Sudetoněmecká strana: Porovnání verzí

Přidáno 19 bajtů ,  před 6 lety
m
napřímení odkazu
m (přidána Kategorie:Iredentistické organizace za použití HotCat)
m (napřímení odkazu)
== Stupňování požadavků ==
[[Soubor:Konrad Henlein v Karlových Varech 1937.jpg|thumb|[[Konrad Henlein]] v Karlových Varech 1937]]
Československá vláda dávala zpočátku jasně najevo, že nepočítá se spoluprací s Sdp, ale hodlá nadále jednat jen s aktivistickými stranami (aktivistické strany ale zastupovaly pouze 30% voličů z řad sudetských Němců).<ref name="rfr1" /> Vláda však byla zanedlouho nucena zahájit jednání s Sdp, jelikož vliv aktivistických stran postupně slábl. Československá vláda [[18. únor]]a [[1937]] přijala Program národnostní politiky, kterým vyšla (poněkud opožděně) vstříc požadavkům sudetských Němců. S tímto dokumentem souhlasily všechny sudetoněmecké demokratické politické strany, avšak SdP ho ihned zpochybnila a zavrhla. Bylo naprosto zřejmé, že hesla o zlepšení [[politická situace|situace]] sudetských [[Němci|Němců]] v ČSR jsou záminkou, aby mohlo dojít k cíli pro německé nacionalisty prvořadého - rozbití Československa a získání jeho území. Toto potvrdil později i [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]], když ve svém projevu ve [[Vídeň|Vídni]] dne [[4. březen|4. března]] [[1941]] mimo jiné řekl: ''„Právě zde, v dunajské kotlině a [[Sudety|Sudetech]] povstali první hlasatelé Velkého Německa právě zde zapustila kořeny idea pangermanismu…“… „Abychom se zpočátku vyhnuli zásahům českých úřadů a rozpuštění, museli jsme zpočátku skrývat naši příslušnost k nacionálnímu socialismu.„… “během několika let se sudetským Němcům podařilo ohrozit vnitřní stabilitu Československa tak zásadně,… že bylo zralé na likvidaci…"'' 16. října [[1937]] Henleina poprvé osobně přijal předseda vlády [[Milan Hodža]]. Bylo to první přijetí Henleina členem vlády.<ref>''Němci v Čechách'', s. 66.</ref> Dne [[17. říjen|17. října]] [[1937]] došlo v [[Teplice|Teplicích]] k zinscenovanému incidentu poslance SdP [[Karl Hermann Frank|K. H. Frank]]a s policií, při němž Frank bezdůvodně napadl a zranil tři policisty, což však bylo henleinovskou propagandou zneužito a vyloženo jako útok proti sudetoněmeckému poslanci. Tento čin přispěl k vyhrocení situace a pomohl upoutat pozornost ciziny na sudetoněmeckou otázku. Henlein dostával pokyny z [[Berlín]]a, ve kterých byl nabádán „k ostrému vyhrocení věcí v Československu a posun sudetoněmeckých autonomistických požadavků do čela evropské politiky”. V otevřeném dopise Henlein oznámil [[Edvard Beneš|E. Benešovi]], že SdP jde o autonomii územní, nikoli o autonomii národní, což neznamenalo nic jiného, než požadavek odtržení pohraničních oblastí od Československa. V listopadu poslal K. Henlein [[Adolf Hitler|Hitlerovi]] dopis, ve kterém mu sdělil, že „netouží po ničem tak horoucně, jako po začlenění sudetoněmeckého území, ba celé oblasti [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]], do [[Nacistické Německo|Říše]].“ V této době se vyhrocovala situace v pohraničí, [[Češi]] byli od [[Němci|Němců]] napadáni, byly jim odmítány služby v obchodu a pohostinství, byli nuceni čelit nátlaku německých výrostků v podkolenkách, kteří pořádali místní demonstrace a pochody, při nichž skandovali: „Heim ins Reich“! (domů do Říše!)
 
V průběhu roku 1938 dále rostl počet členů SdP. Zatímco v lednu 1938 měla strana asi 542 000 členů, tak do března vystoupal jejich počet na 759 289.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Klimek | jméno = Antonín | odkaz na autora = Antonín Klimek | titul = Velké dějiny zemí Koruny české XIV. 1929-1938 | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2002 | počet stran = 768 | isbn = 80-7185-425-5 | poznámky = Dále jen ''Velké dějiny XIV'' | strany = 528}}</ref> Do SdP vstupovali na některých místech dokonce i starousedlí Češi s argumentem, že musí takto chránit své rodiny.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Brandes | jméno = Detlef | odkaz na autora = Detlef Brandes | titul = Sudetští Němci v krizovém roce 1938 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 430 | isbn = 978-80-257-0605-3 | poznámky = Dále jen ''Sudetští Němci v krizovém roce 1938'' | strany = 78}}</ref> K nárůstu počtu členů strany přispíval hospodářský a sociální nátlak. Mnohé německé firmy v pohraničí nutily své zaměstnance ke vstupu do SdP. Naopak především členům [[Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR|německé sociální demokracie]] bylo vyhrožováno ztrátou zaměstnání. Stranické noviny ''Die Zeit'' zveřejnily jména německých dětí navštěvujících české školy, aby mohl být vyvíjen nátlak na jejich rodiče. Němcům, kteří nevstoupí do SdP bylo členy strany vyhrožováno, že je po připojení k Německu čeká zabavení majetku a koncentrační tábor.<ref>''Sudetští Němci v krizovém roce 1938'', s. 79–83.</ref>
201 018

editací