Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 6 lety
m
→‎Restaurátorská praxe: Zase chybné písmeno. Autor to po sobě moc nečetl.
Prof. Bohuslav Slánský se věnoval restaurátorské praxi velkou část svého života. Rozsah uměleckých děl, která konzervoval, restauroval nebo se podílel na jejich obnově, je pozoruhodný.
Jeho prvním náročným restaurátorským úkolem byl v roce 1931 gotický deskový obraz Trůnící madony z Jindřichova Hradce, na kterém provedl jako první v českém prostředí podrobný restaurátorský průzkum s použitím přírodovědných metod. Pomocí rentgenových snímků identifikoval rozsáhlé přemalby z 19. století, které byly následně odstraněny a obraz byl prezentován ve své původní, gotické podobě. Tato práce byla publikována ve Štencově Umění společně s významnou statí „Zkoumání obrazů přírodovědnými metodami“. Tyto práce znamenaly přelom v dosavadní restaurátorské praxi. Slánský se v této stati důsledně zasazoval za přísnou konzervaci a zachování originálu v maximální možné míře. To mělo vliv i na zvyšující se nároky na použité materiály v restaurátorské praxi. Důraz kladl především na reverzibilitu doplňků, retuší i použitých laků na restaurovaném díle, ale zároveň zastával názor, že jedním z hlavních cílů restaurátora musí být obnovení výtvarně-estetického účinku díla.
Středověké malbě se Slánský věnoval nejen jako restaurátor a technolog, ale přispíval také k hledání linie vývoje České gotické malby. Významná byla jeho spolupráce s historiky umění prof. [[Antonín Matějček|Antonínem Matějíčkem]] a [[Jaroslav Pešina|Jaroslavem Pešinou]]. Jednou z jeho nejdůležitějších prací bylo restaurování deskových obrazů [[Mistr Theodorik|Mistra Theodorika]] v [[Kaple svatého Kříže (Karlštejn)|kapli sv. Kříže]] na [[Karlštejn]]ě. Hájil jejich autentičnost a samotného Mistra Theodorika považoval za jednoho z největších gotických mistrů u nás i v Evropě. Na restaurování deskových a nástěnných maleb na Karlštejně se od roku 1932 nemalou mírou podílela i jeho manželka Ludmila Slánská, jež byla jeho nejbližší spolupracovnicí. Mezi Slánským restaurovaná středověká umělecká díla patří například Madona z Veveří, Madona z Rudolfova, Madona Strahovská, Zbraslavská a Roudnická madona, nebo Krucifix z českéhoČeského Krumlova, Obraz [[Jan Očko z Vlašimi|Jana Očka z Vlašimi]], tzv. Kapucínský cyklus, Litoměřický oltář apod. Také se zabýval záchranou nástěnných maleb Josefa Navrátila v Jirnech, Ploskovicích a Nových Mlýnech. Poznatky o Navrátilových malbách publikoval ve stati o [[Josef Matěj Navrátil|Josefu Navrátilovi]], jako obnoviteli české nástěnné malby z roku 1956 a jako spoluautor s [[Václav Vilém Štech|V. V. Štechem]] v publikaci o Jirnech z roku 1958. Prof. Slánský byl nejen vynikajícím restaurátorem ale i tvůrčím malířem, který zastával názor, že dobrý restaurátor by se měl věnovat také vlastní volné tvorbě. Z jeho prací se zachovaly krajinomalby, zátiší i portréty. Jako malíři mu byly po jeho smrti uspořádány výstavy v [[Praha|Praze]] a [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázních]], kde byl vystaven výběr 71 obrazů.
 
==Výstavy==