Povodeň: Porovnání verzí

'''Povodeň''' je přírodní jev způsobený rozlitím nadměrného množství [[vodaVoda|vody]] v krajině mimo koryta vodních toků. Jejími následky mohou být různě velké škody na [[Majetek|majetku]], ekologické škody či oběti na lidských životech. Povodně způsobují škody zejména domácnostem[[domácnost]]em, [[Infrastruktura|infrastruktuře]] a podnikatelským[[podnikatel]]ským subjektům, které se nacházejí v přirozených záplavových územích. I když lze povodňové škody snížit odstěhováním od [[Vodní tok|vodních toků]], lidé tradičně žili a pracovali v jejich blízkosti, protože země je zde většinou plochá a úrodná a [[Řeka|řeky]] nabízí dopravní možnosti. Některé povodně se vyvíjejí pomalu, zatímco jiné, jako přívalové povodně, se mohou vyvinout během několika minut, a to i daleko od vodních toků (např. z erozí ohrožených polí, rozsáhlých nepropustných ploch) nebo bez viditelných známek [[Déšť|deště]]. Povodně mohou být lokální, ovlivňující blízké okolí vzniku, nebo velmi rozsáhlé, ovlivňující celé [[povodí]].

V některých oblastech ([[Egypt]] a [[Mezopotámie]]) byly nebo jsou pravidelné povodně očekávanou podmínkou [[zemědělství]]. Na ochranu farem a měst, některé řeky náchylné k povodním mají rozšířené a propracované systémy [[hrázHráz (stavba)|hrází]] postavených kolem jejich břehů a měst. Ale zadržováním povodňových vod tyto hráze mohou způsobit mnohem větší proud v místech, kde se protrhne. Kontrola každoročních povodní [[hráz (stavba)|hrázemi]] a [[přehradní hráz|přehradami]] též předchází nanášení [[sediment]]ů na úrodnou půdu. Každoroční cyklus povodní měl velký význam v mnoha ranních zemědělských kulturách, nejznámější jsou starověký [[Starověký Egypt]] na řece [[Nil]] a [[Mezopotámie]] na řekách [[Eufrat]] a [[Tigris]], velkou roli hrály povodně i ve staré [[Starověká Čína|Číně]].

[[Tropická cyklóna|Hurikány]] mají množství různých vlastností, které spolu mohou způsobit devastující povodně. Jednou vlastností jsou [[vlny]] vysoké do 8 [[metr]]ů, způsobené předním okrajem hurikánu[[hurikán]]u, když se hýbe z [[moře]] na [[Pevnina|pevninu]]. Další je velké množství [[dešťovéDešťové srážky|dešťových srážek]] spojených s hurikány. Oko hurikánu má extrémně nízký tlak, proto hladina [[moře]] může vystoupit o několik metrů v oku bouřky. Tento typ [[Pobřeží|pobřežní]] povodně se vyskytuje v Bangladéši[[Bangladéš]]i pravidelně.

==Základní druhy povodní, kterými je ohroženo územív České republiky, jsou:<br />republice==

V zemích západní Evropy jsou řeky náchylné na povodně často pozorně řízené. Ochrana jako [[protipovodňová hráz]], [[břehová hráz]], [[nádrž]]e a [[splav]]y se používají na prevenci vylití řek z břehů. Přímořské povodně byly řešené v [[Evropa|Evropě]] pomocí [[pobřežníPobřežní ochrana|pobřežní ochrany]], jako je např. [[mořskáMořská zeď|mořské zdi]] a [[obnova pobřeží]]. Například [[Londýn]] je chráněn od povodní velkou mechanickou [[Bariéra Temže|bariérou]] přes řeku [[Temže]], která je aktivována, když hladina moře dosáhne určitého bodu, bariéry jsou plně v provozu přibližně za půl hodiny. [[Benátky]] budou jako i celá laguna nyní také chráněny podobným systémem, zde je ale ohrožuje spíše příliv, než rozvodněné řeky. Největší a nejpropracovanější povodňové ochrany má ovšem [[Nizozemsko|Nizozemí]], kde jsou označované jako ''vodní díla v [[říčníŘíční delta|říční deltě]]'' (''[[:nl:Deltawerken|Deltawerken]]''). Staletí boje s vodou naučila Nizozemce, jak získávat půdu a bránit se záplavám. Největší rozsah mívají povodně ovšem v [[Asie|Asii]], např. v [[Bangladéš]]i: když dojde k rozvodnění [[gangaGanga|Gangy]] a [[Brahmaputra|Brahmaputry]], je pod vodou většina území státu[[stát]]u.

Na území České republiky dochází k rozlivu vody mimo koryta vodních toků při povodňových situacích s 1 % pravděpodobností[[pravděpodobnost]]í výskytu (tzv. stoletá voda) na celkové ploše 2 481,9 km² území v okolí vodních toků, z toho plocha 1 303,4 km² je nějakým způsobem chráněna na častěji se vyskytující povodně.

Pro vznik povodní v podmínkách České republiky jsou v naprosté většině případů rozhodující meteorologické příčinné jevy, jejichž důsledky se projeví přímo na území státu. Povodně přicházející ze sousedních států se mohou vyskytovat ve významnějším rozsahu pouze na [[Dyje|Dyji]] a částečně na horní [[Lužnice|Lužnici]]. Významné je i je ohrožení území České republiky v důsledku povodňových situací na [[Ohře|Ohři]] přítoky z území Německa a na [[Olše (řeka)|Olši]] a [[Stěnava|Stěnavě]] přítoky z Polska.

Povodně jsou přirozenou součástí [[Koloběh vody|koloběhu vody]] v krajině. Vedle [[Meteorologie|meteorologických]] jevů je pro povodňové situace druhým hlavním určujícím faktorem i způsob využití a nakládání s pozemky v jednotlivých povodích.<ref>http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/koncepce-a-strategie/koncepce-reseni-problematiky-ochrany.html</ref>