Tlingitové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 23 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q536129)
m typop
Řádek 28:
=== Textilní výroba a oděv ===
 
Tlingité znali [[tkaní]] na jednoduchém vertiklánímvertikálním [[Tkalcovský stav|stavu]]. Z vlny kamzíka běláka, psích chlupů a jemných proužků lýka tkali pláště a pokrývky zvané podle jedné skupiny ''chilcat''. Měly černobílou, případně černožlutou barevnost a byly zdobeny obrazy zvířat - kosatky, krkavce, orla nebo medvěda (jejichž zobrazení najdeme i na totemových sloupech). K oděvu dále patřila kožená nebo tkaná tunika, kožené [[legíny]], [[mokasíny]] a kónický [[klobouk]] pletený ze smrkových kořínků. Muži i ženy měli propíchnuté uši a nosní přepážku, v nichž nosily ozdoby z perleti nebo leštěné mědi. Oblíbené bylo rovněž [[tetování]], především u mužů. Jeho vzory byly podobné jako na pokrývkách.
 
== Obchod ==
Řádek 36:
== Společenský systém ==
 
Navzdory tomu, že neznali [[zemědělství]] dosáhli Tlingitů stupně vysoce organizované [[Otrokářství|otrokářské]] společnosti. Tlingitská společnost se primárně dělila na dvě [[exogamie|exogamní]] [[Moieta|moiety]] Orly a Krkavce. Nezávislé na tomto dělení bylo sekundární rozdělení na přibližně 20 teritoriálních [[klan]]ů ''kwáans'' (např. Chilkatové, Yakutatové, Sitkové aj.). Příslušnost k moietám i ke klanům byla [[Matrilinearita|matrilineární]]. O výchovu dětí se kromě matky starali dědeček a strýcové z matčiny strany, otec i s dětmi hrál, ale nevychovával je. Funkce náčelníků byly dědičné a vytvářely v rámci společnosti uzavřenou třídu, jakousi obdobu šlechty. NáčeůníciNáčelníci používali vlastnické značky, jimiž označovali své domy, kanoe či loviště ryb a často je nosili [[Tetování|vytetované]] na těle. Každý dlouhý dům měl navíc dědičnou rodinu "správců", kteří v něm měli vedoucí postavení a soudní pravomoc.
 
== Náboženství ==
Řádek 42:
Náboženstvím Tlingitů byl původně [[šamanismus]], později převzali od bělochů [[Křesťanství|křesťanství]], většinou [[Ruská pravoslavná církev|pravoslavní]], v průběhu konce 19. a počátku 20. století někteří přešli i [[Protestantismus|protestantským]] církvím.
Podobně jako ostatní severozápadní indiáni pořádali v zimním období Tlingitové slavnosti ''[[potlač]]'' (z toho ''[[Potlač|potlach]]'' českých [[tramping|trampů]]), při nichž náčelníci vystavovali na odiv své bohatství a hostili obyvatele sousedních vesnic. Předvádění bohatství se však někdy zvrhlo i v okázalé ničení vlastního majetku a nabýval podobu jakési soutěže v pohrdání majetkem mezi hostitelem a jeho hosty. Tehdy také propouštěli na svobodu otroky a probíhaly slavnosti [[iniciace]] mladých mužů a dívek.
Při těchto slavbnostechslavnostech se pořádala představení tanců a zpěvů, spojená s [[šamanismus|šamanskými]] [[rituál]]y. Uplatnily se při nich i nádherné vyřezávané masky zvířat a duchů, z nichž některé byly otevírací nebo dvojité. Tanečník mohl masku rychle rozevřít, takže se pod ní objevila maska druhá nebo tanečníkova vlastní tvář. Takto mohli tanečníci sehrát i mýty, v nichž se lidé proměňují ve zvířata a naopak. Uctívaní duchové: Hromový pták, Vydří muž ''Koošda'' a [[Krkavec velký|Krkavec]] ''Jélk'' (často nesprávně označovaného jako [[Havran polní|Havran]]), který byl nenapravitelným šibalem, ale zároveň i stvořitelem světa a [[kulturní hrdina|kulturním hrdinou]].
 
== Historie ==
Tlingitové žijí na svém území podle odhadu archeologů až 10 000 let. Roku 1741 byli objeveni expedicí [[Vitus Bering|Vituse Beringa]]. KonecmKoncem 18. stol. s nimi navázala styk [[Rusko-americká společnost]], jejíž nákupčí od Tlingutů vykupovali kožšinykožešiny [[Vydra mořská|mořských vyder]]. Zároveň mezi nimi začali Rusové šířit [[ruská pravoslavná církev|pravoslavné křesťanství]]. Roku 1799 založil ředitel Rusko-americké společnosti [[Alexandr Baranov]] na ostrově [[Sitka]] stejnojmennou pevnost, která se stala základem vznikající kolonie Ruská Amerika. Tlingité se v průběhu 19. století proti kolonistům často bouřili, nejvýznamnější byla válka [[náčelník]]a Katleana z roku 1802. Tlingité byli vynikající válečníci. Do boje si muži oblékali dřevěné přílby a krunýře z tuhé kůže nebo dřevěných tyček. Ze zbraní byly oblíbené [[Nůž|nože]], [[kyj]]e, [[luk]]y a [[šíp]]y. Jedním z důvodů, které zůsobilyzpůsobily prodej Aljašky [[Spojené státy americké|Spojeným státům]] roku 1867, byla neschopnost Rusů řešit neustálá povstání Tlingitů.
 
== V současnosti ==