Otázka Koevoetu byla jedna z nejsložitějších, kterým mise [[UNTAG]] musela čelit.
TahleTato povstalecká skupina byla Jihoafrickou Republikou zformována po přijetí rezoluce Spojených Národů č. 435 a proto nebyla zmíněna v návrhu na vyrovnání nebo v souvisejících dokumentech. Spojené Národy pokládaly Koevoet za polovojenskou skupinu, která má být rozpuštěna, avšak jednotka pokračovala v rozestavování obrněných a těžce vyzbrojených konvojů na severu země. V červnu 1989 se komisař [[Martti Ahtisaari]] (jako speciální zástupce) a hlavní správce Namibie ([[Louis Pienaar]]) shodli, že takovéto chování je naprostonaprostém rozporuplnérozporu s Návrhem na vyrovnání, které požadovalo, aby byla policie jen lehce vyzbrojena.Kromě toho velká většina členů [[Koevoet]]u byla naprosto nezpůsobilých pro pokračování v práci u jihozápadní africké policie ([[SWAPOL]]). V rezoluci č.640 (z 29. srpna 1989) [[Rada bezpečnosti]] proto požadovala rozpuštění jednotek Koevoet a jejich velitelských struktur. Jihoafrický ministr zahraničí [[Pik Botha]] 28.září 1989 oznámil, že 1200 bývalých členů Koevoet bude následující den demobilizováno. Dalších 400 bývalých členů bylo demobilizováno na konci října. Na tyto demobilizace dohlíželadohlíželi vojenští kontroloři mise [[UNTAG]].
Jedenáctiměsíční období přeměny skončilo poměrně hladce. [[politický vězeň|Političtí vězni]] byli propuštěni na [[amnestie|amnestii]], diskriminující [[právní řád|legislativa]] zrušena, Jihoafrická Republika stáhla všechny své ozbrojené síly z Namibie.
