Ateismus v Česku: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Zastoupení: lepší odkaz na Sčítání 2011
redukce POV, minus UO, další úpravy potřebné
Řádek 1:
{{upravit}}
{{Urgentně ověřit|20130624101618}}
<!-- {{AfD}} -->
{{celkově zpochybněno}}
'''[[Ateismus]]''' je '''v [[Česko|Česku]]''' v porovnání s ostatními zeměmi [[Evropa|Evropy]] velmi vysoce zastoupen.{{Fakt/dne|20130619080839}} Příčiny současného stavu, kdy Česko bývá označováno často jako [[misijní země]] jsou mnohé, je to ať již dědictví z časů komunistického režimu, tak odpor k [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]] po vzniku [[První republika|první republiky]], za které byla církev do jisté míry považována za symbol starého mocnářství.{{Fakt/dne|20130619080839}}<!-- druhá část věty -->
 
Česká republika bývá označována za jednu z nejateističtějších a nejsekularizovanějších zemí na světě.<ref name="novotný-5" /> Věra Haberlová ze [[STEM]] ku příkladu píše o přibližně 50% zastoupení ateistů v české společnosti. Při tom však vychází z prostého dotazování na otázku „Věříte v Boha?“, což dále označuje za značně zjednodušující hodnocení, neboť velký podíl takto zařazených respondentů zároveň věří v nějakou jinou „vyšší moc“.<ref name="haberlová"/>{{Citace elektronickéSouhrnná monografieskupina osob nevěřících v Boha měla podle zjišťování STEM v červnu [[1996]] zastoupení 48,8 % české populace a v červenci [[1998]] to bylo 47,6 %.<ref name="haberlová" /> V roce [[1994]] se podle společnosti STEM označovalo za ateisty 21,5 % osob starších 18 let a 20,3 % osob ve věku 15–17 let, zatímco dalších 38,2 %, resp. 40,8 % osob uvedlo, že nejsou nábožensky založení.<ref name="haberlová" />
== Dějiny ==
 
Ateismus a bezvěrectví v Česku není důsledkem jen čtyřicetileté vlády komunistického režimu v druhé polovině 20. století. Základy k současnému stavu religiozity byly položeny již v dynamickém procesu modernizace, kterým česká společnost prošla v 19. století.<ref name="novotný-5">{{Citace kvalifikační práce
Po krátkém výkyvu po sametové revoluci v roce 1989, kdy se k nějakému náboženskému vyznání přihlásilo podle sčítání lidu z roku 1991 43.9% lidí, došlo ke stejně rychlému poklesu. V roce 2011 už se jako věřící deklarovalo pouhých 20.6% lidí, pouze 13.9% se hlásilo k nějaké oficiálně uznané církvi. Počet členů těchto velkých standardních církví má klesající tendenci. Podobný demografický vývoj, spojený se stárnutím obyvatelstva, globalizací a konzumním způsobem života, lze pozorovat ve většině vyspělých zemích světa. Rozvojové země zaznamenávají naopak pravidelný růst. Některým menším náboženstvím v České republice, jako je Církev bratrská, Apoštolská církev, nebo Pravoslavná církev, Jediismus, ovšem počty členů rostou. U standardních církví je to spíše otázka generační obměny věřících, nežli ateismus obecně.
 
Podle výsledků sčítání z roku 2001 podle pohlaví je mužů bez vyznání o 7 % více než žen. Při pohledu podle věku je nejvíce obyvatel bez vyznání (74 %) mezi lidmi mladými 0-300–30 let, naopak nejméně (28 %) mezi lidmi od 60 let. Při rozdělení podle vzdělání jsou mezi obyvateli bez vyznání nejvíc zastoupeni lidé s vyšším vzděláním. Je možné říci, že čím vyšší vzdělání, tím více je lidí bez náboženského vyznání. Přesná čísla nejsou k dispozici, následující tabulka ukazuje pouze počet (nábožensky) věřících.
Při průzkumu [[Evropská komise|Evropské komise]] [[Eurobarometr]] na počátku roku [[2005]] uvedlo jako konstatování nejbližší svému přesvědčení 19 % obyvatel Česka, že věří, že Bůh je. To je po Estonsku (16 %) druhá nejnižší hodnota z 25 zemí EU při průměrné hodnotě 35 %.
Dále 50 % uvedlo, že věří, že je nějaký druh duchů nebo životní síly, což je naopak po Estonsku (54 %) a Švédsku (53 %) třetí nejvyšší hodnota při průměru 27 %.
Zato 30 % uvedlo, že nevěří, že by cokoli z toho bylo. To je druhá nejvyšší hodnota po Francii (33 %) při průměru 18 %. Ve Francii přitom odpovědělo víc respondentů kladně na otázku, jestli věří, že Bůh je (34 %).
Nakonec 1 % uvedlo, že neví, při průměru 3 %.
Průzkumu se za ČR zúčastnilo 1037 lidí, celkem 32 897 lidí. Zpráva se důsledně vyhýbá označení některé skupiny jako ateisty.<ref>[http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_225_report_en.pdf Special EUROBAROMETER 225 “Social values, Science & Technology”], červen 2005</ref>
 
