Polská armáda: Porovnání verzí

V roce [[1939]] bylo Polsko přepadeno [[Nacistické Německo|Německem]] – tím začala [[Druhá světová válka]]. Poláci měli malé a zastaralé [[letectvo]], které se nemohlo měřit s [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]], nedostatek [[tank]]ů a jejich vojenská doktrína byla zaměřena na ofenzivní pojetí války, k dalším problémům patřila nedokončená mobilizace nebo nedostatečná protivzdušná obrana. Vrchním velitelem armády byl maršál [[Edward Śmigły-Rydz|Edward Rydz-Śmigły]]. Dalším problémem byla sovětská okupace východních částí státu, která začala dne [[17. září]] [[1939]] s odůvodněním, že polský [[stát]] přestal existovat. Dne [[28. září]] se vzdala [[Varšava]] a Poláci podepsali kapitulaci. Přesto ještě pokračovala malá část jednotek v odporu až do října. Po pádu Polska se část vojáků dostala přes Rumunsko do Francie, kde se začali formovat nové jednotky. V [[exil]]u měl významné postavení generál [[Władysław Sikorski]], který byl ministrem obrany a zároveň vrchním velitelem polské armády. Po přepadení [[Norsko|Norska]] nacistickým Německem v dubnu [[1940]], přišli na pomoc Norům, vedle Britů a Francouzů také polští vojáci. Po pádu Francie se polští vojáci přesunuli do Velké Británie. Výraznou změnou pro Polsko bylo přepadení [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] nacistickým [[Nacistické Německo|Německem]] dne [[22. červen|22. června]] [[1941]]. V [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] bylo mnoho Poláků internovaných po okupaci východních území. V roce [[1940]] došlo k [[Katyňský masakr|masakru v Katyni]], při kterém členové [[NKVD]] povraždili asi 15 tisíc polských důstojníků. Když v roce [[1943]] zveřejnila německá armáda nálezy, [[sovět]]ský režim je popřel. Polská exilová vláda požadovala vyšetřování, které vedlo k roztržce mezi Exilovou vládou v [[Londýn]]ě a [[Moskva|Moskvou]].