Sefardští Židé: Porovnání verzí

Odebráno 282 bajtů ,  před 8 lety
m
odstraněn tag small (data z WP:WCW, chyba 42), image/file → soubor
m (→‎Rozdíly oproti aškenázskému židovství: překlep sef*radských > sefardských)
m (odstraněn tag small (data z WP:WCW, chyba 42), image/file → soubor)
{{Infobox etnické skupiny
|image = [[FileSoubor:Jews mosaic.jpg|200px|Sefardští Židé]]
|image_caption = {{malé|1. řada: [[Maimonides]], [[Claude Cohen-Tannoudji]], [[Jacques Derrida]]<br />2. řada: [[Baruch Spinoza]], [[Jacques Attali]], [[Jean-Pierre Bacri]]<br />3. řada: [[Alain Chabat]], [[Patrick Bruel]], [[Enrico Macias]]}}
| skupina = Sefardové<br />ספרדים, ''Sfaradim''
| populace = 1,5 - 2 miliony (odhad)<br /><small>více než 20% celosvětového židovstva</small>
| region1 = {{flagicon|Izrael}} [[Izrael]]
| pop1 = 673&nbsp;000-725&nbsp;000
| region2 = {{flagicon|Francie}} [[Francie]]
| pop2 = 310&nbsp;000-350&nbsp;000
| region3 = {{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|USA]]
| pop3 = 50 000-80 000
| region4 = {{flagicon|Argentina}} [[Argentina]]
| pop4 = 37 500-60 000
| region5 = {{flagicon|Kanada}} [[Kanada]]
| pop5 = 30 000-60 000
| region6 = {{flagicon|Brazílie}} [[Brazílie]]
| pop6 = 20 000-60 000
| region7 = {{flagicon|Turecko}} [[Turecko]]
| pop7 = 25 000-30 000
| region8 = {{flagicon|Španělsko}} [[Španělsko]]
| pop8 = 12 000
| region9 = {{flagicon|Řecko}} [[Řecko]]
| pop9 = > 8 500
| region10 = {{flagicon|Maroko}} [[Maroko]]
| pop10 = 5 500
| region11 = {{flagicon|Bulharsko}} [[Bulharsko]]
| pop11 = 5 000
| region12 = {{flagicon|Kolumbie}} [[Kolumbie]]
| pop12 = <5 000
| region13 = {{flagicon|Guatemala}} [[Guatemala]]
| pop13 = 1 200
| region14 = {{flagicon|Kuba}} [[Kuba]]
| pop14 = 3 500
| region15 = {{flagicon|Tunisko}} [[Tunisko]]
| pop15 = 2000
| region16 = {{flagicon|Nizozemsko}} [[Nizozemsko]]
| pop16 = 1 000
| region17 = {{flagicon|Portugalsko}} [[Portugalsko]]
| pop17 = 500
| region18 = {{flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Bosna a Hercegovina]]
| pop18 = 500
| region19 = {{flagicon|Itálie}} [[Itálie]]
| pop19 = neznámá
| region20 = {{flagicon|Mexiko}} [[Mexiko]]
| pop20 = neznámá
| jazyky = [[hebrejština]], [[ladino]], [[judeo-portugalština]], [[katalánština]], [[šuadit]], místní jazyky
| nabozenstvi = [[judaismus]]
| poznamky =
}}
'''Sefardové''' či '''Sefardé''' ({{vjazyce|he}}: ספרדים, ''Sfaradim'', [[Jednotné číslo|sg.]]&nbsp;ספרדי, ''Sfaradi''), též '''sefardští Židé''' ({{vjazyce|he}}: יהדות ספרד, ''jahadut Sfarad''), jsou [[Židé]] a potomci Židů, žijící až do roku [[1492]] na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] a poté v oblasti [[Středomoří]], [[Balkán]]u, [[Orient]]u, ale také v některých [[Evropa|evropských]] zemích, např. [[Nizozemsko|Nizozemí]]. Často je tento termín chybně používán jako označení všech ne-[[aškenazim|aškenázských]] Židů. Sefardští Židé tvoří zhruba deset procent soudobé světové židovské populace. Jsou koncentrováni především v [[Izrael]]i, významná komunita žije také ve [[Francie|Francii]] (potomci emigrantů z francouzského [[Alžírsko|Alžírska]]). Další centra jsou v severní a jižní [[Amerika|Americe]] a malé zbytky populace stále přežívají v „původních“ sefardských zemích. Mezi sefardské židy jsou někdy také započítáváni i Židé pocházející z [[arab]]ských zemí [[Blízký východ|Blízkého východu]] (kromě [[Jemen]]u). Tito Židé sami sebe nazývají '''[[Mizrachim]]''' (hebrejsky: מזרחים, ''východní'') a často jsou od ostatní sefardské populace oddělováni, neboť tvoří vlastní svébytnou kulturní skupinu uvnitř [[judaismus|judaismu]] a židovského národa.
{{viz též|Židé ve Španělsku}}
[[Soubor:Tolede.Santa Maria la Blanca.intérieur2.JPG|thumb|left|Interiér synagogy v [[Toledo|Toledu]], postavená na přelomu 12. a 13. století]]
Podle legend byli Židé na pyrenejském poloostrově již za časů krále [[Šalamoun]]a, pravdou je, že židovské osídlení je v těchto místech velmi staré. Židé v Hispánii určitě žili v dobách [[Římská říše|římské]] nadvlády a následně i v dobách vlády [[Vizigóti|Vizigótů]]. Původně měli status svobodného národa. Situace se začala zhoršovat s přijetím [[křesťanství]] ve Vizigótské říši a nakonec se zcela změnila v neprospěch Židů, kteří žili ve Španělsku ve stejných podmínkách, jako Židé v ostatních křesťanských zemích. Toto období skončilo roku [[711]], kdy bylo území Vizigótské říše dobyto muslimy a nastolena [[islám]]ská nadvláda. Během této doby byla Židům většinou zaručována veškerá práva, včetně práva vykonávat hrdelní rozsudky a zastávají řadu funkcí ve státní správě. Do maurské [[Andalusie]] se stěhovalo množství Židů z východu ([[Babylónie]], severní [[Afrika]], [[Kairuán]]) i z Evropy. Díky tomu se sefardské židovstvo stalo vůdčím prvkem ve vývoji židovského náboženského myšlení a kultury v raném [[středověk]]u. V roce 1148 se k moci dostala berberská dynastie Almohadů, která pronásledovala všechno nemuslimské obyvatelstvo. Řada Židů byla tehdy nucena ze Španělska odejít (mezi jinými např. [[Maimonides]]). Část židovské populace uprchla do křesťanské části Španělska, kde mohli ještě nějakou dobu působit takřka bez omezení. Roku 1391 však již téměř celé Španělsko bylo dobyto křesťany, a křesťanští králové již proto tolik nepotřebovali od Židů peníze, a tak Židé začali být nuceni ke konverzi ke křesťanství nebo k opuštění země. Vše vyvrcholilo pádem [[Granada|Granady]] roku 1492.
 
