Ion Antonescu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
Gomezs (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Řádek 6:
Během první světové války byl důstojníkem v rumunské armádě. Po válce se stal v roce [[1933]] náčelníkem generálního štábu a v roce [[1934]] rumunským ministrem obrany.V září [[1940]] byl králem [[Karel II. Rumunský|Karlem II.]] jmenován premierem [[Rumunsko|Rumunska]]. Jeho prvním krokem bylo pozvání německé vojenské mise, což umožnilo [[Wehrmacht| Wehrmachtu]] dostat pod kontrolu strategicky důležitá [[ropná pole v Ploiešti]] a vytvořit z Rumunska nástupiště k [[operace Barbarossa|invazi do SSSR]]. Jako hlava státu se musel smířit s faktem, že [[Maďarsko]] získalo většinu území, které Rumunsko získalo roku 1918 a to díky podpory [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. Už vzhledem k tomu se rozhodl opřít svou zahraniční politiku o spojenectví s Němci a na rozdíl od [[Miklós Horthy|Horthyho]] přijal radikální antisemitskou politiku nacistů, což se projevilo během bojů na východní frontě, kde [[rumunská armáda]] ochotně asistovala [[SS]] při protižidovských raziích a posílala židovské obyvatelstvo do koncentračních táborů v Německu.
 
Ještě před Antonescovým nástupem v květnu 1940 podepsalo do té doby neutrální Rumunsko s Německem Pakt ''Ropa-Zbraně''. Po Antonescově nástupu k moci se závislost země na Berlínu prohloubila, když [[23. listopad]]u [[1940]] podepsal připojení [[Rumunsko|Rumunska]] k [[Osa Berlín-Řím-Tokio|Paktu tří]] a později vyhlásil válku Sovětskému svazu. Během bojů na východní frontě se Rumunsko angažovalo ze všech německých spojenců nejvíce a to jak na frontě, jaktak i během bojových operací v Černém Moři. Rumunsko rovněž vyslalo největší letecký kontingent. Tím získalo zpět Sověty okupovanou [[Bessarábie|Bessarábii]] a jako kompenzaci i oblast [[Transsinistrie]] včetně strategicky důležitého přistavu [[Odděsa]]. Tento úspěch však byl vykoupen velkými ztrátami jak živé síly tak i bojové techniky, které se díky [[Nacistické Německo|německé]] neochotě nedařilo nahradit. Porážka v [[bitva u Stalingradu|bitvě u Stalingradu]] podlomila bojeschopnost rumunské armády a otřásla Antonescovým postavením.
 
[[23. srpen|23.srpna]] [[1944]] byl zatčen a v roce [[1946]] byl odsouzen k smrti zastřelením. [[1. červen|1. června]] [[1946]] byl ve věznici [[Jilava]] popraven.