Císař: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Evropští císařové: Starověký Řím
Řádek 11:
 
== Evropští císařové ==
* '''[[Caesar]] a [[Imperator]]''' – jedno z přízvisek vládců [[ŘímskáStarověký říšeŘím|Římské říše]] (viz také [[Seznam římských císařů]]).
* '''[[Seznam byzantských císařů|Císař východořímské říše]]''' - používající řecký termín basileos, považoval se za císaře [[ŘímskáStarověký říšeŘím|Římské říše]], fakticky vládl [[Byzantská říše|Byzantské říši]].
* '''[[Císař říše římské]]''' – tento titul historicky navazoval na zaniklé [[Starověk|antické]] císařství a byl používán ve smyslu ''řídící římské impérium'' (Romanum gubernans imperium). I když se jednalo podle názvu o římské císařství, nebylo to císařství [[Římská říšeŘímané|Římanů]]. [[Císař říše římské]] byl především ochráncem západoevropského [[křesťanství|křesťanstva]] a sídelního města [[papež]]ů, [[Řím]]a. V Římě nesídlil. Prvním císařem říše Římské a obnovitelem dlouho zaniklého západořímského císařského titulu se stal roku [[800]] n. l. [[Karel Veliký]]. Titul nebyl dědičný.<ref name="evropa">Evropa v proměnách staletí, Libri Praha 2001</ref>
* '''[[Latinské císařství|Latinský císař]]''' - vládce [[křižácké státy|křižáckého státu]] Latinské císařství (oficiálně latinsky {{Cizojazyčně|la|''Imperator Romanus''}})
* '''[[Císař Svaté říše římské]]''' - (v odborných historických textech používán i titul římskoněmecký císař) – Od dob císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] se říše začala označovat jako [[Svatá říše římská]] a poté, co se titul císaře opakovaně ocital v rukou německých králů a panovníků, ustálilo se nakonec v 15. století nové označení pro tuto říši i pro císaře – [[Svatá říše římská|Svatá říše římská národa německého]] a [[Císař Svaté říše římské národa německého]]. Tento císařský titul rovněž nebyl dědičný a až do 15. století se císařem mohl stát jen [[seznam panovníků Svaté říše římské|římský král]], kterého měl podle tradice právo korunovat jen papež v Římě. Samotného [[seznam panovníků Svaté říše římské|římského krále]] měli právo volit jen volitelé, tzv. [[kurfiřt]]i. Od 15. století byli za [[seznam panovníků Svaté říše římské|římské krále]] voleni jen členové [[Habsburkové|habsburského]] rodu, kteří již od začátku 16. století automaticky získávali i titul císaře, bez nutnosti korunovace v [[Řím]]ě [[papež]]em. (Posledním císařem, kterého korunoval [[papež]] v Římě, byl [[Fridrich III. Habsburský|Fridrich III.]], posledním císařem, kterého korunoval sám papež (ale nikoliv v Římě, ale v Bologni), byl [[Karel V.]]) [[Svatá říše římská|Svatá říše římská národa německého]], a s ní i titul jejího císaře, zanikla roku [[1806]].<ref name="evropa"/>