Sudetoněmecká strana: Porovnání verzí

Přidáno 2 301 bajtů ,  před 6 lety
+dopl.
(+dopl.)
{{Citát|Žít jako nenacista v sudetských okresech bylo čiré hrdinství.|britská novinářka Sheila Grant Duff v roce 1938<ref>{{Citace monografie | příjmení = Grant Duff | jméno = Sheila | odkaz na autora = | titul = Europe and the Czechs | odkaz na titul = | vydání = 3 | vydavatel = Penguin Books | místo = Harmondsworth | rok = 1938 | počet stran = 250 | isbn = | strany = 157–158}}</ref><ref>''Velké dějiny XIV.'', s. 527.</ref>|200}}
 
Vzrůst členstva SdP dále akceleroval po anšlusu Rakouska. Už 17. března Henlein vyzval všechny členy aktivistických stran, aby „nestáli stranou“, ale vstoupili do jeho strany. Pod vlivem události tak odešel z vlády 23. března [[Německý svaz zemědělců]] (''Bund der Landwirte''){{#tag:ref|Při vystoupení BdL z vlády a jeho začlenění do SdP zneužil jeho předseda [[Gustav Hacker]] plné moci, kterou mu BdL pro určité případy propůjčil. Rozpuštění strany a její převedení do SdP bylo provedeno v rozporu se stranickým statutem.<ref>''Sudetští Němci v krizovém roce 1938'', s. 67–68.</ref> Ne všechny místní organizace BdL přešly k SdP. Např. organizace v [[Bruntál]]e si na poslední schůzi odhlasovala, že neuznávají rozhodnutí vedení strany a raději se dobrovolně rozcházejí než aby přestoupili k SdP. Majetek místní organizace převedli na [[Deutscher Kulturverband]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Gawrecká | jméno = Marie | odkaz na autora = Marie Gawrecká | titul = Němci ve Slezsku 1918–1938 | odkaz na titul = | vydavatel = ÚHV FPF Slezské univerzity v Opavě | místo = Opava | rok = 2002 | počet stran = 316 | isbn = 80-86458-10-5 | strany = 230}}</ref>|group=pozn.}} a 25. března [[Německá křesťansko sociální strana lidová]] (''Deutsche Christlichsoziale Volkspartei'') a poslanci obou stran vstoupili do poslaneckého klubu SdP. Také mnoho členů těchto stran vstupovalo do Henleinovy strany. V dubnu 1938 tak stoupl počet členů strany na 770 101. Letáky SdP dokonce hlásaly, že po 31. květnu už nikdo do strany přijat nebude a podle některých pamětníků se šířila „panika z blížící se zavírací hodiny“. To bylo podpořeno i rostoucím zastrašováním a ostrakizací jinak smýšlejících obyvatel, které přesvědčily zatím nerozhodnuté o tom, že je nezbytné vstoupit do strany. V květnu tak bylo členy strany už 1 320 193 sudetským Němců. Vzhledem k počtu obyvatel Sudet (3 070 938 podle sčítání lidu z roku 1930) lze počet členů strany označit za mimořádně vysoký.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Zimmermann | jméno = Volker | odkaz na autora = Volker Zimmermann | titul = Sudetští Němci v nacistickém státě : politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938-1945) | vydavatel = Prostor ; Argo | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 577 | isbn = 80-7260-055-9 | isbn2 = 80-7203-390-5 | poznámky = Dále jen ''Sudetští Němci v nacistickém státě'' | strany = 52}}</ref>
 
