Česká konfese: Porovnání verzí

Přidáno 96 bajtů ,  před 15 lety
m
bez shrnutí editace
m (→‎Vznik: doplneni odkazu)
mBez shrnutí editace
Česká konfese zůstávala společným východiskem českých protestantů v následujícím období, požadavky na její uznání panovníkem zazněly například na zemském sněmu roku 1583. Stala se i podkladem pro legalizaci českého protestantismu [[Rudolfův majestát|Rudolfovým Majestátem na náboženskou svobodu]] v roce 1609. Přitom bylo realizováno i církevní uspořádání podle návrhu z r. 1575, staroutrakvistická strana byla v období Majestátu již natolik oslabena, že tomu nemohla zabránit. Česká konfese byla základním dokumentem české utrakvistické církve v následujících letech, zůstávala beze změny v platnosti i v průběhu [[stavovské posvtání|českého stavovského povstání]], byť vláda [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]] přinesla [[kalvinismus|kalvinizaci]] utrakvistického církevního života.
 
Počátek pobělohorské [[rekatolizace]] znamenal opuštění principů české konfese, církevní správa byla podřízena arcibiskupovi, kněží vysvěcení v apoštolské posloupnosti se mohli začlenit do katolické církevní správy, zatímco ostatní museli opustit zemi. Ani mezi exulanty ani mezi domácími tajnými nekatolíky nepřetrvalo žádné společenství, které by se řídilo českou konfesí; kontinuitu si zachovaly pouze exilové pozůstatky Jednoty bratrské řídící se vlastním vyznáním; luteránští a staroutrakvističtí exulanti se přizpůsobili církvím hostitelských zemí.
Při legalizaci nekatolických vyznání [[toleranční patent|tolerančním patentem]] císaře Josefa II. roku 1781 nebyl umožněn vznik církve hlásící se k české konfesi, která ostatně byla v tomto období téměř zapomenuta. Teprve ke konci 19. století se začínal prohlubovat zájem o ni zejména v české církvi augšpurského vyznání, značnou zásluhu na tom měl historik české konfese [[Ferdinand Hrejsa]]. Roku 1919 prohlásila nově utvořená [[Českobratrská církev evangelická ]] Českou konfesi za jeden ze základů své víry.
 
722

editací