Rýzmberk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 19:
[[Zřícenina]] [[hrad]]u '''Rýzmberk''' (překl. Obří hora) se nachází na vysokém zalesněném kopci nedaleko města [[Kdyně]].
== Současnost a otvírací doba==▼
Z původně rozlehlého hradu, složeného ze tří nádvoří, se dochovaly části hradeb s [[bašta]]mi, dobře rozeznatelné příkopy a zbytky starého paláce s podzemními sklepy. Ty ovšem nejsou veřejnosti otevřeny. Celkově je areál hodně zarostlý náletovou zelení, což je velká škoda, neboť není pořádně vidět rozsah hradu a zachovalé zdi se díky tomu dále trhají a rozpadají. Do areálu je návštěvníkům umožněn volný přístup po celý rok, na rozhlednu je přístup v sezóně (viz níže). Hrad je dnes v majetku Klubu českých turistů a v posledních letech zde občas probíhá archeologický výzkum. Díky němu byl (kolem r. 2010) znovu sesazen a instalován na své původní místo znovunalezený oblouk někdejší druhé brány.▼
Během turistické sezóny v měsících červen až srpen je mezi 10-17 hodinou (často i déle, dle návalu návštěvníků) otevřena neogotická rozhledna (na bývalém třetím nádvoří) a sousední bufet v samostatné chatce. Tam se prodávají na věž i lístky. V červnu je přístupno denně mimo pondělí, o prázdniny pak celotýdenně. Z rozhledny je krásný široký výhled a v horním patře je i malá foto-expozice k dějinám hradu. Podrobnou publikaci o hradu a řadu pohledů a další zboží lze koupit v bufetu. Před ním najdete i altán a řadu míst k příjemnému posezení.▼
== Historie ==
===Nejstarší osudy a pojmenování===
Hrad byl založen ve 2. polovině 13. století (1. zmínka je z r. 1279) vlivným panským rozrodem [[Děpolticové|Děpolticů]], který již delší čas ovládal zdejší kraj, a z něhož vzešly mocné rody Černínů z Chudenic či pánů z Rýzmberka (později zvaných Švihovských z Rýzmberka). Hrad sloužil jako pohraniční pevnost a měl za úkol střežit důležitou zemskou stezku vedoucí přes sousední [[Všeruby|Všerubský průsmyk]] do bavorského [[Řezno|Řezna]].<br /> Jméno Rýzmberk bylo (dle módy) německé a znamenalo Obří či Obrovu horu. Název odpovídal skutečnosti, neboť hrad se tyčil nad městečkem Kdyní na rozlehlém a vysokém kopci.
===Hrad v době vrcholné slávy za Janovských z Rýzmberka===
== Odkazy ==▼
Původní zakladatelé a majitelé hradu – páni z Rýzmberka – sídlili na hradě až do r. 1407, kdy jej prodali příbuzným z rodu Janovských z Janovic. Ti podle hradu upravili své jméno na Janovský z Rýzmberka a panství vlastnili po několik generací do r. 1497. Janovští na hradě trvale sídlili, proto došlo za těchto druhých významných majitelů na hradě k velkým stavebním aktivitám, z nichž přestavba hradu po zhoubném požáru v r. 1448 vtiskla stavbě na staletí její trvalý vzhled. Hrad byl značně přestavěn a rozšířen např. o druhý velký palác v jádře (na 3. nádvoří) či o rozsáhlé předhradí (první nádvoří) s pásmem obranných věžic.
===Rychlé změny majitelů mezi l. 1497 až 1543===
=== Literatura ===▼
Po odchodu Janovských a krátké periodě několika dalších držitelů se v r. 1508 na hrad po 101 letech dočasně vrací potomci původních zakladatelů – sousední rod Švihovských z Rýzmberka. Ten provedl další opevňovací a stavební úpravy, avšak pro dluhy panství dlouho neudržel a již r. 1535 Rýzmberk odprodal opětovně Janovským z Janovic. Ani ti panství dlouho nepodrželi, neboť krátce poté v r. 1543 statek odprodali bohatému rodu pánů a říšských hrabat z Gutštejna.
