|
nic
== meziválečný stalinismus ==
[[Soubor:Kaganovich stalin postyshev voroshilov1934.jpg|thumb|300px|[[Lazar Kaganovič|Kaganovič]], [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]], [[Pavel Postyšev|Postyšev]] a [[Kliment Vorošilov|Vorošilov]] v přátelském objetí v lednu [[1934]]]]
{{Viz též|Dějiny Sovětského svazu 1922-1940}}
Poté, co roku [[1924]] zemřel [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimir Lenin]], vlády se chopil [[Josif Vissarionovič Stalin|Josif Stalin]], který se stal tak jeho nástupcem. Ten vyhlásil realizaci mnohých velkolepých plánů. Ženy i muži byli (do jisté míry) zrovnoprávněni, zahájena byla [[kolektivizace]] a [[industrializace]]. K vzdělání získali přístup všichni. Rozšířila se i [[Lékařská péče v Sovětském svazu|lékařská péče]] a likvidovány tak začaly být mnohé choroby, jako například [[cholera]], [[malárie]] apod.
[[Ekonomika Sovětského svazu|Sovětské hospodářství]] se mělo oprostit od kapitalistických principů a přejít k jiným, socialistickým. Prioritou přestal být [[zisk]], ale stal se jí maximální možný růst, právě bez ohledu na vzniklé náklady. Makroekonomické otázky se začaly řešit podle [[pětiletka|pětiletých plánů]].<ref name="kriz">Křižovatky 20. století, Vojtěch Mencl, Miloš Hájek, Milan Otáhal, Erika Kadlecová, Naše Vojsko, 1990</ref>
Jedním z nejznámějších plánů budování socialistického státu se stala násilná [[kolektivizace]] [[zemědělství]], která vedla k velkému propadu produkce a hladomoru. V [[gulag|gulazích]] na [[Sibiř]]i zahynuly miliony odpůrců tehdejšího komunistického režimu, často prostých sedláků (tzv. [[kulak|kulaci]]). Počty obětí režimu z této doby jsou srovnatelné s oběťmi [[druhá světová válka|druhé světové války]] {{Doplňte zdroj}}.
[[18. září]] [[1934]] vstoupil Sovětský svaz do [[Společnost národů|Společnosti národů]], mezinárodní organizace předcházející [[Organizace spojených národů|OSN]].<ref name=League>[http://worldatwar.net/timeline/other/league18-46.html Časová osa Společnosti národů a vyloučení SSSR v roce 1939 spolu s fašistickým Maďarskem a Španělskem]</ref>
[[Soubor:DneproGES.jpg|thumb|Stavba socialismu - [[DněproGES]] v roce 1934]]
Přestože [[kolektivizace]] způsobila velké problémy, spolu s budováním nových [[průmysl]]ových závodů ve městech se vytvořilo velké množství pracovních míst a [[nezaměstnanost]] tak klesla fakticky na nulu. Tento fakt, který [[sovětská propaganda]] používala často jako velký úspěch [[socialismus|socialismu]], však nebyl srovnatelný s měřítky západních zemí, vzhledem k totálně odlišným podmínkách a společenským poměrům.
V oblasti správní v letech [[1922]] až [[1940]] vzrostl počet republik z původních čtyř na 16 – některé z nich byla Sovětským svazem dobytá nebo okupovaná území ([[Východní Evropa]], [[Kavkaz]]), některé vznikly rozdělením stávajících republik (hlavně RSFSR).
Sovětský svaz si však v meziválečném období získal mnoho sympatizantů z řad evropské levice, hlavně v časech [[Světová hospodářská krize|světové hospodářské krize]], která SSSR díky [[izolacionismus|izolovanosti]] od okolního světa nepostihla.
Sovětský svaz jednal před vypuknutím [[druhá světová válka|druhé světové války]] nejprve s [[Francie|Francií]] a zejména [[Spojené království|Spojeným královstvím]]. Když se však ukázalo, že Spojené království není ochotno podporovat jeho expanzi vůči státům spadajícím dříve pod vládu carského impéria {{Doplňte zdroj}} ([[Polsko]], [[Baltské státy|Pobaltí]], [[Finsko]]), obrátil se na [[nacistické Německo]], s nímž si nakonec dohodl rozdělení sfér vlivu v rámci [[pakt Ribbentrop-Molotov|paktu Ribbentrop-Molotov]] a jeho tajných dodatků…
== Druhá světová válka ==
| 