Wikipedie

Zemské volby v Čechách 1872: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
upřesněno
m typo
Řádek 31:
| datum přístupu = 2012-07-02}}</ref> Při relativně vyrovnané početní síle českého (federalistického) a německého (centralistického) tábora v kurii venkovských obcí a skupině měst se velkostatkářská kurie se 70 poslanci stala důležitým faktorem. Mezi šlechtici a velkostatkáři v Čechách existovaly dva politické proudy: [[Strana konzervativního velkostatku]] spolupracovala se staročechy, byla vstřícná vůči českému státnímu právu a podporovala české autonomistické aspirace, zatímco [[Strana ústavověrného velkostatku]] podporovala centralistický, provídeňský směr politického vývoje Předlitavska. Zemské volby v roce 1872 se tak staly zejména soubojem o ovládnutí velkostatkářské kurie a jejích poslaneckých mandátů. Vídeňská vláda měla zájem na tom, aby zvítězila Strana ústavověrného velkostatku, protože počátkem 70. let 19. století měly zemské sněmy v Předlitavsku výrazné postavení; i [[Říšská rada (Rakousko)|Říšská rada]] (celostátní parlament) byla tvořena delegáty jmenovanými zemskými sněmy a na Českém zemském sněmu byla až do roku 1872 federalistická většina, která vysílání poslanců do Vídně bojkotovala.<ref>''Česká společnost 1848-1918''. s. 258-259</ref>
 
Jak uvádí historik [[Otto Urban]], poprvé se myšlenka fiktivního prodeje části majetku příbuzným s cílem zvýšení početpočtu oprávněných voličů a ovlivnění voleb objevila v řadách konzervativní šlechty, ale tuto ideu pak naplno realizovala konkurenční ústavověrná šlechta a centralistické politické síly. Vznikla sofistikovaná metoda nikoliv fingovaných ale skutečných prodejů a nákupů velkostatků. 7. dubna 1872 se v hotelu U Modré hvězdy v centru Prahy otevřela kancelář ''Credit Forcier für das Königreich Böhmen'', za kterou stál silný bankovní kapitál z Vídně. Na české straně se o podobné machinace ale s daleko menšími finančním zázemím pokoušela skupina napojená na [[Živnostenská banka|Živnostenskou banku]]. Během několika týdnů proběhlo v Čechách 70 transakcí s velkostatky. Objevovaly se i manipulace se seznamy voličů. Místodržitelství v Praze (nejvyšší úřad státní správy pro České království vedený centralisticky orientovaným pacifikátorem Čech [[Alexander von Koller|Alexanderem von Kollerem]]) na stížnosti konzervativních velkostatkářů nereagovalo dostatečně silně. Ti se pak těšnětěsně před vlastními volbami ve velkostatkářské kurii 22. dubna rozhodli voleb neúčastnit. V důsledku toho byli v této kurii bez výjimky zvoleni kandidáti ústavověrného velkostatku. V celkových číslech pak ústavověrní, němečtí, provídeňští kandidáti získali na sněmu většinu a česká politická reprezentace byla vytlačena z rozhodujícího vlivu na sněmu.<ref>''Česká společnost 1848-1918''. s. 259-260</ref>
 
Podle sociálního a profesního dělení bylo 88 etnicky českých poslanců zemského sněmu zvolených v kuriích měst, venkovských obcí a živnostenských a obchodních komor rozděleno následovně: 63 ''buržoazních a maloburžoazních vzdělanců'' (z toho 24 právníků, 9 lékařů a lékárníků, 5 vysokoškolských učitelů, 7 středoškolských učitelů, 10 vědců a novinářů, 4 katoličtí kněží a 4 samosprávní úředníci), 9 ''buržoazních podnikatelů'' (z toho 4 továrníci, 4 obchodníci a peněžníci a 1 manažer), 7 příslušníků ''maloburžoazie'' (z toho 7 blíže neurčených ''měšťanů''), 8 příslušníků ''agrární buržoazie'' (z toho 5 rolníků či statkářů a 3 mlynáři) a 1 šlechtický velkostatkář.<ref>{{Citace monografie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemské_volby_v_Čechách_1872“