Dne 1. května 1938 zorganizovala SdP na mnoha místech veřejné manifestace, kterých se zúčastnilo velké množství sudetských Němců. Největší demonstrace proběhly v Ústí nad Labem a v Děčíně s účastí 70 000 respektive 55 000 lidí. Na demonstracích se provolávaly hesla ''Ein Reich, ein Volk, ein Führer'' a zdravili se vztyčenou pravicí a hesly ''Sieg Heil'' a ''Heil Hitler''.<ref>''Sudetští Němci v krizovém roce 1938'', s. 125–129.</ref>
== Krize 1938 ==
[[Soubor:Likvidace českých nápisů.jpg|thumb|Likvidace českých nápisů v pohraničí]]
[[28. březen|28. března]] [[1938]] vykonal [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]] návštěvu u Adolfa Hitlera v Berlíně, při níž Hitler Henleinovi deklaroval, že SdP musí předkládat takové požadavky, které budou pro československou vládu nepřijatelné. Tato politika odsoudila k nezdaru jakkoliv velkorysé návrhy československé vlády vůči sudetským Němcům. Počátkem dubna byl čs. vládou schválen návrh nového národnostního statutu, který však opět SdP označila jako nedostatečný. [[24. duben|24. dubna]] [[1938]] byly Henleinem na sjezdu SdP předloženy tzv. [[Karlovarský program|Karlovarské požadavky]], které vycházely z jeho jednání s Adolfem Hitlerem. Tento dokument obsahoval vedle autonomistických prvků i takové nároky, které byly z hlediska národnostního, z hlediska principů právního demokratického státu i z hlediska státní suverenity pro [[Československo]] nepřijatelné. V květnových a červnových [[Komunální volby 1938 (Československo)|komunálních volbách]] získala SdP kolem 90 % hlasů německých voličů. Dne [[30. červen|30. června]] 1938 bylo čs. vládou schváleno znění tzv. národnostního statutu, který byl velkým ústupkem vůči sudetským [[Němci|Němcům]], avšak i tento dokument byl SdP v duchu „doporučení“ Adolfa Hitlera odmítnut. V létě SdP zpracoval dokument označený jako “Základní plánování O. A.” (Grundplanung O.A.), který počítal s rozbitím Československa a s postupným poněmčením území Čech a Moravy, což korespondovalo i s dalšími pozdějšími plány na [[konečné řešení české otázky]]. [[3. srpen|3. srpna]] 1938 zahájil britský lord [[Walter Runciman]] pražskou misi, jejímž cílem bylo urovnat spory mezi československou vládou a německou menšinou, reprezentovanou SdP. Avšak i tato mise skončila bezvýsledně, protože SdP stále odmítala jakýkoliv kompromis. Počátkem září byl vládou schválen československou vládou Návrh o postupu jednání ohledně úpravy národnostních otázek, který vznikl na základě přímých rozhovorů vyjednavačů SdP, a který vycházel v zásadě vstříc většině požadavků [[Karlovarský program|Karlovarského programu]]. Tento plán přijala jak Runcimanova mise, tak část z umírněnějších předáků SdP, kteří uznávali, že plní většinu Karlovarského programu. Po Henleinových dalších jednáních s Hitlerem ale SdP [[7. září]] vyprovokovala incident v [[Ostrava|Moravské Ostravě]] (při demonstraci policista udeřil poslance SdP), jehož vedení SdP využilo jako záminku k úplnému a konečnému přerušení jednání s prezidentem a vládou.
 
Dne 7. září 1938 došlo při demonstrací 500 stoupenců SdP před budovou krajského soudu v Ostravě k [[Ostravský incident|incidentu]], při kterém policista udeřil poslance za SdP.<ref>''Němci ve Slezsku'', s. 244–245.</ref><ref>{{Citace sborníku | příjmení = Kvaček | jméno = Robert | odkaz na autora = Robert Kvaček | titul = Ostravský incident henleinovců v září 1938 a jeho ohlas | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = | jméno sestavitele = | odkaz na sestavitele = | sborník = Ostrava | odkaz na sborník = | vydavatel = | odkaz na vydavatele = | místo = Ostrava | rok vydání = 1987 | isbn = | url = | strany = 227–236}}</ref><ref>{{Citace periodika | příjmení = Nenička | jméno = Lubomír | odkaz na autora = | titul = Případ strážníka č. 367 : tzv. ostravský incident 7. září 1938 a jeho odezva v ostravském tisku | periodikum = Slezský sborník | odkaz na periodikum = Slezský sborník | rok = 2005 | ročník = 103 | číslo = 2 | strany = 118-133 | issn = 0037-6833}}</ref> Situace, která byla podle [[Walter Runciman|Waltera Runcimana]] vyprovokována demonstrujícími sudetskými Němci, posloužila zástupcům SdP jako záminka nejdříve k přerušení a později i k ukončení jednání s československou vládou.<ref>''Velké dějiny XIV.'', s. 617–618.</ref>
 
