Ateismus v Česku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Zastoupení: lepší odkaz na Sčítání 2011 |
redukce POV, minus UO, další úpravy potřebné |
||
Řádek 1:
{{upravit}}
Česká republika bývá označována za jednu z nejateističtějších a nejsekularizovanějších zemí na světě.<ref name="novotný-5" /> Věra Haberlová ze [[STEM]] ku příkladu píše o přibližně 50% zastoupení ateistů v české společnosti. Při tom však vychází z prostého dotazování na otázku „Věříte v Boha?“, což dále označuje za značně zjednodušující hodnocení, neboť velký podíl takto zařazených respondentů zároveň věří v nějakou jinou „vyšší moc“.<ref name="haberlová"/>
Po krátkém výkyvu po sametové revoluci v roce 1989, kdy se k nějakému náboženskému vyznání přihlásilo podle sčítání lidu z roku 1991 43.9% lidí, došlo ke stejně rychlému poklesu. V roce 2011 už se jako věřící deklarovalo pouhých 20.6% lidí, pouze 13.9% se hlásilo k nějaké oficiálně uznané církvi. Počet členů těchto velkých standardních církví má klesající tendenci. Podobný demografický vývoj, spojený se stárnutím obyvatelstva, globalizací a konzumním způsobem života, lze pozorovat ve většině vyspělých zemích světa. Rozvojové země zaznamenávají naopak pravidelný růst. Některým menším náboženstvím v České republice, jako je Církev bratrská, Apoštolská církev
Podle výsledků sčítání z roku 2001 podle pohlaví je mužů bez vyznání o 7 % více než žen. Při pohledu podle věku je nejvíce obyvatel bez vyznání (74 %) mezi lidmi mladými
Při průzkumu [[Evropská komise|Evropské komise]] [[Eurobarometr]] na počátku roku [[2005]] uvedlo jako konstatování nejbližší svému přesvědčení 19 % obyvatel Česka, že věří, že Bůh je. To je po Estonsku (16 %) druhá nejnižší hodnota z 25 zemí EU při průměrné hodnotě 35 %.▼
Dále 50 % uvedlo, že věří, že je nějaký druh duchů nebo životní síly, což je naopak po Estonsku (54 %) a Švédsku (53 %) třetí nejvyšší hodnota při průměru 27 %.▼
Zato 30 % uvedlo, že nevěří, že by cokoli z toho bylo. To je druhá nejvyšší hodnota po Francii (33 %) při průměru 18 %. Ve Francii přitom odpovědělo víc respondentů kladně na otázku, jestli věří, že Bůh je (34 %).▼
Nakonec 1 % uvedlo, že neví, při průměru 3 %.▼
Průzkumu se za ČR zúčastnilo 1037 lidí, celkem 32 897 lidí. Zpráva se důsledně vyhýbá označení některé skupiny jako ateisty.<ref>[http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_225_report_en.pdf Special EUROBAROMETER 225 “Social values, Science & Technology”], červen 2005</ref>▼
Podle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání lidu v roce 2011]] se v Česku 34,2 % obyvatel k žádné víře nehlásí, 13,9 % obyvatel se hlásí k nějaké konkrétní církvi, 6,7 % se hlásí k víře bez konkrétní církve, 0,01 % se výslovně hlásí k ateismu, ale plných 45,2 % lidí údaj nevyplnilo, což snižuje význam údajů.▼
== Možné příčiny ==
Antiklerikalismus a ateismus byl v českých zemích silný od počátků národního obrození
Po komunistickém puči v únoru 1948 začalo masivní pronásledování církví, které se v polovině padesátých let proměnilo v systematickou, obtížnou šikanu. Církve byly podřízeny státnímu dozoru, přinuceny smluvně se zavázat ke spolupráci na budování socialistického zřízení. Část římsko-katolických kněží se stala členy kolaborující organizace [[
== Související články ==▼
* [[Islám v Česku]]▼
* [[Římskokatolická církev v Česku]]▼
* [[Pronásledování katolické církve v Československu]]▼
== Reference ==▼
<ref name="novotný-5">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Novotný
| jméno = Jiří
Řádek 18 ⟶ 42:
| rok = 2012
| citace = 2013-06-24
}}</ref>
<ref name="fiala">{{Citace monografie
▲Antiklerikalismus a ateismus byl v českých zemích silný od počátků národního obrození. Proklamovanými ateisty byly známé osobnosti jako [[Karel Havlíček Borovský]] nebo [[Karel Hynek Mácha]]{{Fakt/dne|20130619080839}}. Národní obrození se z významné části profilovalo silně antiklerikálně, navazovalo na idealizovanou tradici [[husitství]]. Toto hnutí vyvrcholilo v roce 1918 [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masarykovým]] heslem [[Pryč od Říma]]. Heslo pryč od Říma vzniklo původně v roce 1897 a zahájilo masové přestupy Němců i Čechů k evangelickým církvím. Jeho masarykovská verze z počátků první republiky vedla ke vzniku [[Církev československá husitská|Československé církve husitské]], zformované převážně z katolických kněží, kteří svou mateřskou církev na toto volání opustili.
