Javor stříbrný: Porovnání verzí

druh rostliny
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: {{Taxobox začátek|barva=lightgreen|název=Javor stříbrný}} {{Taxobox obrázek|obrázek=240px|Javor stříbrný|titulek=Javor stří...
(Žádný rozdíl)

Verze z 22. 12. 2006, 22:23

Šablona:Taxobox začátek Šablona:Taxobox obrázek Šablona:Taxobox začátek členění Šablona:Taxobox říše Šablona:Taxobox podříše Šablona:Taxobox oddělení Šablona:Taxobox třída Šablona:Taxobox řád Šablona:Taxobox čeleď Šablona:Taxobox rod Šablona:Taxobox konec členění Šablona:Taxobox binomická sekce Šablona:Taxobox konec

Javor stříbrný (Acer nsaccharinum L.) je ve své vlasti typickým stromem nížin, kde společně s břízami, olšemi, vrbami a dalšími druhy rodu Acer tvoří volnější porosty. Není to proto skutečný lesní strom, nýbrž spíš dřevina lužních lesů na naplavených půdách. Také u javoru stříbrného je míza, stoupající v době vývoje listů do výhonů, cukernatá, a to stejně jako u javoru cukrového. Severoameričtí indiáni, kteří tuto možnost získávání cukru objevili, proto k tomuto účelu využívali i javoru stříbrného, případně i jiných druhů.

Popis

Opadavý strom, vysoký 25 - 30 m, v oblasti svého původu často ještě vyšší. Koruna poměrně dosti řídká, avšak pravidelná a sotva mezerovitá, směrem k vrcholu rozšířená a vysoko klenutá.

Větve příkře vzpřímené, poměrně štíhlé, v horní části často také směřující do stran a mnohdy s nicími letorosty.

Borka u starších stromů hladká, šedá až hnědošedá, občas potažená jemnou sítí lišt a plochých žlábků, odlupčitá ve velmi jemných plátech. Letorosty sytě hnědočervené. Pupeny lehce hranaté, velké, hnědavé.

 
Listy

Listy vstřícné, dlouze řapíkaté, hluboce vykrojené, 5-ti laločné až 5-ti dílné, jednotlivé laloky nestejně velké, sami rovněž několikrát laločnatě vykrojené až hrubě zubaté na líci svěže matně zelené, na rubu nápaditě stříbřitě bělavě chlupaté, neolysávající, asi 10 -15 cm dlouhé a kolem 10 cm široké, na podzim krásně žluté, řidčeji též zbarveny červenými odstíny.

Květy se objevují před vyrašením listů a jsou jednopohlavné. Samčí květy krátce stopkaté, odděleně vyrůstající samičí květy jsou dlouze stopkaté.

Plody mají srpovitě zakřivená křídla svírající ostrý úhel. Jedno křídlo zůstává velmi často méně vyvinuté.

Areál rozšíření

Stejně jako mnoho jeho příbuzných druhů pochází ze Severní Ameriky.

Stanoviště

Vyžaduje světlo. Miluje svěží, kyprou a úživnou půdu, ale daří se mu i na chudší, avšak dostatečně svěží půdě.

Použití

Pro svůj rychlý růst je oblíbenou dřevinou větších městských parků.

 
Borka

Literatura

  • Prof. Dr. Gottfried Amann: Stromy a keře lesa
  • Bruno P. Kremer: Stromy

Externí odkazy