== Sudetoněmecký puč ==
[[Soubor:Teroristická akce sudetoněmeckého Freikorpsu.jpg|thumb|Teroristická akce sudetoněmeckého Freikorpsu]]
[[Soubor:Útoky na čs. pohraniční službu.gif|thumb|Noviny informující o útocích sudetoněmeckých teroristů na četnické stanice]]
Situace se vyhrotila dne [[12. září]] 1938, kdy na sjezdu [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] v [[Norimberk]]u Hitler nevybíravě zaútočil proti [[Československo|Československu]] a proti prezidentu [[Edvard Beneš|Benešovi]], což podnítilo sudetské Němce k vyvolání nepokojů především v západních Čechách.<ref>''Sudetští Němci v nacistickém státě'', s. 55.</ref>
Situace se vyhrotila dne [[12. září]] 1938, kdy na sjezdu [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] v [[Norimberk]]u Hitler nevybíravě zaútočil proti [[Československo|Československu]] a proti prezidentu [[Edvard Beneš|Benešovi]], což podnítilo sudetské Němce k vyvolání nepokojů především v západních Čechách.<ref>''Sudetští Němci v nacistickém státě'', s. 55.</ref> Ještě téže noci došlo na řadě míst v pohraničí k útokům henleinovských bojůvek proti čs. policejním stanicím, celnicím, poštám, apod., při nichž bylo zavražděno několik desítek úředníků a vojáků. Vláda provedla ihned řadu vojenských opatření, avšak vedeni SdP ultimativně žádalo [[13. září]] československou vládu o jejich odvolání. Když toto vláda odmítla akceptovat, uprchla většina lídrů SdP do říše, kde ještě [[14. září]] Henlein pronesl projev v lipském rozhlase, v němž mj. deklaroval znovu touhu svých krajanů žít “ve své domovině, vrátit se do říše." V té době již [[Adolf Hitler]] a [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]] schválili vznik Sudetoněmeckého dobrovolnického sboru ([[Sudetoněmecký sbor dobrovolníků|Sudetendeutsches Freikorps - SFK]]). Jeho úkolem bylo udržovat v českých a moravskoslezských pohraničních oblastech napětí, vyvolávat nepokoje a ozbrojené srážky. Jádro jednotek tvořili henleinovští ordneři a turneři, přičemž zbraně a střelivo dodal [[wehrmacht]] z arzenálu rakouské armády. 16. 9. 1938 Československá vláda rozpustila Sdp a vydala zatykač na Henleina a K. H. Franka. SFK zahájil svou činnost v noci z 19. na 20. září 1938 přepady československých celnic a policejních stanic. V noci z 21. na 22. září [[1938]] dokonce vstoupili na československé území říšskoněmecké oddíly [[Sturmabteilung|SA]] a [[Schutzstaffel|SS]] s cílem obsadit celou oblast i s městem {{Doplňte zdroj}}. Při těchto akcích byli stříleni jak příslušníci ozbrojených složek [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu (SOS)]] tak i civilní obyvatelstvo, a to převážně zbaběle ze zálohy. Celkem bylo zabito 110 Čechů a dalších 2029 jich bylo zajato a odvlečeno do [[Nacistické Německo|Německa]]. Celý SFK byl statutárně podřízen vůdci SdP Konrádu Henleinovi, přičemž výcvik zajišťovala převážně [[Sturmabteilung|SA]] a [[Schutzstaffel|SS]]. Na tuto situaci reagovala československá vláda vyhlášením civilního [[výjimečný stav|výjimečného stavu]] v rizikových oblastech vyhlášením mobilizace armády, což vedlo k uklidnění situace. Dne 29. září byla bez účasti Československa podepsána [[Mnichovská dohoda]], kterou byla nucena čs. vláda k tomu, aby se podvolila nátlaku Adolfa Hitlera a SdP a odstoupila pohraniční oblasti Německu.
 
