Verze z 14. 6. 2013, 13:39 editovat Jenda H. (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 57 991 editací m odebrána Kategorie:Istanbul; přidána Kategorie:Dějiny Istanbulu za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 6. 2013, 00:05 editovat zrušit editaci Iohannes Animosus (diskuse \| příspěvky) 976 editací m Disambiguated: Římská říše → Římské císařství, prokonzul → Římský konzul#Prokonzul, protektor → Protektorský stát Přejít na další porovnání →
Řádek 4: [[Soubor:Theodosianische Landmauer in Istanbul.jpg\|thumb\|right\|Theodosiánské hradby]] '''Konstantinopol''' (neboli '''Konstantinopolis''', slovanským označením '''Cařihrad'''), po dobytí Turky přejmenováno na [[Istanbul]], bylo hlavním městem [[~~Římská~~Římské ~~říše~~císařství\|Římské říše]], po rozdělení Římské říše hlavním městem [[Byzantská říše\|Východořímského impéria]] či později nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem [[Osmanská říše\|Osmanské říše]]. V rámci současného města zahrnovala Konstantinopol prostor od přístavu [[Zlatý roh]] až k pobřeží [[Marmarské moře\|Marmarského moře]]. Celé město má obrovskou historii, bylo to největší a nejbohatší město středověku. Mnohokrát plnilo status hlavního města, bylo hlavním městem Římské říše, Byzantské říše, Osmanské říše, a nějakou dobu i hlavním městem [[Turecko\|Turecka]]. == Vznik města == Na místě Konstantinopole stávala původně řecká osada [[Byzantion]] ([[latina\|latinsky]] ''Byzantium''), založená již v [[7. století př. n. l.]] [[Starověký Řím\|Římský]] císař [[Konstantin I. Veliký]] se rozhodl vytvořit nové hlavní město východní části říše a k tomu si vybral strategické místo, kterým osada Byzantion vždy byla. Nejdříve bylo město pojmenováno ''Nova Roma'' (Nový Řím), to si ale [[Konstantin I. Veliký\|Konstantin]] brzy rozmyslel a dne [[11. květen\|11. května]] roku [[330]] bylo město vysvěceno a přejmenováno na Constantinopolis, podle Konstantina. Konstantinopol se tak vedle [[Řím]]a stala druhým hlavním městem římské říše. Konstantin město obdařil rozsáhlými privilegii, těm, která od nepaměti náležela městu Římu; dokonce i zásobování města [[egypt]]ským obilím odpovídalo zásobování [[Řím]]a starého hlavního města obilím z provincie [[Africa]]. Nadto bylo město obdařeno právem ''ius Italicum'' a bylo tak vyňato z placení pozemkové daně. Celé město bylo nadáno rozsáhlou [[autonomie\|autonomií]], v jeho čele stál [[Římský konzul#Prokonzul\|prokonzul]], který byl teprve roku [[359]] vystřídán [[městský prefekt\|městským prefektem]]. Při založení města se počítalo se zásobováním 80 tisíc obyvatel, avšak již na konci [[4. století]] počet obyvatel dosáhl 400 tisíc a ve druhé polovině [[6. století]] dokonce 600 tisíc obyvatel. Konstantinopol byla od [[4. století]] politickým, ekonomickým a kulturním centrem východořímské říše, pro kterou se v době humanismu ujalo označení [[Byzantská říše]]. Význam Konstantinopole však dalece přesahoval hranice Byzantské říše, město bylo jedno z nejbohatších a nejlidnatějších na světě. Město se také stalo čtyřikrát místem zasedání [[ekumenický koncil\|ekumenických koncilů]]. Řádek 22: V roce [[1204]] byla vyhlášená [[4. křížová výprava]], která původně měla úplně jiný cíl a směr, než se nakonec stalo. Velení se posléze ujali Benátčané, kteří se s armádou křižáků konečně chtěli zbavit největšího konkurenta, tedy Konstantinopole, a ovládnout celé východní středomoří. Byzantský císař [[Alexios III. Angelos]] byl zaskočen tažením křižáků a ani nevěnoval této skutečnosti nějaký zájem. Nikdo by nečekal, že se křižáci, západní křesťané, otočí a místo proti muslimům ohrožujících [[Svatá země\|Svatou zemi]] vytáhnou na východní křesťany. Díky nerozhodnosti císaře a byzantského velení byly nakonec konstantinopolské hradby, k údivu všech, prolomeny. Následovalo brutální vydrancování a masakr obyvatelstva, Konstantinopol byla z poloviny srovnána se zemí, vše, co mělo hodnotu, bylo ukradeno nebo bylo v plamenech. Plenění trvalo 3 dny, odhaduje se, že [[křižáci]] a Benátčané ukradli majetek a cennosti v hodnotě 400 000 stříbrných marek, byla to největší zaznamenaná kořist v historii, což jen svědčilo o bohatství a velikosti Konstantinopole. Konstantinopol se již nikdy z tohoto dobytí nevzpamatovala. Během okupace křižáků bylo z dobyté Konstantinopole a dalších křižáky dobytých enkláv, vytvořeno [[Latinské císařství]] (rozloha státu se hodně měnila z původního, poměrně velkého území, až na zanedbatelné okolí kolem Konstantinopole), které už bylo ale pouhým stínem zašlé slávy Byzance. Nová kultura přivezena křižáky ze západní Evropy neměla s původní byzantskou kulturou příliš společného, nové katolické náboženství vzbuzovalo časté nepokoje a hospodářství a obchod byly během nadvlády křižáků v úpadku. Po dobytí Konstantinopole se byzantská říše rozdělila na [[Nikájské císařství]], [[Trapezuntské císařství]] a [[Epeirský despotát\|Epirský despotát]], tyto státy se přihlásily k odkazu byzantské říše. Území dobyté křižáky během křížové výpravy se brzy zformovalo do [[Athénské vévodství\|Athénského vévodství]], [[Achájské knížectví\|Achájského knížectví]] a [[Soluňské království\|Soluňského království]]. Hlavní slovo a [[~~protektor~~Protektorský stát\|protektorem]]em těchto enkláv však mělo být [[Latinské císařství]], ovšem to platilo pouze formálně. Tyto nástupnické křižácké státy v Řecku ale dlouho nevydržely a většina byla dobyta armádou znovu nastolené byzantské říše. Konstantinopol byla osvobozena až roku [[1261]] nikájskými vojsky, a tím bylo v Konstantinopoli znovunastoleno byzantské císařství [[Michael VIII. Palaiologos\|Michaelem VIII.]] == Dobytí Konstantinopole Osmany ==

Konstantinopol: Porovnání verzí