Vápenka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 12:
K rozvoji pálení vápna docházelo v 13. a 14. století v souvislosti s výstavbou hradů a kamenných kostelů. V Čechách se pálilo např. v [[Braník]]u, [[Podolí (Praha)|Podolí]], [[Radlice|Radlicích]] či [[Zlíchov]]ě, na [[Morava|Moravě]] jsou záznamy vápenkách v [[Mokrá-Horákov|Mokré]], [[Vyškov]]ě, či [[Brno|Brně]], byly zachovány pozůstatky vápenek v předpolí hradů [[Holštejn (hrad)|Holštejn]] či [[Obřany (hrad, okres Brno-venkov)|Obřany]]. Pálení vápna se postupně rozvíjelo na celém území Čech a Moravy. Původně se pálilo v milířích a pecích typu milíře, později se začalo užívat pecí šachtových a kruhových shodně s vývojem vápenictví v [[Evropa|Evropě]]. Drobnější výrobci však stále užívali jednodušší a méně nákladné trychtýřovité pece šachtové. Jednalo se např. o sedláky, kteří se v méně úrodných podhorských oblastech byli nuceni zabývat další činností. Tyto pece se také někdy nazývají jako ''"vápenice"'' či ''"selské vápenice"'' a pálilo se v nich v některých případech téměř až do poloviny 20. století.
K dalšímu rozvoji vápenictví došlo v 19. století, kdy byla potřeba hromadné produkce pro rozvíjející se stavební výrobu, zemědělství i cukrovarnictví. Byly stavěny různé typy moderních pecí a z původně řemeslné výroby se stalo samostatné průmyslové odvětví. Koncem 19. a na počátku 20. století vznikla řada vápenek. V Čechách byla roku [[1872]] vystavěna vápenice a cementárna v [[Beroun]]ě, v roce [[1872]] vápenice v [[Hlubočepy|Hlubočepích]], o něco později vápenky v [[Sušice|Sušici]], [[Vápenný Podol|Vápenném Podole]], [[Litoměřice|Litoměřicích]], [[Železný Brod|Železném Brodě]] a další. Na Moravě vznikly vápenky v [[Štramberk]]u, [[Přerov]]ě, [[Čebín]]ě, [[Bohdíkov]]ě, [[Lipovec (okres Blansko)|Lipovci]], [[Šošůvka|Šošůvce]], [[Ochoz u Brna|
==Druhy vápenných pecí z hlediska provozu==
Řádek 36:
*'''Šachtové pece s plynovým topením''' - jedná se o moderní vysoce automatizované pece, pracující s umělým tahem a rovnoměrným prohoříváním. Hořáky plynové pece mohou být konstruovány tak, že přivádějí do pece jen plyn. Veškerý spalovací vzduch prochází chladícím pásmem pece a je tedy vysoko předehřátý. Plyn vedený dovnitř pece zvlášť začne hořet teprve po styku s horkým vzduchem. Jiné konstrukce jsou provedeny tak, že část spalovacího vzduchu se přivádí hořáky současně s plynem.
==Literatura==
Řádek 50 ⟶ 44:
*[http://www.gweb.cz/clanky/clanek-63/ Historie využití vápenců]
*[http://www.stavebnilisty.cz/2005/04/vapno.html Historie vápenictví v Moravském krasu]
[[Kategorie:Průmyslové stavby]]
| |||