Štrasburk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Historie: + odkaz
m vnitřní odkazy
Řádek 6:
| vlajka = Flag of Strasbourg.svg
| znak = Blason Strasbourg.svg
| zeměpisná šířka = 48.5844444
| zeměpisná délka = 7.7486111
| nad.výš = 132 – 151
| stát = Francie
Řádek 14:
| pojem.nižší.celek = [[Francouzské departementy|département]]
| název.nižší.celek = [[Bas-Rhin]]
| pojem.celek.#3 = [[Francouzský arrondissement|arrondissement]]
| název.celek.#3 = [[Arrondissement of Strasbourg-Ville|Strasbourg-Ville]]
| pojem.celek.#4 = [[Francouzský kanton|kanton]]
| název.celek.#4 = statutární město[[chef-lieu]] 10 kantonů
| loc-map = {{LocMap |Francie|label=Štrasburk |position=left|width=250 |lat=48.584445 |long=7.748612 |float=center |caption=}}
| admin.děl =
Řádek 35:
| název.statistický.celek = 67482
}}
'''Štrasburk''' ([[francouzština|francouzsky]] ''Strasbourg'', [[němčina|německy]] ''Straßburg'', alsasky ''Strossburi'') je hlavní město [[Alsasko|Alsaska]] ve východní [[Francie|Francii]] na levém břehu [[Rýn]]a s 237 100 obyvateli. V minulosti patřil střídavě k [[Německo|Německu]] a k Francii, což ovlivnilo i jeho vzhled. Nejznámější stavbou je katedrála [[Katedrála Notre-Dame (Štrasburk)|Notre-Dame de Strasbourg]] z [[12. století|12.]] – [[15. století]], postavená z červeného [[pískovec|pískovce]]. Některé městské domy ze [[17. století]] mají vnější fasády [[hrázděné zdivo|hrázděné]]. Ve Štrasburku sídlí [[Rada Evropy]], [[Evropský parlament]] a [[Evropský soud pro lidská práva]].
 
Od roku [[1988]] je historické centrum Štrasburku s názvem ''Grande Île'' zapsáno na [[Světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]].
Řádek 43:
 
== Historie ==
 
Štrasburk jako ''Argentoratum'' založil římský císař [[Augustus]] roku [[12 př. n. l.]] na ostrově mezi dvěma rameny řeky Ill a stopy římského založení jsou patrné i v dnešním plánu města: římské [[cardo]] je dnešní ''Rue du Dome'', [[decumanus]] ''Rue des Hellebardes''. Většina starověkých vykopávek se však našla v západní části města podél dnešní ''Route des Romains''. Roku [[347]] porazilo římské vojsko v [[Bitva u Argentorate|bitvě u Argentorata]] germánské [[Alamani|Alamany]] a donutilo je k poddanství. Od [[4. století]] bylo zde i [[biskupství]]. V [[5. století]] bylo město dobyto Alamany, [[Hunové|Huny]] a [[Frankové|Franky]], roku [[842]] se zde uzavřela smlouva, tzv. [[Štrasburské přísahy]] mezi dědici [[Karel Veliký|Karla Velikého]], [[Karel II. Holý|Karlem Holým]] a [[Ludvík II. Němec|Ludvíkem Němcem]] o rozdělení říše.
 
[[Soubor: Absolute Place des tripiers 01.JPG|thumb| Náměstí des Tripiers ]]
Ve [[středověk]]u patřil Štrasburk ke [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]]. Město ovládaly dva [[Patricius|patricijské]] rody, Mullenheimové a Zornové a jejich stoupenci, takže i [[radnice]] měla dva oddělené vchody. Dva břehy řeky se dodnes jmenují ''Quai Mullenheim'' a ''Quai Zorn''. Město se rozvinulo ve významné středisko a od roku [[1262]] bylo [[Svobodné říšské město|svobodným říšským městem]]. Když spory obou stran roku [[1332]] přerostly v pouliční válku, svrhli měšťané jejich vládu a Štrasburk se stal jednou z prvních městských republik na sever od [[Alpy|Alp]].
[[Svobodné říšské město|svobodným říšským městem]]. Když spory obou stran roku [[1332]] přerostly v pouliční válku, svrhli měšťané jejich vládu a Štrasburk se stal jednou z prvních městských republik na sever od [[Alpy|Alp]].
 