*SEDLÁČEK, August, Dr. ''Hrady, zámky a tvrze Království českého.'' 1. elektr. vyd. Praha: Jiří Čížek - ViGo Agency, 1998▼
===Poslední velký vzestup za Gutštejnů===
=== Externí odkazy ===▼
Gutštejnové na rýzmberském panství dobře hospodařili, díky čemuž panství rozšířili např. o statek Kout na Šumavě, kde si vystavili pohodlnou tvrz, pozdější zámek. Vlastní Rýzmberk nadále obývali, takže jej nadále upravovali v renesančním stylu, než jej v r. 1622 ztratili v důsledku nepodařeného Českého stavovského povstání. Páni z Gutštejna byli posledními šlechtickými majiteli, kteří hrad (před jeho dobytím v r. 1620) dlouhodobě navštěvovali a obývali. V následujícím období šlechta z hradu zmizela a na hradě sídlili již jen panští úředníci (hejtman, písaři či lesníci), vojenská posádka a čeleď.
===Úpadek hradu za Třicetileté války a změna ve zříceninu===
Za [[Třicetileté války]] v říjnu r. 1620 byl hrad dobyt katolickým vojskem pod velením krutého císařského generála Dona Baltazara de Marradas. Hrad se stal oporou císařských a brzy nato (r. 1622) byl císařem a králem Ferdinandem II. (provinilým a protestantským) hrabatům z Gutštejna oficiálně zkonfiskován. Následně se na panství vystřídala řada majitelů – vedle krátké držby dynastií Habsburků – to byli např.: Kracové ze Šarfenštejna, Collonnové z Felsu či Černínové z Chudenic.
Dne 1. července r. 1641 byl hrad podruhé dobyt. Tentokrát jej po krátkém obléhání obsadili protestanští Švédové pod vedením generálmajora Pfula. Ten na hradě pobyl sice jen několik dní, ale pevnost natolik poničil, že se stavba stala v podstatě neobyvatelnou. Hrad měl ale štěstí a byl ještě znovu opraven, neboť r. 1643 byl opětovně oporou císařské posádky. Tehdy mělo na hradě sloužit asi 20-30 vojáků.
Třicetiletou válkou hrad velmi stavebně utrpěl, proto byl po jejím ukončení postupně opouštěn a měnil se ve zříceniny. Majitelé již o jeho obnovení nestáli, neboť ta byla příliš nákladná, hrad byl odlehlý a oni sami sídlili v pohodlnějších zámcích v Čechách (např. v nedalekém Koutu na Šumavě) či v Německu. Hrad měl být též z rozhodnutí císaře a krále Ferdinanda III. o boření hradů v Čechách rozbořen, k tomu ale nedošlo. Roku 1676 je hrad v dobovém odhadu panství při jeho prodeji Lamingenům z Albenreuthu popisován již jako převažující zřícenina. Tehdy se bydlelo už jen na dolním (tj. na druhém) nádvoří, kde byla mj. hospoda.
===Hrad jako zřícenina a jeho oživení v 19. století===
V roce 1676 se majitelem polozříceného hradu stali nechvalně proslulí baroni Lamingenové z Albenreuthu. Ti prosluli jako pověstní utlačovatelé Chodů – (počeštěně) „Lomikarové“ např. v Jiráskově románu Psohlavci či ve stejnojmenném filmu. V době jejich příchodu šlo hrad zřejmě ještě zachránit, neboť areál byl v dolní části stále obydlen poddanými a i horní hrad měl dle popisů stále dobré zdi. K nápravě však nedošlo, a hrad se definitivně proměnil ve zříceniny.
Lamingenové přičlenili původní rýzmberské panství ke svému sousednímu velkostatku Trhanov, takže vzdnikl velkostatek zvaný Kout-Trhanov. V r. 1697 zakoupil od Lamingenů koutsko-trhanovské panství se zpustlým hradem Rýzmberk baron Jiří Jindřich [[Stadionové|ze Stadionu]]. Jeho rod (povýšený mezitím do hraběcího stavu) udržel koutsko-trhanovský velkostatek až do svého vymření v roce 1908.
