Akbar Veliký: Porovnání verzí

Přidáno 658 bajtů ,  před 7 lety
bez shrnutí editace
== Rozšiřování říše ==
 
Akbar na trůn nastoupil roku [[1556]] jako čtrnáctiletý chlapec. Stalo se tak po smrti jeho otce [[Humájún]]a, který však ovládal pouze oblast dnešního [[Afghánistán]]u, [[Paňdžáb]]u a část severní [[Indie]]. Už po svém nástupu na trůn musel Akbar čelit několika samozvancům, kteří ho chtěli připravit o trůn. Patřili mezi ně [[Rádžpúti|rádžputský]] rádža Hémú, jehož porazil v [[druhá bitva u Panipatu|druhé bitvě u Panipatu]] roku 1556, nebo Ádham Chán, syn Akbarovy kojné, který se pokusil Akbara zavraždit. S pomocí [[Peršané|perského]] vojevůdce Bajrama Chána se však s povstalci brzy vypořádal a začal rozšiřovat svou říši. Akbar usiloval o sjednocení celé Indie pod svou vládou. Roku [[1560]] ke svému území připojil [[Džajpúr]], [[Džódpur]] a několik menších rádžputských knížectví, v roce [[1573]] obsadil [[Gudžarát]], dále roku [[1574]] [[Urísa|Urísu]], [[1576]] [[Bengálsko]], [[1586]] [[Kašmír]], [[1592]] [[Sind]] a roku [[1594]] vybojoval na Persii [[Kandahár]].
 
Za zmínku také stojí, žeAkbar přesunul hlavní město z [[Dillí]] do [[Ágra|Agry]], kde vybudoval palác i další stavby. Později založil nedaleko Ágry nové palácové město [[Fátehpur-Síkrí]], které však byl nucen ještě za svého života opustit kvůli nedostatku vody.
 
== Zákonodárství a reformy ==
 
Akbar proslul zejména jako zákonodárce a reformátor. V první řadě zavedl rovnost [[náboženství]] a zrušil dřívější potupnou [[daň]] ''džazja'', vztahující se na všechny [[muslim|nemuslimy]]. Přestože byl sám muslim, podporoval [[hinduismus]] a zasadil se o překlad hinduistických knih do [[perština|perštiny]]. Velmi se zajímal také o [[křesťanství]] a pozval do [[Indie]] [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]]. Za zmínku stojí také stavba ''Ibadat Khana'' (persky ''Dům uctívání''), jakéhosi centra pro náboženské diskuze, jimž sám předsedal. Zakázal některé náboženské zvyklosti, které pokládal za nelidské, především dětská manželství, [[Satí (obřad)|upalování vdov]] a zvířecí oběti. V pozdějších letech zavedl vlastní náboženství ''Dín e-Illáhí'' (Boží víra), které spojovalo prvky hinduismu, islámu, [[zoroastriánství]] a [[džinismus|džinismu]]. Toto náboženství si však nezískalo větší oblibu, nepřijali je dokonce ani císařovi synové a přátelé, Akbar je však ani nikomu nevnucoval.
 
Akbar provedl i celou řadu ekonomických a správních reforem. Upravil dosavadní složitou a nespravedlivou [[daň]]ovou soustavu, zavedl první skutečnou [[policie|policii]] na území Indie a provedl sjednocení měny.
Akbar podporoval literaturu, rozvoj vědy i umění, především malířství a architekturu. Na jeho dvoře působilo "devět klenotů", což byla skupina literátůučenců, básníkůliterátů a filosofů, například kronikář Abul Fazl, matematik Tódar Mal nebo hudební skladatel Tánsén. Za zmínku stojí, že Akbar ovládal asi dvanáct řemesel, například kovářství, kamenictví a kaligrafii. Při stavbě svého paláce ve Fátehpúr Sikrí pracoval v kamenolomu spolu s horníky a podílel se i na stavebních pracích spolu se zedníky. Mezi lidmi byl mimořádně oblíben a nepochybně měl velké zásluhy na rozvoji indické kultury.
 
== Rodina ==
Akbar měl 30 manželek, především rádžputských princezen. Zplodil s nimi celkem 9 dětí, z toho tři syny. Dva z nich, princové Murad a DanjálDanijál zemřeli v mladém věku na následky alkoholismu a [[Drogová závislost|drogové závislosti]], třetí z nich, princ Salím, se stal otcovým nástupcem pod jménem [[Džahángír]].
 
== Externí odkazy ==
Neregistrovaný uživatel