Bratislavský hrad: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 6 lety
m
omyl v šabloně
(přesun rozsáhlého odstavce z Bratislava)
m (omyl v šabloně)
 
== Historie ==
{{Wikifikovat}}
Hradní vrch byl osídlen od [[eneolit]]u. Bylo zde [[Keltové|keltské]] [[oppidum]], opěrný bod [[Limes Romanus|starověké římské hranice]], opevněné sídlo [[Slované|Slovanů]] - hospodářské, politické a vojenské středisko [[Velká Morava (říše)|Velké Moravy]]. Solnohradské letopisy zmiňují k roku 907 tento hrad pod názvem Brezalauspurc, pod nímž Maďaři porazili bavorské vojsko. Kamenný hrad byl vybudován v [[10. století]], když oblast byla součástí [[Uhersko|Uher]], přestaven v [[15. století]] v [[Gotika|gotickém]], v [[16. století]] v [[renesance|renesančním]] a v [[17. století]] v [[baroko|barokním]] stylu. V době vlády [[Marie Terezie]] byl hrad sídlem uherské části [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]. V roce [[1811]] hrad vyhořel do základů a zůstal v [[ruina|ruinách]] až do 50. let [[20. století]], kdy byl v letech [[1953]]-[[1968]] rekonstruován většinou v barokním stylu. O jeho záchranu se zasloužil významný český [[architektura|architekt]] [[Alfréd Piffl]]. V roce [[1961]] byl hrad vyhlášen [[Československo]]u [[Národní kulturní památka|národní kulturní památkou]],<ref>http://www.pamiatky.sk/pamiatky/pamiatkovy-urad/evidencia-kulturnych-pamiatok-na-slovensku/zoznam%20vybranrUch%20nrErodnrUch%20kultrOrnych%20pamiatok/</ref> v současnosti je [[Národní kulturní památka Slovenské republiky|NKP Slovenské republiky]].
 
== Výzkum ==
{{Wikifikovat}}
Zájem o historii bratislavského hradu je dosti čerstvý. Počátkem 40. let 20. stol. v souvislosti se záměrem zbourat ruinu bratislavského hradu byl proveden spíše symbolický průzkum areálu. Teprve koncem 50. let téhož věku s rozhodnutím o zachování a restauraci tohoto symbolu Bratislavy byl prosazen již skutečný komplexní archeologický výzkum pod vedením Tatiany Štefanovičové. Systematický průzkum již v r. 1958 prokázal kromě osídlení mladší doby kamenné, keltského, římského a předvelkomoravského pochopitelně i osídlení velkomoravské. Opevnění areálu mělo dřevěnou komorovou, později i roštovou konstrukci s hlinitokamenitou výplní a souvislou trámovou čelní stěnou. Ve východní části akropole stála trojlodní bazilika s omítkou a figurálními freskami. Na rozdíl od Mikulčic, kde byly vysondovány základy trojlodní baziliky po celém obvodu, podobu bratislavského kostela lze odhadovat jen zhruba, neboť se po různých pozdně středověkých a novověkých úpravách dochovalo pouze torzo základů. Proto nelze určit délku kostela, jehož celková šířka 12,8 m překonává šířku baziliky mikulčické.
Na vrcholu akropole stála kamenná palácová stavba 12 x 5,5 metru. Je doložena diferencovaná řemeslná výroba železářská, hrnčířská a šperkařská. Pohřebiště vypovídá o kontinuitě osídlení až do druhého tisíciletí, pád Velkomoravské říše se tedy této lokality nijak nedotkl.