Předmět (mluvnice): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 43 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q175026)
nevyjádřený předmět, drobnosti
Řádek 1:
'''Předmět''' neboli '''objekt''' je rozvíjející [[větný člen]] závisející na rozvíjeném [[sloveso|slovesu]] nebo slovesném [[přídavné jméno|přídavném jménu]], s nimiž tvoří [[syntagma|syntagmu]] jinák ([[skladební dvojice|skladební dvojici]]). Vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, kterých se slovesný děj týká, na co přechází, co jím vzniká. V [[Trpný rod|pasivních]] [[věta (lingvistika)|větách]] může předmět představovat i původce děje. Ptáme se na něj všemi [[mluvnický pád|pádovými]] otázkami kromě otázek [[Nominativ|1.]] a [[Vokativ|5. pádu]]. Základním předmětovým pádem je [[akuzativ|4. pád]] (akuzativ). Pokud se můžeme zeptat jinak než pádovými otázkami, zpravidla se nejedná o předmět, ale o [[příslovečné určení]]. Předmět ve [[akuzativ|4. pádě]] (akuzativu) se někdy rozlišuje na '''akuzativ předmětu vnitřního''', kdy označuje to, co dějem vzniká: ''péct chleba, stavět zeď,'' a '''akuzativ předmětu vnějšího''', který označuje to, co existuje nezávisle na ději: ''koupit chleba, obejít zeď''.
 
V jazycích, které neužívají pády, se předmět vyjadřuje [[slovosled]]em. Pro slovesa s více předměty je obvykle i jejich slovosled pevně stanoven.
Slovo ''před-mět'' je [[kalk]] z latinského ''ob-iectum'' („předvržené, předhozené“).
 
Řádek 14 ⟶ 16:
 
== Rozvitost předmětu ==
Předmět, na nějž se nevážou další větné členy, se nazývá [[Holý větný člen|'''holý''']]: ''Petr píše '''dopis'''.'' Předmět s dalšími větnými členy je '''rozvitý''' předmět: ''Viděl '''psa žeroucího maso'''.'' Předmět je nejčastěji rozvíjen [[přívlastek|přívlastkem]] (''můj pes''), někdy také [[doplněk (větný člen)|doplňkem]] (''obdržel zásilku poškozenou''). Pokud je v předmětu spojeno několik výrazů, jde o předmět '''několikanásobný'''. Jednotlivé členy několikanásobného předmětu mohou být navzájem spojeny [[Větný člen#Rozvíjení větných členů|různými způsoby]]:
* Potkala jsem '''Petra, Pavla a Adama'''
* Chceš pozvat '''Petra nebo Pavla'''?
Řádek 22 ⟶ 24:
== Počet předmětů ve větě ==
V [[čeština|češtině]] je počet předmětů ve větě určován především [[valence (lingvistika)|valenční]] vazbou přísudkového [[Sloveso|slovesa]]. Existují '''bezpředmětová''' slovesa, která na sebe neváží předmět (''slzet, pršet''), jiná '''předmětová''' slovesa na sebe vážou jeden (''číst knihu''), dva (''darovat bratrovi lyže'') nebo tři (''povědět rodičům o dětech pravdu'') předměty. Sloveso také určuje, v jakém bude každý předmět pádě a jestli bude napojen předložkově nebo bezpředložkově.
 
== Nevyjádřený předmět v češtině ==
V českých větách se velmi často nevyjadřuje [[podmět]], jelikož jej lze identifikovat podle slovesných koncovek nebo z kontextu: ''Připadáš mi smutný (ty). - Pavel se dívá z okna. Pozoruje ptáky na zahradě (Pavel).''
Naproti tomu předmět se u předmětových sloves obvykle vyjadřuje a vypustit ho lze jen ve specifických případech:
*Některá slovesa ve svém významu obsahují i předmět, jehož se slovesný děj (obvykle) týká: ''Pavel si čte (knihu). Babička stele (postel). Tatínek právě parkuje (auto) před domem.'' U těchto sloves není nutné předmět vyjadřovat, pokud ovšem není odlišný od běžného užití: ''Pavel si čte časopis. Babička stele gauč. Tatínek právě parkuje traktor před domem.'' To platí i pro bližší specifikaci (rozvitý předmět): ''Babička stele dědečkovu postel.''
*Slovesa, která označují činnost vykonávanou v některých povoláních, mohou nahrazovat složitější větnou konstrukci s předmětem: ''Sestřenice učí. = Sestřenice je učitelka. Tatínek překládá. = Tatínek pracuje jako překladatel.'' U většiny povolání ovšem toto zjednodušení použít nelze: ''*Bratr tiskne (je tiskař).''
*U některých sloves je ze všeobecného [[kontext]]u známo, čeho se týkají, a není proto nutné předmět vyjadřovat: ''Otec roztrpčeně zavěsil (sluchátko) a zapálil si (cigaretu). Tvůj bratr bere až příští týden (výplatu). Dej pozor, ať si nenabereš do bot (vodu).'' Pokud je přísudek tvořen dvěma slovesy, z nichž jedno se užívá i v těchto ustálených spojeních, měl by se předmět vyjadřovat i v případech, kde by jinde byla možná [[elipsa (lingvistika)|elipsa]] (výpustka). Srovnej věty: ''Teta zavěsila a oprášila obraz. (Zavěsila obraz nebo sluchátko?) x Teta vyprala a vyžehlila záclony.'' Pokud je ovšem několikanásobný přísudek tvořen více než dvěma slovesy, obvykle se nabízí celá řada variant, jejichž užití je na vůli mluvčího, např.: ''Teta vyprala záclony, vyžehlila je a zavěsila (je). - Teta vyprala, vyžehlila a zavěsila záclony. - Teta vyprala a vyžehlila záclony a zavěsila je.''
*Kontext, v němž se sloveso používá, nemusí být znám všeobecně, nýbrž může být omezený jen na určitou skupinu. Pokud se daný předmět užívá příliš často, začnou ho mluvčí pociťovat jako nadbytečný a vypouštějí ho: (''Karel je vášnivý rybář). Karel šel brzy ráno chytat. (Posluchači je zřejmé, že šel chytat ryby a nikoli např. motýly).''<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Štícha
| jméno = František
| titul = Komunikativní a jazykové funkce lexikálního nevyjádření objektu děje ve větě
| datum_vydání = 1987
| datum_přístupu = 2013-06-21
| periodikum = Naše řeč
| lokace = Praha
| ročník = 70
| číslo = 4
}}</ref>
 
== Reference ==
<references />
 
== Literatura ==