Kostel svatého Jakuba Staršího (Zápy): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Stránka napsaná zcela od základu. Zdroje: pamětníci + publikace Zápy, Ostrov, Stránka na potocích času Michal Burda (2002) ISBN: 8023935429 |
wiki |
||
Řádek 1:
Pozdně barokní kostel svatého Jakuba Většího je dominantou obce [[Zápy]].<br />
První zmínka o kostele v Zápech pochází z roku 1329, od roku 1384 je tento zmiňován jako kostel farní. Původní zápský chrám byl zděný, uvnitř vybílený a měl vysokou kamennou věž. Na jižní straně byla později postavena zvonice, která se zachovala dodnes.
Současnou podobu získal kostel po roce 1750, kdy byl chrám do základů přestavěn podle původního návrhu [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kiliana Ignáce
Loď kostela je 30 metrů dlouhá a 19 metrů široká. Kostel má v přední části lodě kryptu. Nad hlavním vchodem, který se nyní nepoužívá, je socha sv. Jakuba nesoucí letopočet 1770. <br />
Hlavní oltář je vyzdoben obrazem Stětí sv. Jakuba od Filip Leutner|Filipa Leutnera z roku 1769. Levý boční oltář je zasvěcen Andělu Strážci. Pravý boční oltář je zasvěcen [[Jan Nepomucký|Janu Nepomuckému]]. Vedle vchodu býval umístěn vzácný, na dřevě malovaný epitaf Mikuláše Bryknara z Brukštejna pocházející z roku 1590. Nyní je zapůjčen a vystavován na brandýském zámku a v kostele jej nahradila zmenšená fotografie. Vlevo od hlavního oltáře je barokní kazatelna, na které jsou reliéfy znázorňující výjevy ze života sv. Jakuba Většího, úplně vpravo cestu ostatků světce z Palestiny do [[Santiago de Compostela|Santiaga de Compostela]]. Dřevěné kostelní lavice jsou intarzované. [[Kůr]] kostela nese funkční [[varhany]]. Z původního chrámu se zachovaly landštejnské náhrobky s erbem s pětilistou růží v zádveří bočního vstupu do kostela.<br />
Kostel je obehnán barokní ohradní zdí s hřbitovní branou.<br />
Ke kostelu patří již zmíněná samostatná kamenná zvonice, asi z 16. století, ve které jsou nyní dva zvony (zvonice původně nesla zvony tři). Velký zvon Panny Marie nese reliéf [[Palladium země české|staroboleslavského Palladia]] a pochází pravděpodobně z konce 18. století. Menší, starší (14. století?) zvon Evangelistů, je tzv. umíráček.<br />
V severovýchodním rohu hřbitova se nachází zajímavá [[márnice]]. Pravděpodobně byla postavena zároveň s kostelem a soudí se, že i architekt byl týž. Pod márnicí je [[kostnice]], kam se ukládaly ostatky ze zrušených hrobů a kosterní nálezy z okolních polí (v okolí Záp se dodnes nacházejí hroby z třicetileté války).<br />
Na hřbitově, uprostřed kterého kostel stojí, se již několik desetiletí nepohřbívá, je ale hezky upravený a je otevřený trvale. Dva nejstarší náhrobky se nacházejí poblíž vchodu na hřbitov. Jeden je ve tvaru srdce (vpravo od vchodu), druhý (vlevo) je se staroboleslavskou Pannou Marií.<br />
Za komunizmu byl kostel zavřený a jen pustl. Po Sametové revoluci byly provedeny aspoň nejnutnější opravy, ze sbírek byla vyspravena okna, byla opravena střecha. Nicméně – jak už to bývá, kostel by si zasloužil celkovou rekonstrukci.
| |||