Verze z 26. 3. 2013, 07:11 editovat Addbot (diskuse \| příspěvky) 210 261 editací m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q2162036) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 6. 2013, 19:32 editovat zrušit editaci Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací m tzpo Přejít na další porovnání →
Řádek 29: Jeho nástupcem se stal syn Karel Ludvík (* 25. května 1685 - 1738), který dosáhl titulu tajného rady, komořího a přísedícího [[Zemské desky\|zemských desk]]. Byl dobrým hospodářem, staral se o rozvoj svého panství. Založil sklárnu v [[Housko\|Housku]], v roce [[1716]] založil vesnici [[Krasová\|Rogendorf]], v roce [[1717]] panský dvůr pod ruinami hradu [[Holštejn (hrad)\|Holštejna]] a roku [[1724]] vesnici [[Molenburk]]. V letech 1711-1724 vlastnil [[Letovice]]. Roku 1733 znovu vystavěl zchátralý kostel v [[Petrovice (okres Blansko)\|Petrovicích]]. Podporoval rozvoj [[hamr]]ů na řece Svitavě. Jeho manželkou byla od roku [[1710]] Karolina Anna Pálffy z Erdőd, která byla velice zbožná. Ve [[Sloup (okres Blansko)\|Sloupě]] nechala vystavět [[špitál]] a [[Kostel Panny Marie Bolestné (Sloup)\|poutní kostel Panny Marie Bolestné]]. Karel Ludvík po sobě zanechal ~~čtři~~čtyři syny a tři dcery. Nejstarší František Antonín byl c.k. polním maršálkem a komořím a ujal se rodinných statků Rogendorf a Molenburk v [[Dolní Rakousy\|Dolních Rakousích]]. Vilém Felix byl kanovníkem v [[Olomouc]]i, Arnošt byl nejvyšším polním strážmistrem a komořím. Karlova dcera Rafaela si vzala roku [[1743]] hraběte Antonína Josefa ze Salmu, který v roce [[1763]] koupil majetkové podíly ostatních dědiců rájeckého panství a tento statek tak přešel do vlastnictví rodu [[Salm-Reifferscheidt-Raitz\|Salmů]]. Rod Rogendorfů žil v [[Rakousko\|Rakousku]] do 19. století.

Rogendorfové: Porovnání verzí