Podle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání lidu v roce 2011]] se v Česku 34,2 % obyvatel k žádné víře nehlásí, 13,9 % obyvatel se hlásí k nějaké konkrétní církvi, 6,7 % se hlásí k víře bez konkrétní církve, 0,01 % se výslovně hlásí k ateismu, ale plných 45,2 % lidí údaj nevyplnilo, což snižuje význam údajů.
 
== Možné příčiny ==
AčkolivAteismus vládnoucía ideologiebezvěrectví [[marxismus-leninismus|marxismu-leninismu]]v bylaČesku otevřeněnení protináboženská,důsledkem nemůžejen totočtyřicetileté býtvlády příčinoukomunistického českéhorežimu národního odklonuv oddruhé náboženstvípolovině vůbec20. V jiných komunistických zemích, jako je Polsko, nebo federální republika tehdejšího soustátí, Slovensko, totiž zůstala míra religiozity velmi vysokástoletí. Na českou religiozitu měly vliv především modernizační procesy 19. století. Emancipující se česká společnost tehdy čelila germanizačním tendencím. Společnost se formovala na nacionálně liberálních principech v polemice s římskokatolickou církví, jež byla chápána jako součást tlaku uvnitř habsbruské monarchie.<ref name="novotný-5"/><ref name="fiala"/>{{CitaceFakt/dne|20130619080839}}<!-- monografiespekulace, viz diskuse -->
 
Antiklerikalismus a ateismus byl v českých zemích silný od počátků národního obrození. Proklamovanými ateisty byly známé osobnosti jako [[Karel Havlíček Borovský]] nebo [[Karel Hynek Mácha]]{{Fakt/dne|20130619080839}}. Národní obrození se z významné části profilovalo silně antiklerikálně, navazovalo na idealizovanou tradici [[husitství]]. Toto hnutí vyvrcholilo v roce 1918 [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masarykovým]] heslem [[Pryč„Pryč od Říma]]Říma“. Heslo pryč„Pryč od ŘímaŘíma“ vzniklo původně v roce 1897 a zahájilo masové přestupy Němců i Čechů k evangelickým církvím. Jeho masarykovská verze z počátků první republiky vedla ke vzniku [[Církev československá husitská|Československé církve husitské]], zformované převážně z katolických kněží, kteří svou mateřskou církev na toto volání opustili.
 
Po komunistickém puči v únoru 1948 začalo masivní pronásledování církví, které se v polovině padesátých let proměnilo v systematickou, obtížnou šikanu. Církve byly podřízeny státnímu dozoru, přinuceny smluvně se zavázat ke spolupráci na budování socialistického zřízení. Část římsko-katolických kněží se stala členy kolaborující organizace [[PacemSdružení inkatolických Terris]],duchovních kdePacem sein zavázali,terris|Pacem aby v souladu s programem Národní frontyin spolupracovali při upevňování hodnot socialistického společenského řáduTerris]].{{Fakt/dne|20130610084009}} Většina kněží ovšem do sdružení vstoupila z donucení a byla naprosto pasivní, aktivní činnost vyvíjela jen malá skupinka v čele s exkomunikovaným knězem [[Josef Plojhar|Josefem Plojharem]]. Komunistické Československo se [[Státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti|Zákonem č. 218/1949 Sb.]] zavázalo vyplácet duchovním mzdy, proplácet náklady atd. Kněží ale museli např. náboženství vyučovat bezplatně.{{Fakt/dne|20130619080839}} Státstát rovněž převzal patronát nad údržbou kostelů a dalších podobných zařízení, včetně škol pro duchovní. Ačkoliv vládnoucí ideologie [[marxismus-leninismus|marxismu-leninismu]] byla otevřeně protináboženská, nemůže toto být jedinou příčinou českého národního odklonu od náboženství vůbec. V jiných komunistických zemích, jako je Polsko, nebo federální republika tehdejšího soustátí, Slovensko, totiž zůstala míra religiozity velmi vysoká.
 
