Odbavovací systémy v dopravě: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava odkazu na rozcestnik nebo redirect, Liberecké tramvaje->Tramvajová doprava v Liberci |
m oprava odkazu na rozcestnik nebo redirect, ČSAD → Československá státní automobilová doprava |
||
Řádek 14:
Je-li tento odbavovací systém zkombinován s jinými, někteří cestující se prokážou jízdním dokladem zakoupeným jinde nebo si jízdenku pod dozorem řidiče označí.
Řidič mívá k dispozici bločkové jízdenky nebo přístroj, pomocí kterého jízdenku vytiskne. Do poloviny devadesátých let 20. století byla většina autobusů [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]] vybavena mechanickými prodejními strojky [[Setright]], které na jízdence vyznačovaly název dopravce, druh jízdného, den a měsíc vydání, tarifní číslo nástupní zastávky, cenu jízdného, identifikační číslo strojku a tříciferné identifikační číslo jízdenky. Rok, číslo linky ani názvy zastávek na jízdence vyznačeny nebyly. Později se začaly objevovat modernější elektronické přístroje s paměťovou jednotkou, které vydávají jízdenky s podrobnějšími údaji a řidiči usnadňují práci, protože mají v paměti i konkrétní [[jízdní řád]] spoje a [[tarif]].
V trolejbusech v [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázních]] v osmdesátých letech 20. století bylo zavedeno placení vhazováním mincí do kasiček u řidiče. Řidič pomocí záklopky v horní, průhledné části kasičky kontroloval správnost poplatku, jízdenky se v tomto systému nevydávaly a nepoužívaly. V 80. letech 20. století v [[Olomouc]]i bývaly u řidičů tramvají jednoduché zčásti samoobslužné „prodejní strojky“ – cestující vhodil poplatek do kasičky a zatáhnutím za kliku uvolnil z role jednu odtrhávací jízdenku, řidič průhledným víkem zkontroloval poplatek a umožnil jeho propadnutí do dolní neprůhledné části kasičky).
| |||