Zemské volby v Čechách 1878: Porovnání verzí

Přidáno 1 099 bajtů ,  před 7 lety
.doplněny výsledky, etnické poměry
(upřesněn počet poslanců)
(.doplněny výsledky, etnické poměry)
}}</ref> Kromě nich na sněmu zasedalo pět nevolených [[Virilista|virilistů]], kteří mandát nabývali z titulu své funkce. Celkem tak měl sněm 241 poslanců.<ref>Volební řád do zemského sněmu dle únorové ústavy z roku 1861, http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1861&page=260&size=25</ref>
 
Do voleb šli staročeši a mladočeši samostatně, ale ve vzájemné koordinaci v jednotlivých volebních obvodech. Mladočeši tak díky předem dojednanému seznamu kandidátů získali 14 poslanců.<ref name="dějinyvdatech"/> Ve velkostatkářské kurii zvítězila [[Strana ústavověrného velkostatku]] reprezentující centralisticky, provídeňsky orientovanou šlechtu a velké pozemskové vlastníky. ČeskáJeště politickátěsně reprezentacepřed takvolbami sicese provedlapřitom zásadnízdálo, obratže svýmalespoň vstupemve naskupině sněmsvěřeneckých astatků ukončenímzíská pasivnívítězství rezistence,[[Strana alekonzervativního vvelkostatku]], následujícíchnakloněná letechčeskému tvořilastátnímu na sněmu menšinuprávu.<ref name="dějinyvdatech"/>Krátce Úspěchempřed českévolbami politickéovšem scényod bylo ovládnutíke většinykonkureční volebníchStraně obvodůústavověrného vvelkostatku hlavnímpřešli městětři Prazevoliči, kdecož spři výjimkouextrémně Malémalém Stranypočtu aoprávněných Josefovavoličů bylirozhodlo zvolenio češtívýsledku kandidáti.voleb, Vv německýchnichž etnickýchvšechny oblastechmandáty Čechnakonec dominovalaovládli takzvaná [[Deutsche Verfassungspartei|Ústavní strana]]ústavověrní.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Výsledek voleb v kuriích velkých statků
| periodikum = Národní listy
| odkaz na periodikum = Národní listy
| rok = 1878
| měsíc = září
| ročník = 18
| číslo = 232
| strany = 2
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011294&picp=&it=0&s=djvu
| issn =
}}</ref> Česká politická reprezentace tak sice provedla zásadní obrat svým vstupem na sněm a ukončením pasivní rezistence, ale v následujících letech tvořila na sněmu menšinu.<ref name="dějinyvdatech"/>
 
Úspěchem české politické scény bylo ovládnutí většiny volebních obvodů v hlavním městě Praze, kde s výjimkou Malé Strany a Josefova byli zvoleni čeští kandidáti. V německých etnických oblastech Čech dominovala takzvaná [[Deutsche Verfassungspartei|Ústavní strana]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011278&picp=&it=0&s=djvu
| issn =
}}</ref> Stejně tak se zatím českým kandidátům nepodařilo prosadit ve kurii obchodních a živnostenských komor a to ani v převážně etnicky českých lokalitách Prahy nebo Plzně.
}}</ref>
 
Podle sociálního a profesního dělení byli etnicky čeští poslanci zemského sněmu zvolení v kuriích měst, venkovských obcí a živnostenských a obchodních komor rozděleni následovně: 49 ''buržoazních a maloburžoazních vzdělanců'' (z toho 27 právníků, 5 lékařů a lékárníků, 2 vysokoškolští učitelé, 2 středoškolští učitelé, 6 vědců a novinářů, 3 katoličtí kněží a 4 samosprávní úředníci), 9 ''buržoazních podnikatelů'' (z toho 3 továrníci, 5 obchodníků a peněžníků a 1 manažer), 10 příslušníků ''maloburžoazie'' (z toho 1 řemeslník a živnostník a 9 blíže neurčených ''měšťanů''), 14 příslušníků ''agrární buržoazie'' (z toho 10 rolníků či statkářů a 4 mlynáři) a 1 šlechtický velkostatkář.<ref>{{Citace monografie