Dějiny Sovětského svazu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
G3robot (diskuse | příspěvky)
m narovnání odkazu
Řádek 100:
SSSR se proto na začátku 90. let začal rozpadat. Nejprve se odtrhly pobaltské republiky, když jejich vlastní Nejvyšší sověty vyhlásily nezávislost. Zpočátku byla povstání potlačena silou ([[Litva]], [[Lotyšsko]], [[Estonsko]]), později (podzim 1991) však byla Moskva nucena uznat právo svazových republik na sebeurčení, tak, jak to garantovala [[Ústava Svazu sovětských socialistických republik|ústava z roku 1977]].
 
[[19. srpen|19. srpna]] [[1991]] proběhl v SSSR pokus o puč. Stalo se tak těsně předtím, co měla být podepsána nová smlouva o reorganizaci Svazu ve volnější federaci republik, to podporovaly hlavně [[Střední Asie|středoasijské]] republiky. Konzervativní křídlo [[Komunistická strana Sovětského svazu|komunistické strany]] však vycítilo obavy z rozpadu země, ztráty výsadního postavení strany v zemi a pokus o [[kontrarevoluce|kontrarevoluci]]. Byl vyhlášen výjimečný stav a zřízen [[státní výbor pro výjimečný stav v SSSR]] (GKČP SSSR), v jehož čele zasedli pučisté ([[Oleg Baklanov]], [[Vladimir Krjučkov]], [[Valentin Pavlov]], [[Boris Pugo]], [[Vasilij Starodubcev]] a další).<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/prilohy/10_let_cn/zprava_stoleti/index.php?soubor=190891.html Zpráva na ceskenoviny.cz]</ref> Gorbačov byl internován na [[Krym]]u a odstaven od moci; oficiálně kvůli zdravotním komplikacím. Státní výbor mezitím pozastavil vydávání všech nekomunistických deníků, obnovil [[cenzura|cenzuru]] a vydal prohlášení, které vysílala všechna [[rádio|rádia]] i [[Televize (médium)|televize]]. V [[Moskva|Moskvě]] se mezitím obyvatelé zabarikádovali v [[Bílý dům (Moskva)|Bílém domě]], hlavní administrativní budově [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]] a čekali příjezd armády, která tam byla povolána.
 
Převrat po třech dnech ([[21. srpen|21. srpna]]) nakonec zkrachoval; pučisté ztratili podporu veřejnosti. Gorbačov na Krymu okamžitě prohlásil všechna rozhodnutí GČKP SSSR za neplatná. Situaci navíc pomohl zastavit tehdejší prezident [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]], [[Boris Jelcin]], který rovněž přišel do Bílého domu podpořit Moskvany a zároveň prohlásil celý puč za nezákonný.<ref>[http://www.jaromirstetina.cz/aktuality/srpen-2006/rise-ktera-nezanikla.html Informace na stránkách Jaromíra Štětiny, shrnutí událostí]</ref> Pučisté byli nakonec pozatýkáni, ještě na letišti, když se Gorbačov vracel z Krymu.