|
Tyčinky nejprimitivnějších rostlin, např. u [[rod (biologie)|rodů]] ''Degeneria'' a ''Drimys'', jsou lupenité a ploché, teprve dalším vývojem se diferencovaly na nitku, spojidlo a prašník. Tyčinky jsou u většiny rostlin jednožilové (nilakunární), jen u nejprimitivnějších [[čeleď|čeledí]] [[šácholanovité|šácholanovitých]] (''Magnoliaceae'') a ''[[Degeneriacea]]'' jsou trojžilové (trilakunární). Původním znakem je větší množství volných, nesrostlých tyčinek, dalším vývojem se jejich počet snížil a ustálil.<ref name=biomikro>http://biomikro.vscht.cz/groups/biologie/kvet/..%5Ckvet/..%5Ckvet/andreceum.html</ref><ref name= lfskripta> [http://lfskripta.webpark.cz/bot/bot4.htm lfskripta.webpark.cz] </ref>
== Stavba ==
V zakládajícím se květu vznikají tyčinky na [[květní lůžko|květním lůžku]] jako malé hrbolky, které se později rozdělí brázdou na dvě části, základy dvou prašných váčků prašníku. Spodní část hrbolku se průběžně prodlužuje a tak vzniká pod prašnými váčky nitka.
Nitka je zpravidla delší, než je délka prašníků, může být však i kratší a někdy dokonce může chybět. Pak se jedná o tzv. přisedlé prašníky. V tyčinkách (konkrétně v prašnících složených ze dvou prašných váčků) [[meióza|meiózou]] vzniká [[haploidní]] [[výtrus]], zvaný [[pyl]]. Ten se následně může šířit různými způsoby (viz [[Opylení|opylování]]). Po zachycení výtrusu na [[blizna|blizně]] klíčí [[pylová láčka]] (samčí [[gametofyt]]). Z [[prokel|proklu]] se uvolňují dvě spermatické buňky (samčí [[gamety]]).
Soubor tyčinek v květu se nazývá [[andreceum]] (androeceum), počet se v květním vzorci označuje "Ax". Původně byly tyčinky uspořádány do šroubovice, vývojem se prosadilo uspořádání do [[přeslen]]ů, do kruhů, jednoho dvou a více. Jeden kruh-haplostemonie, tyčinky umístěny před [[koruna (botanika)|korunními lístky]] jsou epipetální, před [[kalich (botanika)|kališními lístky]] episepální. V cyklických květech bývají nejčastěji dva kruhy-diplostemonie, kdy tyčinky alternují s korunními nebo kališními lístky. Při třech kruzích se jedná o tristemonii, při více o polystemonii.
Tyčinky mohou svými nitkami nebo prašníky navzájem srůstat. Srůstem nitek vzniká tzv. bratrost, pokud srostou všechny dohromady a vytvoří trubku, je to jednobratrost např. čeleď [[slézovité]]. Dále bývají dvoubratré např. čeleď [[bobovité]] nebo mnohobratré, rod [[třezalka]].
Podle počtu tyčinek s nestejnou délkou nitek mohou být tyčinky dvojmocné, dvě tyčinky jsou delší než dvě zbývající např. u [[hluchavkovité|hluchavkovitých]], nebo čtyřmocné, čtyři tyčinky vyrůstající ve vnitřním kruhu jsou delší než dvě zbývající např. u [[brukvovité|brukvovitých]]. Někdy může dojít ke srůstu prašníků, tj. k souprašnosti, např. u [[hvězdnicovité|hvězdnicovitých]]. U některých rostlin, např. u čeledi [[tykvovité|tykvovitých]] vzniká tzv. synandrium, útvar vzniklý srůstem nitek i prašníků.
V řídkých případech mohou být tyčinky rozštěpené nebo větvené, např. u [[břízovité|břízovitých]]. Někdy dochází k petalizaci tyčinek, kdy se přemění na ploché, korunním lístkům podobné útvary, např. u plnokvětých forem rodů [[růže]] a [[pivoňka]]. Občas je tyčinka nefunkční, nevytváří pyl, vzniká tzv. [[patyčinka]] (staminodium). U [[oboupohlavnost|oboupohlavných]] květů mnohdy patyčinky produkují [[nektar]] pro přilákání [[opylovač]]ů.<ref name=biomikro /><ref>[http://www.imaturita.cz/b_1/13biol.pdf www.imaturita.cz] </ref><ref> [http://botanika.bf.jcu.cz/morfologie/MorfologieKvet.htm http://botanika.bf.jcu.cz] </ref>
Ve vnějším tvaru, v poměru a velikosti částí dosahují tyčinky nekonečnou rozmanitost. Představují vysoce proměnlivý stavební prvek květu a složku podstatně přispívající k charakteristickému tvaru a jeho estetickému vzezření.<ref name= lfskripta/>
== Odkazy ==
|