== Související články ==
* [[Islám v Česku]]
* [[Římskokatolická církev v Česku]]
* [[Pronásledování katolické církve v Československu]]
 
== Reference ==
<references/>
<ref name="novotný-5">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Novotný
| jméno = Jiří
Řádek 18 ⟶ 42:
| rok = 2012
| citace = 2013-06-24
}}</ref>
<ref name="fiala">{{Citace monografie
 
=== Národní obrození ===
Antiklerikalismus a ateismus byl v českých zemích silný od počátků národního obrození. Proklamovanými ateisty byly známé osobnosti jako [[Karel Havlíček Borovský]] nebo [[Karel Hynek Mácha]]{{Fakt/dne|20130619080839}}. Národní obrození se z významné části profilovalo silně antiklerikálně, navazovalo na idealizovanou tradici [[husitství]]. Toto hnutí vyvrcholilo v roce 1918 [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masarykovým]] heslem [[Pryč od Říma]]. Heslo pryč od Říma vzniklo původně v roce 1897 a zahájilo masové přestupy Němců i Čechů k evangelickým církvím. Jeho masarykovská verze z počátků první republiky vedla ke vzniku [[Církev československá husitská|Československé církve husitské]], zformované převážně z katolických kněží, kteří svou mateřskou církev na toto volání opustili.
 
=== Avantgarda a moderna ===
Významná část české meziválečné kulturní obce sympatizovala s politickou levicí, a třebaže velká část obyvatelstva se stále hlásila ke katolické církvi (cca. 73%) a jen 5,8%{{Fakt/dne|20130610084009}} bylo ateistů, kulturní vliv církve i křesťanství ve společnosti prudce upadal.
 
=== Poválečný zlom ===
Po komunistickém puči v únoru 1948 začalo masivní pronásledování církví, které se v polovině padesátých let proměnilo v systematickou, obtížnou šikanu. Církve byly podřízeny státnímu dozoru, přinuceny smluvně se zavázat ke spolupráci na budování socialistického zřízení. Část římsko-katolických kněží se stala členy kolaborující organizace [[Pacem in Terris]], kde se zavázali, aby v souladu s programem Národní fronty spolupracovali při upevňování hodnot socialistického společenského řádu.{{Fakt/dne|20130610084009}} Většina kněží ovšem do sdružení vstoupila z donucení a byla naprosto pasivní, aktivní činnost vyvíjela jen malá skupinka v čele s exkomunikovaným knězem [[Josef Plojhar|Josefem Plojharem]]. Komunistické Československo se [[Státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti|Zákonem č. 218/1949 Sb.]] zavázalo vyplácet duchovním mzdy, proplácet náklady atd. Kněží ale museli např. náboženství vyučovat bezplatně.{{Fakt/dne|20130619080839}} Stát rovněž převzal patronát nad údržbou kostelů a dalších podobných zařízení, včetně škol pro duchovní.
 
Ačkoliv vládnoucí ideologie [[marxismus-leninismus|marxismu-leninismu]] byla otevřeně protináboženská, nemůže toto být příčinou českého národního odklonu od náboženství vůbec. V jiných komunistických zemích, jako je Polsko, nebo federální republika tehdejšího soustátí, Slovensko, totiž zůstala míra religiozity velmi vysoká. Na českou religiozitu měly vliv především modernizační procesy 19. století. Emancipující se česká společnost tehdy čelila germanizačním tendencím. Společnost se formovala na nacionálně liberálních principech v polemice s římskokatolickou církví, jež byla chápána jako součást tlaku uvnitř habsbruské monarchie.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fiala
| jméno = Petr
Řádek 41 ⟶ 55:
| isbn = 978-80-7325-141-3
| jazyk = česky
}}</ref>
}}</ref> {{Fakt/dne|20130619080839}}<!-- spekulace, viz diskuse -->
<ref name="haberlová">{{Citace elektronické monografie
 
