Prognostika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+definice Milose Zemana z casopisu TYDEN
styl - zprehledneni, +predikce
Řádek 1:
'''Prognostika''' je [[věda]] o formulování [[prognóza|prognóz]].
 
Její zařazení mezi samostatné vědecké disciplíny je přinejmenším sporné. V anglosaském světě je prognostika (= '''forecasting''') považována za postup použitelný v mnoha oborech vědy a podnikání. Pouze v zemích komunistického bloku získala prognostika přechodně (v 80. letech 20. století) význam, vizkterý ji stavěl na úroveň ostatních společenských věd.

Doménou československé prognostiky byl '''[[prognostickýPrognostický ústav]],''' v němž působilapůsobili napřmj. někteří pozdější polistopadoví politici, a to především ekonomové ([[Valtr Komárek]] (od roku 1984 ředitel), [[Tomáš Ježek]] (1986–1989), [[Václav Klaus]] (od roku 1987), [[Miloš Zeman]] (1990–1993)) aj.), ale např. i historik a filosof [[Miloslav Ransdorf]] (1984–1992)) význam, který ji stavěl na úroveň ostatních společenských věd.
 
Společným znakem prognostiky v různých oborech je používání metod [[matematická statistika|matematické statistiky]].
Řádek 10 ⟶ 12:
== Reference ==
<references />
 
== Literatura ==
* FILČÁK, Richard; KLUVÁNKOVÁ-ORAVSKÁ, Tatiana; FINKA, Maroš. ''Prognostické prístupy v kontexte interdisciplinárneho výskumu a globálnych zmien''. In: ''Horizonty rozvoja slovenskej spoločnosti''. Bratislava : VEDA, 2010. ISBN 978-80-224-1152-3.
Řádek 19 ⟶ 22:
* [[Prognostik]]
* [[Prognostický ústav]]
* [[Předpověď]] (predikce)
* [[Věštění]]