Bílkoviny ve výživě člověka: Porovnání verzí

'''[[Bílkovina|Bílkoviny]] v lidské výživě''' jsou nezbytné pro tvorbu a obnovu tkání organizmu, jsou součástí [[enzym]]ů a [[Hormon|hormonů]], zajišťují transport látek v organizmu a jsou zdrojem energie“.<ref name="PIŤHA & POLEDNE">PIŤHA & POLEDNE. ''Zdravá výživa pro každý den''. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2009.</ref> Nejmenší stavební složkou bílkovin jsou [[Aminokyselina|aminokyseliny]]. Teprve ty jsou dále v organismu využitelné, podle jejich množství a skladby určujeme jejich kvalitu.<ref>KUNOVÁ, Václava. ''Zdravá výživa.'' Praha: Grada Publishing, 2004.</ref> [[Aminokyselina|Aminokyseliny]] dělíme na esenciální, semiesenciální a neesenciální. [[Aminokyselina|Aminokyseliny]], které si naše tělo není schopno vyrobit samo, nazýváme esenciální. Podle počtu zastoupení esenciálních aminokyselin se dále bílkoviny rozdělují na plnohodnotné a neplnohodnotné.<ref name="PIŤHA & POLEDNE" /> Plnohodnotné bílkoviny jsou obsaženy ve výrobcích z [[mléko|mléka]] ([[mléčné výrobky]]), [[syrovátka|syrovátky]] a [[vejce|vajec]]. Dále sem řadí [[maso]] vepřové, hovězí, skopové, drůbeží, zvěřinové, rybí a další. Neplnohodnotné bílkoviny jsou zastoupeny v [[luštěnina|luštěninách]], [[obilka|obilovinách]], [[zelenina|zelenině]] a [[lilek brambor|bramborách]]. Semiesenciální jsou důležité pro růst a neesenciální si tělo dokáže samo vyrobit z esenciálních.<ref name="KLIMEŠOVÁ & STELZER">KLIMEŠOVÁ & STELZER. ''Fyziologie výživy''. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013.</ref>

Bílkoviny jsou dvojího původu: živočišného ([[maso]], [[mléko]], [[vejce]] ) a rostlinného ([[luštěniny]], [[obiloviny]], [[Lilek brambor|brambory]], [[těstoviny]] a [[sója]] ). „Poměr živočišných a rostlinných bílkovin by měl být optimálně 1 : 2, pro děti a fyzicky velmi aktivní jedince je pak doporučovaný poměr 1 : 1“.<ref name="KLIMEŠOVÁ & STELZER" />

Nadbytek [[bílkovinyBílkovina|bílkovin]] a zvýšený příjem [[sůl|soli]] může způsobit zvýšení krevního tlaku a tím se zvyšuje glomerulární filtrace v ledvinách, a více jsou zatěžována i játra.<ref>ROKYTA ET AL.. ''Fyziologie'' (2nd ed.). Praha: ISV nakladatelství, 2008.</ref>

Nedostatek [[bílkovinyBílkovina|bílkovin]] ve stravě se často vyskytuje současně s nedostatečným přívodem energie. [[Bílkovina|Bílkoviny]] „jako zdroj energie jsou méně důležité než ostatní živiny, protože v dobře sestavené stravě hradí obvykle jen 12–20 % energie“.<ref name="KLIMEŠOVÁ & STELZER" /> Energetická hodnota 1g bílkovin je přibližně 17 kJ.