Christian Rakovskij: Porovnání verzí

| od = [[29. leden]] [[1919]]

| do = [[15. červenec]] [[1923]]

| datum_narození =[[1. srpen]] [[1873]]

| datum_úmrtí =[[11. září]] [[1941]]

'''Christian Georgijevič Rakovskij''' ([[ruština|rusky]] ''Христиан Георгиевич Раковский'', [[1. srpen|1. srpna]] [[1873]], [[Gradec]], [[Osmanská říše]] - [[11. září]] [[1941]], [[Orjol]], [[Sovětský svaz|SSSR]]) byl [[Bulharsko|bulharský]] [[Revoluce|revolucionář]] a [[Sovětský svaz|sovětský]] [[politik]] a [[diplomat]].

V roce [[1887]] si Rakovskij změnil jméno Kristo Stančev na ruské Christian Rakovskij. Roku [[1890]] se seznámil s [[marxismus|marxismem]].

V témže roce emigroval Rakovskij do [[Ženeva|Ženevy]], kde na tamní univerzitě získal titul [[Doktor všeobecného lékařství|MUDr.]] V té době se setkal s ruským emigrantem a marxistou [[Georgij Plechanov|Georgijem Plechanovem]], který Rakovskému zaručil účast na Ženevském sjezdu studentských socialistů.

V roce [[1893]] odešel studovat medicínu v [[Berlín]]ě, nicméně za šest měsíců byl z učiliště vyhnán. Začal spolupracovat se socialistou [[Wilhelm Liebknecht|Wilhelmem Liebknechtem]] a jeho novinami novin [[Vorwärts]].

V roce [[1896]] odjel Rakovskij do [[Rusko|Ruska]], kde vstoupil do [[Ruská sociálně demokratická dělnická strana|Ruské sociálně demokratické dělnické strany]]. Když se strana roku [[1903]] rozdělila na [[bolševici|bolševiky]] a [[menševici|menševiky]], nemohl se Rakovskij rozhodnout, k jaké frakci přistoupit.

Během [[první světová válka|první světové války]], kterou Rakovskij považoval za imperialistickou, byl ve vězení v [[Rumunsko|Rumunsku]], protože byl obviněn ze [[špionáž]]e. Ve vězení strávilzůstal až do [[1. květen|1. května]] [[1917]], kdy ho osvobodila [[ruská armáda]].

Po osvobození odjel do [[Petrohrad]]u, kde se po [[říjnová revoluce|říjnové revoluci]] připojil k bolševikům (často bývá chybně uváděn mezi [[Stará garda bolševiků|staré bolševiky]]). V roce [[1918]] odjel Rakovskij s [[Adolf Joffe|Adolfem Joffe]] do [[Německo|Německa]], aby mimo jiné podpořil [[ListopadováDějiny revoluceNěmecka|listopadovou revoluci]]. Roku [[1919]] se stal místopředsedou [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]].

V roce [[1922]] se Rakovskij dostal do konfliktu se [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]em, který byl zastáncem vzniku autonomních oblastí. Roku [[1923]] zkritizoval Stalina za podporu [[nacionalismus|nacionalismu]] a [[Centralismus|centralizace]], za což byl zbaven postu Ukrajinského místopředsedy a byl poslán jako diplomat do [[Rakousko|Rakouska]] a [[Francie]].

Roku [[1928]] byl Rakovskij ze strany vyloučen a deportován do [[Astrachaň|Astrachaně]]. Do [[Moskva|Moskvy]] se vrátil roku [[1934]] poté, co se mu Stalin omluvil.

Roku [[1936]] byl Rakovskij v rámci [[Velký teror|Velkého teroru]] zatčen. V roce [[1938]] se stal jedním z hlavních obžalovaných při čtvrtém [[Moskevské procesy|moskevském procesu]]. Byl obviněn z plánování atentátu na [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]]a a Stalina a různých vymyšlených zločinů.

Propuštění se Rakovskij nedočkal, [[11. září]] [[1941]] byl ve své cele zastřelen na osobní příkaz [[Lavrentij Berija|Beriji]] a Stalina.