Einsteinova konvence: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 23 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q673253)
m napřímení odkazu
Řádek 1:
V [[matematika|matematice]], a zvláště v aplikacích [[lineární algebra|lineární algebry]] ve [[fyzika|fyzice]], je užitečná '''Einsteinova notace''' nebo '''Einsteinova sumační konvence''', zvláště tam, kde ve vzorcích vystupují [[souřadnicový zápis vektorů|souřadnice]].
 
Podle této konvence, jestliže se indexová proměnná v jednom členu objevuje v horní i dolní pozici, znamená to součet přes všechny možné hodnoty indexu. V typických aplikacích se jedná o hodnoty 1, 2, 3 (pro výpočty v [[EuklidovskýEukleidovský prostor|Euklidovském prostoru]]), nebo 0, 1, 2, 3 nebo 1, 2, 3, 4 (pro výpočty v [[Minkowského prostor]]u), ale může se jednat o jakýkoliv rozsah, dokonce v některých aplikacích se může jednat o nekonečnou množinu.
 
V [[obecná teorie relativity|obecné relativitě]] se [[řecká abeceda]] a [[latinka]] používají k rozlišení, zda se sčítá přes 1, 2, 3 nebo 0, 1, 2, 3 (obvykle se latinka ''i'', ''j'', … používá pro 1, 2, 3 a řecká abeceda ''μ'', ''ν'', … pro 0, 1, 2, 3). V praxi tomu ale může být i obráceně.