Bílkoviny ve výživě člověka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ kat.
m styl, bez nadpisu (ten je zde zcela zbytečný)
Řádek 1:
{{Studenti píší Wikipedii}}
 
'''[[Bílkoviny]] v lidské výživě''' jsou nezbytné pro tvorbu a obnovu tkání organizmu, jsou součástí [[enzym|enzymů]]ů a [[hormonHormon|hormonů]], zajišťují transport látek v organizmu a jsou zdrojem energie“. <ref> PIŤHA & POLEDNE. ''Zdravá výživa pro každý den''. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2009.</ref> Nejmenší stavební složkou bílkovin jsou [[aminokyseliny]]. Teprve ty jsou dále v organismu využitelné, podle jejich množství a skladby určujeme jejich kvalitu.<ref>KUNOVÁ, Václava. ''Zdravá výživa.'' Praha: Grada Publishing, 2004.</ref> [[Aminokyseliny]] dělíme na esenciální, semiesenciální a neesenciální. [[Aminokyseliny]], které si naše tělo není schopno vyrobit samo, nazýváme esenciální. Podle počtu zastoupení esenciálních aminokyselin se dále bílkoviny rozdělují na plnohodnotné a neplnohodnotné. <ref> PIŤHA & POLEDNE. ''Zdravá výživa pro každý den''. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2009.</ref> Plnohodnotné bílkoviny jsou obsaženy ve výrobcích z [[mléko|mléka]] ([[mléčné výrobky]]), [[syrovátka|syrovátky]] a [[vejce|vajec]]. Dále sem řadí [[maso]] vepřové, hovězí, skopové, drůbeží, zvěřinové, rybí a další. Neplnohodnotné bílkoviny jsou zastoupeny v [[luštěnina|luštěninách]], [[obilka|obilovinách]], [[zelenina|zelenině]] a [[lilek brambor|bramborách]]. Semiesenciální jsou důležité pro růst a neesenciální si tělo dokáže samo vyrobit z esenciálních. <ref> KLIMEŠOVÁ & STELZER. ''Fyziologie výživy''. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013.</ref>
==Bílkoviny ve výživě člověka==
 
„[[Bílkoviny]] jsou nezbytné pro tvorbu a obnovu tkání organizmu, jsou součástí [[enzym|enzymů]] a [[hormon|hormonů]], zajišťují transport látek v organizmu a jsou zdrojem energie“. <ref> PIŤHA & POLEDNE. ''Zdravá výživa pro každý den''. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2009.</ref> Nejmenší stavební složkou bílkovin jsou [[aminokyseliny]]. Teprve ty jsou dále v organismu využitelné, podle jejich množství a skladby určujeme jejich kvalitu.<ref>KUNOVÁ, Václava. ''Zdravá výživa.'' Praha: Grada Publishing, 2004.</ref> [[Aminokyseliny]] dělíme na esenciální, semiesenciální a neesenciální. [[Aminokyseliny]], které si naše tělo není schopno vyrobit samo, nazýváme esenciální. Podle počtu zastoupení esenciálních aminokyselin se dále bílkoviny rozdělují na plnohodnotné a neplnohodnotné. <ref> PIŤHA & POLEDNE. ''Zdravá výživa pro každý den''. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2009.</ref> Plnohodnotné bílkoviny jsou obsaženy ve výrobcích z [[mléko|mléka]] ([[mléčné výrobky]]), [[syrovátka|syrovátky]] a [[vejce|vajec]]. Dále sem řadí [[maso]] vepřové, hovězí, skopové, drůbeží, zvěřinové, rybí a další. Neplnohodnotné bílkoviny jsou zastoupeny v [[luštěnina|luštěninách]], [[obilka|obilovinách]], [[zelenina|zelenině]] a [[lilek brambor|bramborách]]. Semiesenciální jsou důležité pro růst a neesenciální si tělo dokáže samo vyrobit z esenciálních. <ref> KLIMEŠOVÁ & STELZER. ''Fyziologie výživy''. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013.</ref>
Bílkoviny jsou dvojího původu: živočišného ([[maso]] , [[mléko]] , [[vejce]] ) a rostlinného ([[luštěniny]] , [[obiloviny]] , [[brambory]] , [[těstoviny]] a [[sója]] ). „Poměr živočišných a rostlinných bílkovin by měl být optimálně 1 : 2, pro děti a fyzicky velmi aktivní jedince je pak doporučovaný poměr 1 : 1“. <ref> KLIMEŠOVÁ & STELZER. ''Fyziologie výživy''. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013.</ref>