Zemské volby v Čechách 1878: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
.doplněny výsledky, etnické poměry |
upřesněn počet poslanců |
||
Řádek 22:
== Výsledky voleb ==
Volební systém do Českého zemského sněmu odpovídal parametrům, které zde nastavila již [[únorová ústava]] roku 1861. Zvoleno bylo 236 poslanců a to ve čtyřech skupinách: [[kurie (volby)|kurie]] venkovských obcí, skupina měst, skupina obchodních a živnostenských komor a kurie velkostatkářská, ve všech s omezeným volebním právem ([[volební cenzus]]). Na sněmu pak tyto čtyři volební skupiny tvořily tři [[kurie (volby)|kurie]] (poslanci zvolení za skupinu měst a skupinu obchodních a živnostenských komor zasedali v společné kurii měst)
| příjmení = Navrátil
| jméno = Michael
Řádek 52:
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7336654&picp=&it=&s=djvu
| issn =
}}</ref> Kromě nich na sněmu zasedalo pět nevolených [[Virilista|virilistů]], kteří mandát nabývali z titulu své funkce. Celkem tak měl sněm 241 poslanců.<ref>Volební řád do zemského sněmu dle únorové ústavy z roku 1861, http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1861&page=260&size=25</ref>
Do voleb šli staročeši a mladočeši samostatně, ale ve vzájemné koordinaci v jednotlivých volebních obvodech. Mladočeši tak díky předem dojednanému seznamu kandidátů získali 14 poslanců. Ve velkostatkářské kurii zvítězila [[Strana ústavověrného velkostatku]] reprezentující centralisticky, provídeňsky orientovanou šlechtu a velké pozemskové vlastníky. Česká politická reprezentace tak sice provedla zásadní obrat svým vstupem na sněm a ukončením pasivní rezistence, ale v následujících letech tvořila na sněmu menšinu.<ref name="dějinyvdatech"/> Úspěchem české politické scény bylo ovládnutí většiny volebních obvodů v hlavním městě Praze, kde s výjimkou Malé Strany a Josefova byli zvoleni čeští kandidáti. V německých etnických oblastech Čech dominovala takzvaná [[Deutsche Verfassungspartei|Ústavní strana]].<ref>{{Citace periodika
| |||