Dorothea von Biron: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 9 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q271719)
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
[[Soubor:Dorothea von Biron aka Dorothée de Courlande.jpg|thumb|Dorothea von Biron]]
 
'''Dorothea von Biron''', poslední princezna kuronská ([[21. srpen|21. srpna]] [[1793]] na zámku [[Friedrichsfelde]] u [[Berlín]]a - [[19. září]] [[1862]]), narozenazemřela v dnes polské, tehdy německé [[Zaháň|Zaháni]] ve [[Slezsko|Slezsku]]. Stala se roku [[1817]] vévodkyní de Dino (Dino je [[Kalábrie|kalábrijský]] ostrov), roku [[1838]] vévodkyní de [[Talleyrand]] a konečně roku [[1845]] [[Zaháňské knížectví|vévodkyní ze Zaháně]]. Ve francouzské literatuře ji najdeme pod jménem ''Dorothée de Courlande'' - tedy Dorothée Kuronská. Původ tohoto francouzského označení pochází od jejího legitimního otce [[Petr Biron|Petra Birona]], posledního [[Kuronské a zemgalské vévodství|vévody Kuronského]]. Českému čtenáři je známa jako nejmladší sestra [[Kateřina Vilemína Zaháňská|Kateřiny Vilemíny Zaháňské]] - paní kněžny z novely'' [[Babička (novela)|Babička]]'' [[Božena Němcová|Boženy Němcové]].
 
== Život ==
Řádek 19:
Po svatbě, jež se konala 22. dubna [[1809]] ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]], se šestnáctiletá Dorothea stala hraběnkou de Périgord a odcestovala do [[Paříž]]e. V Paříži se stala jednou z dvorních dam císařovny [[Joséphine de Beauharnais|Josefíny]]. Matka žila po většinu času v Paříži s ní.
 
Matka Dorothey, vévodkyně Kuronská, patřila také k nejvýznamnějším osobnostem aristokratické společnosti, která se kolem roku 1800 scházela v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]]. Do Karlových Varů přijela poprvé v roce 1790. Další lázeňské návštěvy příslušníků rodu Kuronských zaznamenaly karlovarské anály v letech 1791-1820. Bydleli často na Tržišti v domě u městského písaře Gerbera (dnes hotel Wolker) a také v protějším domě Pomerančovník (dnes hotel Promenáda). V Karlových Varech se Dorothea v roce 1808 jako patnáctiletá dívka prvně setkala se slavným básníkem [[Johann Wolfgang von Goethe|Johannem Wolfgangem Goethem]]. Goethe si do deníku zapsal: "Vévodkyně Kuronská, vždy půvabná a s vybranou společností, paní von der Recke doprovázená Tiedgem a vše, co se k ní družilo, byly příjemným středem tamějšího prostředí." Goethe se s Dorotheou a její sestrou Kateřinou Vilemínou setkal v Karlových Varech také ještě v roce 1820. VévodkyniPoslední vévodkyni Kuronskou (Anna Charlotta Dorothea von Meden)v lázeňském městě připomíná klasicistní altánek, který zde v  roce 1791 nechal postavit pražský hrabě Christian Filip Clam-Gallas jako výraz obdivu a lásky k ní.
V letech 1811-1813 se Dorothee ze vztahu s Edmondem de Talleyrand-Périgord narodily tři děti - Ludvík Napoleon (1811–1898) pozdější vévoda Zaháňský a z Valençay, Dorothea Charlotta Emily (1812–1814) a Alexandre Edmond pozdější vévoda de Dino (1813–1894). Roku 1820 přišla na svět Josephina Paulina (narozena 29. prosince 1820 v Paříži, zemřela 1890) – podle nepotvrzených spekulací byl jejím otcem manželův strýc [[Charles Maurice de Talleyrand-Périgord]] – pozdější majitelka francouzského zámku [[Château de Rochecotte|Rochecotte]] v [[departement|departementu]] [[Indre-et-Loire]], který dostala darem od matky. Manželství s Edmondem de Talleyrand-Périgord, které vzniklo na základě kalkulu Dorotheiny matky a Edmondova strýce, ztroskotalo již v roce 1812, ačkoliv k formálnímu rozvodu došlo až v roce 1824. Edmond byl především voják, sukničkář, hazardní hráč, holdoval alkoholu a těžil ze jména svého strýce a také z jeho pokladny. Po roztržce s hrabětem Edmondem se Dorothea sblížila s o 39 let starším vévodou de Talleyrand a stala se jeho stálou společnicí. Vedla jeho velkou domácnost a doprovázela jej na diplomatických misích. Byla jeho okouzlující partnerkou v hojně navštěvovaném salonu, který spolu vedli na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongrese]] (1814-1815) i v letech 1831-1834, kdy byl vévoda francouzským velvyslancem u britského královského dvora v Londýně. Vévoda Talleyrand ji po své smrti v roce 1838 učinil svou univerzální dědičkou. Dorothea se tak stala mimo jiné majitelkou zámku [[Château de Valençay|Valençay]].