Bosenština: Porovnání verzí

'''Bosenský jazyk''' je [[Jihoslovanské jazyky|jihoslovanský jazyk]] [[Bosňáci|Bosňáků]], vycházející z&nbsp;východohercegovského štokavského nářečí. Hovoří jím okolo 2&nbsp;milionů lidí v&nbsp;[[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] (1,7&nbsp;mil.), [[Srbsko|Srbsku]] a [[Černá Hora|Černé Hoře]] (245&nbsp;000) a západní Evropě a [[Severní Amerika|Severní Americe]] (150&nbsp;000) a také nezjištěné množství emigrantů v&nbsp;[[Turecko|Turecku]]. V&nbsp;podstatě jde o jiný název pro v&nbsp;Bosně a Hercegovině užívanou variantu [[srbochorvatština|srbochorvatštiny]],<ref>{{Citace periodika| příjmení = Kordić | jméno = Snježana |odkaz na autora=Snježana Kordić |titul= I dalje jedan jezik |periodikum= Sarajevske sveske |číslo=10 |rok=2005|strany=83–89 |url= http://www.sveske.ba/bs/content/i-dalje-jedan-jezik |issn=1512-8539 | místo =Sarajevo |jazyk= srbochorvatština }}</ref><ref>{{Citace sborníku | příjmení = Kordić | jméno = Snježana ||odkaz na autora=Snježana Kordić |titul = Jezična politika: prosvjećivati ili zamagljivati? | příjmení sestavitele = Gavrić | jméno sestavitele = Saša | sborník = Jezička/e politika/e u Bosni i Hercegovini i njemačkom govornom području: zbornik radova predstavljenih na istoimenoj konferenciji održanoj 22. marta 2011. godine u Sarajevu | vydavatel = Goethe-Institut Bosnien und Herzegowina ; Ambasada Republike Austrije ; Ambasada Švicarske konfederacije | místo = Sarajevo | rok vydání = 2011 | strany = 60–66 |url= http://bib.irb.hr/datoteka/426269.POLICENTRICNI_STANDARDNI.PDF |isbn=978-9958-1959-0-7 |jazyk= srbochorvatština }}</ref> která byla úředním jazykem v&nbsp;Jugoslávii do roku 1992.