== Zastoupení ==
Česká republika bývá označována za jednu z nejateističtějších a nejsekularizovanějších zemí na světě.<ref name="novotný-5" /> Věra Haberlová ze [[STEM]] ku příkladu píše o přibližně 50% zastoupení ateistů v české společnosti. Při tom však vychází z prostého dotazování na otázku „Věříte v Boha?“, což dále označuje za značně zjednodušující hodnocení, neboť velký podíl takto zařazených respondentů zároveň věří v nějakou jinou „vyšší moc“.<ref name="haberlová">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Haberlová
| jméno = Věra
Řádek 52 ⟶ 64:
| datum_přístupu = 2013-06-24
| url = http://www.stem.cz/clanek/406
}}</ref>
}}</ref> Souhrnná skupina osob nevěřících v Boha měla podle zjišťování STEM v červnu [[1996]] zastoupení 48,8 % české populace a v červenci [[1998]] to bylo 47,6 %.<ref name="haberlová" /> V roce [[1994]] se podle společnosti STEM označovalo za ateisty 21,5 % osob starších 18 let a 20,3 % osob ve věku 15–17 let, zatímco dalších 38,2 %, resp. 40,8 % osob uvedlo, že nejsou nábožensky založení.<ref name="haberlová" />
</references>
 
Po krátkém výkyvu po sametové revoluci v roce 1989, kdy se k nějakému náboženskému vyznání přihlásilo podle sčítání lidu z roku 1991 43.9% lidí, došlo ke stejně rychlému poklesu. V roce 2011 už se jako věřící deklarovalo pouhých 20.6% lidí, pouze 13.9% se hlásilo k nějaké oficiálně uznané církvi. Počet členů těchto velkých standardních církví má klesající tendenci. Podobný demografický vývoj, spojený se stárnutím obyvatelstva, globalizací a konzumním způsobem života, lze pozorovat ve většině vyspělých zemích světa. Rozvojové země zaznamenávají naopak pravidelný růst. Některým menším náboženstvím v České republice, jako je Církev bratrská, Apoštolská církev, Pravoslavná církev, Jediismus, ovšem počty členů rostou. U standardních církví je to spíše otázka generační obměny věřících, nežli ateismus obecně.
 
Česko je jednou z mála zemí, kde počet obyvatel [[bez vyznání]] převyšuje počet věřících. Česká republika patří mezi státy s největším procentem lidí, hlásících se k ateismu/agnosticismu, i když hodně záleží na definici a položené otázce v dotazníku.
 
Podle výsledků sčítání z roku 2001 podle pohlaví je mužů bez vyznání o 7 % více než žen. Při pohledu podle věku je nejvíce obyvatel bez vyznání (74 %) mezi lidmi mladými 0-30 let, naopak nejméně (28 %) mezi lidmi od 60 let. Při rozdělení podle vzdělání jsou mezi obyvateli bez vyznání nejvíc zastoupeni lidé s vyšším vzděláním. Je možné říci, že čím vyšší vzdělání, tím více je lidí bez náboženského vyznání. Přesná čísla nejsou k dispozici, následující tabulka ukazuje pouze počet (nábožensky) věřících.
Při průzkumu [[Evropská komise|Evropské komise]] [[Eurobarometr]] na počátku roku [[2005]] uvedlo jako konstatování nejbližší svému přesvědčení 19 % obyvatel Česka, že věří, že Bůh je. To je po Estonsku (16 %) druhá nejnižší hodnota z 25 zemí EU při průměrné hodnotě 35 %.
Dále 50 % uvedlo, že věří, že je nějaký druh duchů nebo životní síly, což je naopak po Estonsku (54 %) a Švédsku (53 %) třetí nejvyšší hodnota při průměru 27 %.
Zato 30 % uvedlo, že nevěří, že by cokoli z toho bylo. To je druhá nejvyšší hodnota po Francii (33 %) při průměru 18 %. Ve Francii přitom odpovědělo víc respondentů kladně na otázku, jestli věří, že Bůh je (34 %).
Nakonec 1 % uvedlo, že neví, při průměru 3 %.
Průzkumu se za ČR zúčastnilo 1037 lidí, celkem 32 897 lidí. Zpráva se důsledně vyhýbá označení některé skupiny jako ateisty.<ref>[http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_225_report_en.pdf Special EUROBAROMETER 225 “Social values, Science & Technology”], červen 2005</ref>
 
Podle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání lidu v roce 2011]] se v Česku 34,2 % obyvatel k žádné víře nehlásí, 13,9 % obyvatel se hlásí k nějaké konkrétní církvi, 6,7 % se hlásí k víře bez konkrétní církve, 0,01 % se výslovně hlásí k ateismu, ale plných 45,2 % lidí údaj nevyplnilo, což snižuje význam údajů.
 
== Související články ==
* [[Islám v Česku]]
* [[Římskokatolická církev v Česku]]
* [[Pronásledování katolické církve v Československu]]
 
== Reference ==
<references/>