{{Citát|Po Hitlerově projevu se vyskytly dosud v 70 místech sudetských srážky, pokusy vzbouření, sabotáží, obsazení nádraží, četnických stanic, poštovních úřadů, domů a židovských obchodů, násilí na českých lidech – vše vyvoláno členy SdP. Stát je všude pánem situace. Doposud 8 mrtvých, polovic Čechů, 17 raněných. Vláda odpovídá zavedením stanného práva v 8 německých okresech, zastavením všech politických akcí a schůzí po celé republice.|Z telegramu ministra zahraničí Kamila Krofty ze dne 13. září 1938 vyslanectvím<ref>''Velké dějiny XIV.'', s. 622.</ref>|200}}
 
Situace se vyhrotila dne [[12. září]] 1938, kdy na sjezdu [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] v [[Norimberk]]u Hitler nevybíravě zaútočil proti [[Československo|Československu]] a proti prezidentu [[Edvard Beneš|Benešovi]], což podnítilo sudetské Němce k vyvolání nepokojů především v západních Čechách.<ref>''Sudetští Němci v nacistickém státě'', s. 55.</ref> Ještě téže noci došlo na řadě míst v pohraničí k útokům henleinovských bojůvek proti čs. policejním stanicím, celnicím, poštám, apod., při nichž bylo zavražděno několik desítek úředníků a vojáků. Vláda provedla ihned řadu vojenských opatření, avšak vedeni SdP ultimativně žádalo [[13. září]] československou vládu o jejich odvolání. Když toto vláda odmítla akceptovat, uprchla většina lídrů SdP do říše, kde ještě [[14. září]] Henlein pronesl projev v lipském rozhlase, v němž mj. deklaroval znovu touhu svých krajanů žít “ve své domovině, vrátit se do říše." V té době již [[Adolf Hitler]] a [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]] schválili vznik Sudetoněmeckého dobrovolnického sboru ([[Sudetoněmecký sbor dobrovolníků|Sudetendeutsches Freikorps - SFK]]). Jeho úkolem bylo udržovat v českých a moravskoslezských pohraničních oblastech napětí, vyvolávat nepokoje a ozbrojené srážky. Jádro jednotek tvořili henleinovští ordneři a turneři, přičemž zbraně a střelivo dodal [[wehrmacht]] z arzenálu rakouské armády. 16. 9. 1938 Československá vláda rozpustila Sdp a vydala zatykač na Henleina a K. H. Franka. SFK zahájil svou činnost v noci z 19. na 20. září 1938 přepady československých celnic a policejních stanic. V noci z 21. na 22. září [[1938]] dokonce vstoupili na československé území říšskoněmecké oddíly [[Sturmabteilung|SA]] a [[Schutzstaffel|SS]] s cílem obsadit celou oblast i s městem {{Doplňte zdroj}}. Při těchto akcích byli stříleni jak příslušníci ozbrojených složek [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu (SOS)]] tak i civilní obyvatelstvo, a to převážně zbaběle ze zálohy. Celkem bylo zabito 110 Čechů a dalších 2029 jich bylo zajato a odvlečeno do [[Nacistické Německo|Německa]]. Celý SFK byl statutárně podřízen vůdci SdP Konrádu Henleinovi, přičemž výcvik zajišťovala převážně [[Sturmabteilung|SA]] a [[Schutzstaffel|SS]]. Na tuto situaci reagovala československá vláda vyhlášením civilního [[výjimečný stav|výjimečného stavu]] v rizikových oblastech vyhlášením mobilizace armády, což vedlo k uklidnění situace. Dne 29. září byla bez účasti Československa podepsána [[Mnichovská dohoda]], kterou byla nucena čs. vláda k tomu, aby se podvolila nátlaku Adolfa Hitlera a SdP a odstoupila pohraniční oblasti Německu.
 
== Sloučení SdP s NSDAP ==