▲Po komunistickém puči v únoru 1948 začalo masivní pronásledování církví, které se v polovině padesátých let proměnilo v systematickou, obtížnou šikanu. Církve byly podřízeny státnímu dozoru, přinuceny smluvně se zavázat ke spolupráci na budování socialistického zřízení. Část římsko-katolických kněží se stala členy kolaborující organizace [[Pacem in Terris]], kde se zavázali, aby v souladu s programem Národní fronty spolupracovali při upevňování hodnot socialistického společenského řádu.{{Fakt/dne|20130610084009}} Většina kněží ovšem do sdružení vstoupila z donucení a byla naprosto pasivní, aktivní činnost vyvíjela jen malá skupinka v čele s exkomunikovaným knězem [[Josef Plojhar|Josefem Plojharem]]. Komunistické Československo se [[Státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti|Zákonem č. 218/1949 Sb.]] zavázalo vyplácet duchovním mzdy, proplácet náklady atd. Kněží ale museli např. náboženství vyučovat bezplatně.{{Fakt/dne|20130619080839}} Stát rovněž převzal patronát nad údržbou kostelů a dalších podobných zařízení, včetně škol pro duchovní.
▲Ačkoliv vládnoucí ideologie [[marxismus-leninismus|marxismu-leninismu]] byla otevřeně protináboženská, nemůže toto být příčinou českého národního odklonu od náboženství vůbec. V jiných komunistických zemích, jako je Polsko, nebo federální republika tehdejšího soustátí, Slovensko, totiž zůstala míra religiozity velmi vysoká. Na českou religiozitu měly vliv především modernizační procesy 19. století. Emancipující se česká společnost tehdy čelila germanizačním tendencím. Společnost se formovala na nacionálně liberálních principech v polemice s římskokatolickou církví, jež byla chápána jako součást tlaku uvnitř habsbruské monarchie.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fiala
| jméno = Petr
Řádek 41 ⟶ 55:
| isbn = 978-80-7325-141-3
| jazyk = česky
}}</ref>
<ref name="haberlová">{{Citace elektronické monografie
▲Česká republika bývá označována za jednu z nejateističtějších a nejsekularizovanějších zemí na světě.<ref name="novotný-5" /> Věra Haberlová ze [[STEM]] ku příkladu píše o přibližně 50% zastoupení ateistů v české společnosti. Při tom však vychází z prostého dotazování na otázku „Věříte v Boha?“, což dále označuje za značně zjednodušující hodnocení, neboť velký podíl takto zařazených respondentů zároveň věří v nějakou jinou „vyšší moc“.<ref name="haberlová">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Haberlová
| jméno = Věra
Řádek 52 ⟶ 64:
| datum_přístupu = 2013-06-24
| url = http://www.stem.cz/clanek/406
}}</ref>
</references>
▲Po krátkém výkyvu po sametové revoluci v roce 1989, kdy se k nějakému náboženskému vyznání přihlásilo podle sčítání lidu z roku 1991 43.9% lidí, došlo ke stejně rychlému poklesu. V roce 2011 už se jako věřící deklarovalo pouhých 20.6% lidí, pouze 13.9% se hlásilo k nějaké oficiálně uznané církvi. Počet členů těchto velkých standardních církví má klesající tendenci. Podobný demografický vývoj, spojený se stárnutím obyvatelstva, globalizací a konzumním způsobem života, lze pozorovat ve většině vyspělých zemích světa. Rozvojové země zaznamenávají naopak pravidelný růst. Některým menším náboženstvím v České republice, jako je Církev bratrská, Apoštolská církev, Pravoslavná církev, Jediismus, ovšem počty členů rostou. U standardních církví je to spíše otázka generační obměny věřících, nežli ateismus obecně.
▲Podle výsledků sčítání z roku 2001 podle pohlaví je mužů bez vyznání o 7 % více než žen. Při pohledu podle věku je nejvíce obyvatel bez vyznání (74 %) mezi lidmi mladými 0-30 let, naopak nejméně (28 %) mezi lidmi od 60 let. Při rozdělení podle vzdělání jsou mezi obyvateli bez vyznání nejvíc zastoupeni lidé s vyšším vzděláním. Je možné říci, že čím vyšší vzdělání, tím více je lidí bez náboženského vyznání. Přesná čísla nejsou k dispozici, následující tabulka ukazuje pouze počet (nábožensky) věřících.
▲Při průzkumu [[Evropská komise|Evropské komise]] [[Eurobarometr]] na počátku roku [[2005]] uvedlo jako konstatování nejbližší svému přesvědčení 19 % obyvatel Česka, že věří, že Bůh je. To je po Estonsku (16 %) druhá nejnižší hodnota z 25 zemí EU při průměrné hodnotě 35 %.
▲Dále 50 % uvedlo, že věří, že je nějaký druh duchů nebo životní síly, což je naopak po Estonsku (54 %) a Švédsku (53 %) třetí nejvyšší hodnota při průměru 27 %.
▲Zato 30 % uvedlo, že nevěří, že by cokoli z toho bylo. To je druhá nejvyšší hodnota po Francii (33 %) při průměru 18 %. Ve Francii přitom odpovědělo víc respondentů kladně na otázku, jestli věří, že Bůh je (34 %).
▲Nakonec 1 % uvedlo, že neví, při průměru 3 %.
▲Průzkumu se za ČR zúčastnilo 1037 lidí, celkem 32 897 lidí. Zpráva se důsledně vyhýbá označení některé skupiny jako ateisty.<ref>[http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_225_report_en.pdf Special EUROBAROMETER 225 “Social values, Science & Technology”], červen 2005</ref>
▲Podle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání lidu v roce 2011]] se v Česku 34,2 % obyvatel k žádné víře nehlásí, 13,9 % obyvatel se hlásí k nějaké konkrétní církvi, 6,7 % se hlásí k víře bez konkrétní církve, 0,01 % se výslovně hlásí k ateismu, ale plných 45,2 % lidí údaj nevyplnilo, což snižuje význam údajů.
▲== Související články ==
▲* [[Islám v Česku]]
▲* [[Římskokatolická církev v Česku]]
▲* [[Pronásledování katolické církve v Československu]]
▲== Reference ==
▲<references/>
|