=== Po roce 1492 ===
Z prostředí sefardské diaspory vzešla řada význačných osobností židovské i světové kultury. Za nejvýznamnějšího příslušníka sefardského židovstva je pokládán filozof a [[halacha|halachický kodifikátor]] a komentátor [[Maimonides]], společně s ním také [[Jicchak Al-Fásí]], komentátor Talmudu, a [[Josef Karo]], halachista a kabalista, autor [[Šulchan Aruch]]. Mezi [[Bible|biblickými]] komentátory vynikají pak [[Abraham ibn Ezra]] a [[Nachmanides]]. Sefardští židé vynikali i v [[kabala|mystice]], ze sefardského prostředí pochází kniha [[Zohar]] i spisek [[Bahir]], pomáhali založit [[kabala|kabalistické]] centrum v Safedu po vyhnání ze Španělska ([[Moše Cordover]]o). Ve středověkém Španělsku se rozvíjela hebrejská [[poezie]], a to světská i náboženská ([[pijut]]). Hlavními autory byli [[Šlomo ibn Gabirol]] (Avicebron) a také filozof a básník [[Jehuda Halevi]], autor apologetického díla [[Kuzari]].
 
Kromě osobností židovského náboženství vzešla ze sefardského prostředí řada významných osobností ve světském životě např. britský premiér [[Benjamin Disraeli]], filozof [[Baruch Spinoza]] nebo malíř [[Amedeo Modigliani]].
 
=== Rozdíly oproti aškenázskému židovství ===
138 738

editací