Karel II. Falcký: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 9 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q62878) |
m Disambiguated: brnění → Zbroj, Alžběta Šarlota Falcká → Alžběta Šarlota Falcká (1652-1722) (2) |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Charles II, Elector Palatine.jpg|thumb|Kupferstich von Ulrich Kraus: Kurfiřt Karel II. Falcký v [[Zbroj|brnění]] na [[mědirytina|mědirytině]] [[Ulrich Kraus|Ulricha Krause]], ve výhledu z okna [[heidelbergský zámek]].]]
'''Karel II. Falcký''' ([[31. březen|31. března]] [[1651]], [[Heidelberg]] - [[16. květen|16. května]] [[1685]] tamtéž) byl [[falckrabě]] a [[Rýnská Falc|falcký]] [[kurfiřt]] od roku [[1680]] do své smrti.
== Biografie ==
=== Původ a mládí ===
Karel se narodil jako nejstarší syn kurfiřta [[Karel Ludvík Falcký|Karla Ludvíka Falckého]] ([[1617]]–[[1680]]) z jeho prvního manželství s [[Šarlota Hessensko-Kasselská (1627–1686)|Šarlotou Hessensko-Kasselskou]] ([[1627]]–[[1686]]), dcerou hessenského landkraběte [[Vilém V. Hessensko-Kasselský|Viléma V.]] Karlova mladší sestra byla [[Alžběta Šarlota Falcká (1652-1722)|Alžběta Šarlota Falcká]], pozdější [[vévodkyně orléanská]]. Manželství rodičů skončilo záhy, již v roce [[1654]] rozvratem a matka se vrátila zpět do [[Kassel]]u; otec se po rozvodu (jehož právní platnost byla zpochybňována) znovu [[morganatický sňatek|morganaticky oženil]]. Karel tak vyrůstal bez matky, pod dohledem autoritativního otce, v péči své tety, nejmladší otcovy sestry [[Žofie Hannoverská|Žofie Hannoverské]].
Vzdělání kurprince řídili vychovatelé [[Samuel von Pufendorf]] a [[Ezechiel Spanheim]]. Svou ''[[Grand Tour]]'' podnikl Karel v roce 1670 do [[Švýcarsko|Švýcarska]] a [[Francie]]. Ve Švýcarsku onemocněl [[Pravé neštovice|neštovicemi]]; uzdravil se sice, ale jeho obličej byl nemocí navždy poznamenán. Karel byl považován za velmi vzdělaného a v roce [[1672]] zveřejnil pod jménem ''Pfilotheus'' [[teologie|teologický]] spis ''Symbola christiana''. Vztah s otcem byl obtížný. Karel po něm požadoval místodržitelství v [[Bad Kreuznach|Kreuznachu]] a participaci na vládních záležitostech, to však Karel Ludvík svému synovi odepřel.
Řádek 21:
=== Smrt a její důsledky ===
Karel zemřel bez potomků [[16. květen|16. května]] [[1685]] v Heidelbergu. Rýnská Falc měla přejít pod vládu katolické linie [[Wittelsbachové|rýnských Wittelsbachů]], větve Pfalz-Neuburg (děti z druhého, morganatického manželství jeho otce byly z dědických nároků vyloučeny). Francouzský král [[Ludvík XIV.]] však vystoupil s dědickými nároky na toto území jménem Karlovy sestry [[Alžběta Šarlota Falcká (1652-1722)|Liselotty]], manželky Ludvíkova mladšího bratra [[Filip I. Orléanský|Filipa I. Orléanského]]; v důsledku toho vypukl devastující válečný konflikt, [[Devítiletá válka]] (''válka o falcké dědictví'') (1688-1697), kdy se proti Francii Ludvíka XIV. postavila koalice evropských států ([[Augšpurská liga]]) s cílem zamezit další francouzské územní expanzi. Titul falckého kurfiřta nakonec přešel do rukou katolické linie Wittelsbachů, reprezentované [[Filip Vilém Falcký|Filipem Vilémem Falckým]], ovšem za cenu zničení do té doby kvetoucí země.
== Literatura ==
| |||