Za hrabat ze Stadionu došlo po r. 1834 k stavebním a parkovým úpravám hradního vrchu a k archeologickému průzkumu. Tehdy byla vyspravena hradní sklepení i mnohé zdi. Pokračující zánik trosek se tak dočasně zpomalil. Následně na hradě vystavili majitelé známé výletní místo (kterým zůstal hrad až dodnes) s kuželníkem, terasami či tanečním parketem a mezi l. 1847-48 v místě mladšího gotického paláce (na bývalém 3. nádvoří) i štíhlou neogotickou rozhlednu.
Po vymření Stadionů získal zříceninu hradu Klub českých turistů (z blízké Kdyně), jenž o hrad usiloval již od roku 1902. Klub je také od 90. let 20. století opětovným vlastníkem hradu. Poněvadž byl hrad oblíbeným výletním cílem, kde se i hrálo divadlo, inicioval Klub stavbu trvalé scény. Tak vznikl pod hradním areálem v jeho těsné blízkosti ve svahu dřevěný [[amfiteátr]], který byl vybudován v letech 1935-36 a zmodernizován v r. 1958. Dodnes občas slouží k pořádání různých kulturních akcí.
Z původně rozlehlého hradu, složeného ze tří nad sebou umístěných nádvoří, se dochovaly části hradeb s [[bašta]]mi, dobře rozeznatelné příkopy i zbytky staršího paláce s podzemními sklepy. Ty ovšem nejsou veřejnosti běžně otevřeny. Z mladšího gotického paláce se toho zachovalo o něco méně, navíc je k jeho zbytkům přistavěna mladší rozhledna. Ta částečně využívá středověkého zdiva paláce a svým umístěním poněkud narušila původní urbanismus vlastního jádra hradu. Vedle rozhledny najdeme (při vstupu na bývalé 3. nádvoří) dřevěnou chatku bufetu. Mezi ním a věží stojí též dřevěný altán a nad bufetem (stále na bývalém 3. nádvoří) najdeme řadu dřevěných lavic a stolů k příjemnému posezení.
▲
===Otvírací doba rozhledny a bufetu===
▲Do areálu je návštěvníkům umožněn volný přístup po celý rok, na rozhlednu je přístup jen v sezóně. Během turistické sezóny jsou neogotická rozhledna a sousední bufet otevřeny v měsících červen až srpen
==Shrnutí – přestavby a úpravy hradního areálu==
Hrad prošel dvěma významnými přestavbami – nejprve v 1. pol. 14. století za Rýzmberků a ve 2. pol. 15. století za Janovských z Rýzmberka. Tehdy byl hrad po velkém požáru v r. 1448 nákladně přestavěn a rozšířen pro Racka II. Janovského z Rýzmberka. Jistých změn se stavbě dostalo také po r. 1508 za [[Švihovští z Rýzmberka|Švihovských z Rýzmberka]] či později za hrabat z Gutštejnu. <br /
V 19. století došlo k úpravě hradního areálu na výletní místo a v letech 1846 – 47 byla tehdejšími majiteli – hrabaty ze Stadionu – postavena nová hranolová (19 m vysoká) neogotická [[rozhledna]]. Ta je dodnes symbolem hradu.
Informace o otevření a archeovýzkumech lze získat na hradě v bufetu a ve věži v malé expozici.
*PROCHÁZKA, Zdeněk, ''Hrad Rýzmberk'' (edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa), Plzeň: nakladatelství Ing. Petr Mikota, 2010.
▲*SEDLÁČEK, August, Dr. ''Hrady, zámky a tvrze Království českého.'' 1. elektr. vyd. Praha: Jiří Čížek - ViGo Agency, 1998.
{{commonscat|Castle Rýzmberk}}
* [http://www.kdyne.cz/zajimavosti/v-okoli-kdyne.htm kdyne.cz] - základní informace o Rýzmberku na oficiálních stránkách města Kdyně
| |||