
{{Portály|Tolkien}}
[[Kategorie:Rohan]]
| |||