Roku [[1602]] si vzal za manželku Polyxenu z Minkvic, se kterou měl později celkem sedm dětí, z toho pět synů. Jedním z nich, Jaroslavem Maximilianem, Hazmburkové vymřeli po meči.
V letech [[1610]] až [[1616]] zastával úřad [[prezident]]aprezidenta [[Rada nad apelacemi|apelačního soudu]]. Pan Zajíc byl štědrým [[mecenáš]]em, po řadu let podporoval kronikáře [[Bartoloměj Paprocký z Hlahol a Paprocké Vůle|Bartoloměje Paprockého]], zajímal se o [[Alchymie|alchymii]] a různé vědy a na svém zámku [[Budyně nad Ohří|Budyni]] hostil mimo jiné i [[Tycho de Brahe|Tychona de Brahe]]. Také vlastnil bohatou [[Alchymie|alchymistickou]] knihovnu a často se chlubíval, že na [[Alchymie|alchymii]] vydal víc peněz než samotný [[císař]] [[Rudolf II.]] Tyto neobyčejné záliby a rozsáhlá [[Renesance|renesanční]] přestavba jeho sídel ho však stály celé jmění, takže nakonec musel veškerý svůj majetek prodat a své potomky zanechal v naprosté chudobě. Do konce života pak setrval u [[Rada nad apelacemi|apelačního soudu]] a žil jen z [[prezident]]skéhoprezidentského platu.
