Ačkoliv účelem výstavby prvních děl Vltavské kaskády byla výroba elektrické energie, po druhé světové válce byla upřednostněna akumulační funkce a z ní vyplývající nadlepšení průtoků na Vltavě a na dolním Labi<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Vltavská kaskáda
| url = http://pvl.cz/vodni-dila/vltavska-kaskada | datum vydání = | datum přístupu = 2011-12-11 | vydavatel = Povodí Vltavy}}</ref>.
Vltavské nádrže mají význam především energetický (výroba el.energievenergie v hydroelektrárnách, zejména při špičkovém odběru) a ochranný před povodněmi, dále plavební, rekreační a vodárenský. <ref> Střední Povltaví, Turistický průvodce ČSSR Olympia Praha 1984</ref> Vedlejšími přínosy jsou ochrana před [[povodeň|povodněmi]], usplavnění některých částí Vltavy, stabilizace hladiny pro odběr vody k průmyslovým účelům i pro výrobu pitné vody, vytvoření nových rekreačních míst. Vodní hospodaření na Vltavě umožňuje ovlivnit i splavnost [[Labe]] pod [[Mělník]]em. Kaskáda je podle platného manipulačního řádu schopna zcela zastavit povodeň do velikosti dvacetileté vody a povodně větší zmírnit (transformovat). Například během povodně v roce [[2002]], byl max. přítok do [[Vodní nádrž Orlík|VD Orlík]] v hodnotě 3900 m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>, překračující úroveň tisícileté povodně, snížen transformací na [[Vodní nádrž Orlík|VD Orlík]] o 800 až 900 m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Souhrnná zpráva o povodni v srpnu 2002 | url =http://www.pvl.cz/files/zprava_2002.pdf | datum vydání = | datum přístupu = | vydavatel = Povodí Vltavy}}</ref> Také technické řešení a [[architektura]] přehrad je předmětem obdivu.
Vedlejšími přínosy jsou ochrana před [[povodeň|povodněmi]], usplavnění některých částí Vltavy, stabilizace hladiny pro odběr vody k průmyslovým účelům i pro výrobu pitné vody, vytvoření nových rekreačních míst. Vodní hospodaření na Vltavě umožňuje ovlivnit i splavnost [[Labe]] pod [[Mělník]]em. Kaskáda je podle platného manipulačního řádu schopna zcela zastavit povodeň do velikosti dvacetileté vody a povodně větší zmírnit (transformovat). Například během povodně v roce [[2002]], byl max. přítok do [[Vodní nádrž Orlík|VD Orlík]] v hodnotě 3900 m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>, překračující úroveň tisícileté povodně, snížen transformací na [[Vodní nádrž Orlík|VD Orlík]] o 800 až 900 m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Souhrnná zpráva o povodni v srpnu 2002 | url =http://www.pvl.cz/files/zprava_2002.pdf | datum vydání = | datum přístupu = | vydavatel = Povodí Vltavy}}</ref> Také technické řešení a [[architektura]] přehrad je předmětem obdivu.
Výstavba přehrad však znamenala také zničení jedinečných přírodně i historicky cenných míst, například [[Svatojánské proudy|Svatojánských proudů]] a mnoha vesnic i osad. Také ukončila tradiční vltavskou [[voroplavba|voroplavbu]]. Výstavbou se stabilizovala teplota řeky pod přehradami, takže v Praze již v zimě obvykle mimo slepá ramena nezamrzá a v létě je naopak příliš chladná na koupání.
