Kostel svatého Jakuba Staršího (Zápy): Porovnání verzí

wiki
(Stránka napsaná zcela od základu. Zdroje: pamětníci + publikace Zápy, Ostrov, Stránka na potocích času Michal Burda (2002) ISBN: 8023935429)
 
(wiki)
Pozdně[[File:Zapy kostel.jpg|thumb|right|barokní kostel sv.svatého Jakuba Vetšího je dominantou obce Zápy.<br />Většího]]
Pozdně barokní kostel svatého Jakuba Většího je dominantou obce [[Zápy]].<br />
První zmínka o kostele v Zápech pochází z roku 1329, od roku 1384 je tento zmiňován jako kostel farní. Původní zápský chrám byl zděný, uvnitř vybílený a měl vysokou kamennou věž. Na jižní straně byla později postavena zvonice, která se zachovala dodnes. Presbyteř[[Presbytář]] chrámu bylabyl klenutáklenutý, loď měla strop tabulový, oltáře byly tři.<br />
Současnou podobu získal kostel po roce 1750, kdy byl chrám do základů přestavěn podle původního návrhu [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kiliana Ignáce DienzhoferaDientzenhofera]]. <br />
Loď kostela je 30 metrů dlouhá a 19 metrů široká. Kostel má v přední části lodě kryptu. Nad hlavním vchodem, který se nyní nepoužívá, je socha sv. Jakuba nesoucí letopočet 1770. <br />
Hlavní oltář je vyzdoben obrazem Stětí sv. Jakuba od Filip Leutner|Filipa Leutnera z roku 1769. Levý boční oltář je zasvěcen Andělu Strážci. Pravý boční oltář je zasvěcen [[Jan Nepomucký|Janu Nepomuckému]]. Vedle vchodu býval umístěn vzácný, na dřevě malovaný epitaf Mikuláše Bryknara z Brukštejna pocházející z roku 1590. Nyní je zapůjčen a vystavován na brandýském zámku a v kostele jej nahradila zmenšená fotografie. Vlevo od hlavního oltáře je barokní kazatelna, na které jsou reliéfy znázorňující výjevy ze života sv. Jakuba Většího, úplně vpravo cestu ostatků světce z Palestiny do [[Santiago de Compostela|Santiaga de Compostela]]. Dřevěné kostelní lavice jsou intarzované. [[Kůr]] kostela nese funkční [[varhany]]. Z původního chrámu se zachovaly landštejnské náhrobky s erbem s pětilistou růží v zádveří bočního vstupu do kostela.<br />
Kostel je obehnán barokní ohradní zdí s hřbitovní branou.<br />
Ke kostelu patří již zmíněná samostatná kamenná zvonice, asi z 16. století, ve které jsou nyní dva zvony (zvonice původně nesla zvony tři). Velký zvon Panny Marie nese reliéf [[Palladium země české|staroboleslavského Palladia]] a pochází pravděpodobně z konce 18. století. Menší, starší (14. století?) zvon Evangelistů, je tzv. umíráček.<br />
V severovýchodním rohu hřbitova se nachází zajímavá [[márnice]]. Pravděpodobně byla postavena zároveň s kostelem a soudí se, že i architekt byl týž. Pod márnicí je [[kostnice]], kam se ukládaly ostatky ze zrušených hrobů a kosterní nálezy z okolních polí (v okolí Záp se dodnes nacházejí hroby z třicetileté války).<br />
Na hřbitově, uprostřed kterého kostel stojí, se již několik desetiletí nepohřbívá, je ale hezky upravený a je otevřený trvale. Dva nejstarší náhrobky se nacházejí poblíž vchodu na hřbitov. Jeden je ve tvaru srdce (vpravo od vchodu), druhý (vlevo) je se staroboleslavskou Pannou Marií.<br />
Za komunizmu byl kostel zavřený a jen pustl. Po Sametové revoluci byly provedeny aspoň nejnutnější opravy, ze sbírek byla vyspravena okna, byla opravena střecha. Nicméně – jak už to bývá, kostel by si zasloužil celkovou rekonstrukci.
34 602

editací