[[Soubor: Cathédrale Strasbourg.jpg|thumb|left| Štrasburk, katedrála (západní průčelí) ]]
 
V letech [[1348]] - [[1349]] postihla i Štrasburk epidemie [[mor]]u, tzv. [[černá smrt]], a protože se za její původce pokládali [[Židé]], došlo zde [[1349]] k jednomu z nejhorších [[pogrom]]ů, při němž byly upáleny stovky Židů. Židé nesměli ve městě bydlet až do konce [[18. století]]. V letech [[1399]] - [[1439]] byla dokončena [[věž]] katedrály, která svojí výškou 143  m byla až do roku [[1874]] nejvyšší stavbou světa. Roku [[1529]] zakázala městská rada [[mše|katolické mše]] a připojila se k [[reformace|reformaci]], na [[Augsburský sněm|Augsburském sněmu]] [[1530]] se však Štrasburk nepřipojil k [[Protestantismus|protestantům]], nýbrž spolu s dalšími městy k vyznání [[Martin Bucer|Martina Bucera]]. Roku [[1538]] zde bylo založeno [[lyceum|gymnázium]], roku [[1631]] proměněné na [[univerzita|univerzitu]].
 
Roku [[1681]] obsadilo Štrasburk francouzské vojsko a [[Ludvík XIV.]] město rekatolizoval. Zrušení [[Edikt nantský|Nantského ediktu]] ([[1685]]) se však města netýkalo a ve Štrasburku nadále panovala náboženská svoboda. Původně německá a protestantská univerzita se však postupem času stala francouzskou. Roku [[1792]] zde složil [[Claude Joseph Rouget de Lisle]] [[Francouzská hymna|Marseillaisu]], dnešní francouzskou hymnu. Za francouzské revoluce se město stalo útočištěm německých [[republika|republikánů]].
Řádek 70 ⟶ 68:
 
== Evropské instituce ==
Roku [[1949]] byla ve Štrasburku založena [[Rada Evropy]] na obranu lidských práv a její Parlamentní shromáždění, roku [[1952]] zde byl založen Evropský parlament, od roku [[1959]] Evropský soudní dvůr pro lidská práva, od roku [[1974]] Evropská nadace pro vědu (''European Science Foundation'', ESF) a od roku [[1992]] vysílá ze Štrasburku společný německo-francouzský televizní kanál [[ARTE]]. Budovy těchto institucí jsou i architektonicky velmi zajímavé. Od roku [[2005]] je Štrasburk součástí eurozóny, spojující Francii a Německo.
Roku [[1949]] byla ve Štrasburku založena [[Rada Evropy]] na obranu lidských práv a její Parlamentní shromáždění, roku [[1952]] zde byl založen Evropský parlament, od roku [[1959]] Evropský soudní dvůr pro lidská práva, od roku [[1974]] Evropská nadace pro vědu (''European Science Foundation'', ESF) a od roku [[1992]] vysílá ze Štrasburku společný německo-francouzský televizní kanál [[ARTE]]. Budovy těchto institucí jsou i architektonicky velmi zajímavé. Od roku 2005 je Štrasburk součástí eurozóny, spojující Francii a Německo.
 
== Hospodářství ==
Řádek 106 ⟶ 103:
* [[Alsasko]]
* [[Katedrála Notre-Dame (Štrasburk)|Notre-Dame de Strasbourg]]
 
=== Externí odkazy ===
{{Commons|Strasbourg}}