'''Ekologická nika''' (resp. '''nika''') je termín z obecné [[ekologie]] popisující nároky [[populace]] určitého [[druh (biologie)|druhu]] v [[ekosystém]]u. Matematicky definováno jde o mnohorozměrný podprostor, který v prostoru tvořeném jednotlivými [[ekologický faktor|ekologickými faktory]] příslušná populace zaujímá. Každý ekologický faktor představuje jeden z rozměrů prostoru. Mezi tyto faktory se řadí především abiotické podmínky (např. [[teplota]], [[vlhkost]], [[sluneční záření]]), biotické podmínky (přítomnost potravy a [[predátor]]ů) a [[zdroj]]e (např. [[živina|živiny]]).
Ekologická nika bývá díky chybné interpretaci této matematické definice často nesprávně vnímána jako výsek běžného trojrozměrného prostoru obývaný příslušnou populací.
Vztah populace k jednotlivým ekologickým faktorům je popisován pojmem [[ekologická valence]]. Alternativní definice niky je tedy soubor ekologických valencí.
== Fundamentální, realizovaná a prázdná nika ==
Každý druh má určité nároky na své prostředí. Tyto nároky popisuje tzv. ''fundamentální nika''. Jedná se o niku, kterou by daný organismus zaujal, pokud by nebyl nijak omezován jinými organismy. Jsou-li ekologické faktory v daném prostředí mimo rozsah daný fundamentální nikou (např. příliš nízká teplota nebo absence vhodné potravy), takový druh zde nemůže dlouhodobě přežít.
Nika, kterou populace reálně v příslušném ekosystému zaujme, se nazývá ''realizovaná nika''. Tato nika se pro jednotlivé populace daného druhu liší, protože závisí na přítomnosti dalších organismů. Pokud se v daném prostředí nachází další organismy s podobnými nároky na prostředí (např. dva příbuzné druhy [[ptáci|ptáků]]), může dojít k tzv. překryvu nik. Protože žádné dva druhy nemohou obsazovat stejnou niku, vede to k uplatnění principu [[kompetice|kompetičního]] vyloučení. Jeden nebo i oba druhy upraví svoje požadavky na prostředí tak, aby omezily negativní efekt konkurence.
